Samsung Galaxy S22 Ultra: pětioký fotografický král?

Začneme tím, co asi bude každého zajímat nejvíce, schopnosti zoomování. Ty by měly být hlavním lákadlem modelu S22 Ultra proti levnějším verzím i proti konkurenci, která takové schopnosti obvykle nenabízí.

 

 

Optický a digitální zoom

Telefon fotí výrazně barevné snímky s výrazně srovnaným jasem (HDR). Úhel záběru umí být pěkně širokoúhlý, rohy jsou ale slabší. Prosvětlené stíny bohužel trpí na šum.

 

 

108MPx senzor má dost dat na to, aby vyprodukoval kvalitní 12MPx snímky. Uprostřed je kvalita obrazu slušná, pěkně jsou prokreslené i stíny, které se moc nerozmývají. Objektiv ale trpí v úplných rozích na neostrost.

 

 

Teleobjektiv s 3× zoomem (vůči hlavnímu) podává solidní výsledky. Navzdory tomu, že je snímač opravdu hodně malý, je kvalita obrazu slušná, objektiv je poměrně ostrý a výsledek vypadá detailně i přesto, že se softwarově zvětšuje z 10 na 12 MPx.

 

 

10× zoom dává přiblížení, které jen tak u nějakého telefonu nenajdete. V tomto hraje Galaxy S22 Ultra docela jinou ligu než většina konkurence. Bohužel světelnost F4,9 je už za hranou difrakce (neostrost daná rozptylem světla vzhledem k dané konfiguraci světelnosti a velikosti pixelů). Fotografie tak není příliš ostrá, což umocňuje i zvětšování z 10 na 12 MPx. Difrakce také zvýrazňuje auru kolem kontrastních hran. Nicméně, pokud potřebujete něco přiblížit, je to stále mnohem kvalitnější než digitální zoom.

 

 

Samsung nabízí také Space Zoom, který je speciálním digitálním zoomem využívajícím algoritmy AI. Některé detaily to sice dopočítá, ale nečekejte zázraky jako např. v Super Resolution v Camera Raw. I v 1MPx rozlišení je vidět, že obraz není dostatečně kvalitní.

 

 

Lákadlo v podobě 100× Space Zoom je bohužel jen lákadlo. V praxi vidíme, že ani 0,24MPx snímek nevypadá hezky. Ono se není čemu divit, když už bez digitálního zoomu nejsou snímky z 10× tele modulu příliš dobré.

 

 

Režim PRO přináší několik překvapení. Pokud byste čekali, že sami "vytřískáte" z telefonu lepší snímky než z automatiky, asi vás vyvedu z omylu. Výpočetní fotografie zde hraje velkou úlohu a režim PRO není zrovna záchranou. Prvním překvapením je to, že se zde neprovádí korekce zkreslení. U ultra-širokoúhlé kamerky tak vidíte velmi výrazné soudkovité zkreslení v rozích a je otázkou, zda se vám podaří je nějak rozumně narovnat. Dalším překvapením je silné podexponovávání obrazu a většinou jsem fotil tak s +1 EV, aby to nebylo úplně tmavé. Pak se ale připravte na přepaly v JPEGu. Do režimu PRO tak nemá smysl chodit, pokud nechcete fotit do RAWu.

 

 

Prostředek je detailní, ale rohy opět ztrácí na ostrosti. Vidíme také vysoký kontrast, protože zde nepřichází ke slovu HDR aplikované v automatice. U hlavního modulu už RAW dává větší smysl. Vidíme menší šum, dostatek dynamického rozsahu ve stínech (méně už ve světlech) a také lepší ostrost.

 

 

Tentokrát tu mám i snímek ve 108MPx rozlišení (pouze v JPEGu). Automatika udělala fotografii barevnější a pro běžné uživatele asi i líbivější. Na pixelové úrovni vypadá špatně, zde nemůžete počítat s tím, že dostanete 108 kvalitních megapixelů. Toto rozlišení zde opravdu slouží primárně pro slučování a softwarové hrátky s pixely. Podívejme se na to, když tento snímek zmenším na 12 MPx.

