Panasonic Lumix TZ35 a TZ40: o čtyři více

No noční focení už nejsou TZ335 a TZ40 tak zajímavé jako předchůdci. V běžných režimech (S a M) vám nabídne maximálně 4sekundovou expozici, což stačí pro běžné scény, ale už ne pro větší noční hrátky. Je však nutné podotknout, že v režimu Hvězdná obloha máte k dispozici i 15 nebo 30 sekund, zásadně však při citlivosti ISO 100 a plně otevřené cloně.

Objektiv vytváří kolem světel hvězdičky, a to nemusíte ani clonit (zde ale bylo trochu přicloněno). Středové detaily jsou dobré, směrem k rohům ale výkony objektivu trochu klesají a kresba je tu rozmazaná. Totéž platí o méně kontrastních plochách, které jsou rozmazány odšumováním. Dále se podíváme na výřezy při různých citlivostech z jiné noční scény. Vlevo bude Lumix TZ35, vpravo TZ40.

Dobře nasvícené detaily jsou víceméně v pořádku, TZ40 výrazněji doostřuje. Ve stínech je velmi agresivní odšumování už při takto nízké citlivosti.

Citlivost ISO 200 pokračuje v odšumování ve stínech, opět je obraz z TZ35 méně ostrý, ale přirozenější (TZ40 přeostřuje).

ISO 400 navyšuje rozmazávání ve stínech, nějak dramatický rozdíl to ale překvapivě není.

Citlivost ISO 800 dále zvyšuje odšumování, což jde vidět zejména u TZ35, kde se začínají slévat a ztrácet barvy. TZ40 naproti tomu pokračuje v přeostřování a na hranách vzniká hodně výrazné třepení.

ISO 1600 je u modelu TZ35 silně rozmazané, u TZ40 naopak více barevně flekatí a opět se hodně třepí hrany.

Nejvyšší citlivost ISO 3200 je velmi špatná u obou. Obraz je bez detailů, u TZ35 vyhlazený všude, u TZ40 schován za jasovým šumem.

Noční multiexpozice (režim Noční záběr z ruky) použila u modelu TZ40 mnohem vyšší citlivost, a tak není divu, že je snímek naprosto k ničemu. Barvy se rozlévají, detaily neexistují. U TZ35 je to s nižší citlivostí o něco lepší, ale ani zde nelze hovořit o nějak dobrých výsledcích.

V režimu Vysoká citlivost se fotí do rozlišení 3 megapixelů a je možné dosáhnout citlivosti až ISO 6400. Je ale vidět, že snímky chytají zelené a fialové fleky, detaily nejsou nic moc.

Budeme se věnovat i standardním snímkům.

Obloha se přepaluje, protisvětlo bylo dost silné. Chromatická aberace zde v podstatě není, detaily jsou slušné.

Tady byl použit režim iA, který automaticky spustil dvousnímkové HDR. I když to obloze nepomohlo, stíny mají podstatně vyšší kontrast. Bohužel ale vzrostlo i odšumování a mnoho stínů je beznadějně rozpatlaných.

Budova je až na třepení hran v pořádku, tráva v popředí se ale odšumováním hodně rozmazává.

3D snímky fotoaparát pořizuje sekvenčním snímáním, kdy při držené spoušti musíte fotoaparátem pomalu pohybovat směrem doprava (zhruba o 10 cm). Lumix TZ35 i TZ40 pak toto poskládají do výsledného 3D MPO souboru, kde je 3D efekt velmi pěkně patrný.