 

 

Přestože na pixelové úrovni vypadá 108MPx snímek zle, ve skutečnosti má opravdu více detailů než 12MPx slučované snímky. Pokud je tedy rozumné světlo (ne moc tma, aby se zvyšovala citlivost, ne nějak extrémní dynamický rozsah) a má výraznou kresbu (pokud možno bez trávy, stromů), pak může mít 108MPx režim smysl a dokáže dodat kvalitnější snímky ve smyslu detailů.

 

 

3× přiblížení se hodí, odšumování ale není nejslabší a rozmývá slabší detaily. RAW ukazuje pěkné detaily na pixelové úrovni (počítejte s tím, že RAWy jsou 10MPx, zatímco JPEGy 12MPx). Maličký snímač ale šumí, a tak pozor na stíny a omezený dynamický rozsah.

 

 

S 10× přiblížením dosáhnete opravdu daleko, to se telefonu musí nechat. Detaily ale nejsou příliš výrazné ani v JPEGu, ani v RAWu.

 

 

Že je difrakce docela problém, jde vidět i na tomto srovnání snímků vyvolaných z RAWu. Objektiv s 10× zoomem kreslí při stejném obraze výrazně méně ostře než ten s 3× zoomem.

 

 

Makro

Pokud budete fotit makro v automatice, jistě si všimnete, že při přiblížení se k objektu vám bude divně přeskakovat obraz. Je to tím, že Galaxy S22 Ultra má lepší makro na ultra-širokoúhlém fotoaparátu, a tak automaticky přepne na něj (tuto funkci lze vypnout). Podobně tak se hodně často přeskakuje i mezi dalšími moduly (3× zoom je mnohdy focen výřezem z hlavního modulu a 10× zoom pak výřezem z 3× zoomu). Fotit můžete od pouhého 1,5 cm od objektivu a naměřil jsem 0,9× přepočtené zvětšení (vyfotíte cca 3,9 cm objekt od kraje do kraje). Při focení si dávejte pozor na to, abyste si nestínili objektivem.

 

 

Hlavní fotoaparát je na makro spíše nevhodný. Potřebuje zhruba 9,5 cm od objektu a dosahuje jen 0,26× zvětšení (ostře vyfotí až více než 13cm objekt).

 

 

Skutečný objektiv s 3× zoomem dokáže zaostřit od 19 cm a jste na 0,37× zvětšení. Tohoto dosáhnete např. v režimu PRO. Pokud ale fotíte na automatiku, výřez z hlavního čipu vás dostane na cca 0,65× zvětšení).

 

 

10× tele modul dokáže zaostřovat od 43 cm, což postačí k dosažení velmi pěkného telemakra s 0,58× zvětšením. Opět je to trochu jinak v případě automatiky, která to většinou udělá výřezem z 3× telemodulu. Pak počítejte s velmi slabými detaily, ale zvětšení se dostane na 0,92×.

 

 

Optické vlastnosti

Zatímco v automatickém režimu se vždy dočkáte rovných linií, režim PRO bez korekcí přinese silné +3,8% soudkovité zkreslení u ultra-širokoúhlého fotoaparátu. Toto se týká jen relativně malé oblasti v rozích (o to hůř se to ale koriguje). Zbytek je už v pořádku. Hlavní modul má téměř neznatelné +0,8% zkreslení, 3× tele modul je naprosto rovný (+0,0 %), 10× tele modul má pak velmi mírné poduškovité zkreslení -0,3 %.

 

ultra-širokoúhlý modul	hlavní modul
3× tele modul	10× tele modul

 

Vinětace (ztmavení rohů) není výraznějším problémem.Naměřil jsem jen cca 0,2 až 0,4 EV. Ve všech případech je to málo a na snímcích si to nevšimnete.

 

 

 

 

 

Pokud jde o chromatickou aberaci, hlavní modul trpí na namodralé linie na kontrastních hranách, všechny ostatní pak spíše vytváří duchy.