Samsung NX1: nejlepší APS-C na trhu?

11.2.2015, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu

Samsung nedávno uvedl svou novou vlajkovou loď NX1. Ta přináší 28MPx APS-C CMOS BSI snímač, podporu 4K videosekvencí, 15fps sekvenční snímání i hybridní fázové ostření. Zvládne konkurovat nejlepším APS-C zrcadlovkám?

Kapitoly článku:

Ergonomie ovládání, technické údaje
Ostření, expozice, fotografické režimy
Videosekvence, stabilizace, portréty, blesk, Wi-Fi
Výbava, výdrž a displej
Digitální šum
Rychlost, zoom, barvy, protisvětlo
Noční a standardní scéna
Galerie ilustračních snímků
Závěr

Autofokus, ostření

Fotoaparát Samsung NX1 chce být konkurencí nejlepších APS-C zrcadlovek, nemluvě o profesionální focení sportu, k čemuž mu má dopomoci i 15fps sekvenční snímání. Ostří se zde jen pomocí hlavního senzoru, ale ten má na sobě 205 fázových detektorů, které pokrývají výrazně nadprůměrných 90 % plochy. Navíc 153 z těchto 205 fázových detektorů je křížových. K tomu je zde ještě 209 bodů klasického kontrastního ostření. Samsung navíc slibuje ostření od -4 EV a skutečně, v noci ostří výborně a to už musí být opravdu hodně velká tma, aby nezaostřil. Navíc má AF diodu, která svítí strukturovaným světlem. Promítá obrazec, díky čemuž se AF systém může chytnout i na hladkých plochách bez výraznějších hran.

Možnosti jednotlivých režimů autofokusu hodně závisí na aktuálnosti firmware a jak bude vidno, je docela dobře možné, že to, co zde popíšu, už v další verzi firmwaru opět nebude platit a situace se posune ještě více dopředu. Fotoaparát totiž přišel do redakce s verzí 1.01, a když jsem vyzkoušel pár fotografií, byl jsem takřka vším nadšen, ale kvalitou autofokusu spíše naopak zděšen. Hned bylo ale také jasné, že situace se bude zlepšovat. 16-50mm objektiv ostřil výrazně pomaleji než na NX30 (hlavně za slabšího světla), automatika výběru AF bodů ostřila spíše vždy tam, kam jste nechtěli a průběžný autofokus také nebyl zrovna z těch, které by chtěl profesionální fotograf. Jenže stačilo nainstalovat verzi 1.10 a situace se do značné míry změnila. Objektiv konečně ostřil tak rychle, jak měl, což znamená, že doostřování bylo záležitostí na výborných 0,2 sekundy, někdy i méně.

Výrazně se zlepšily i jednotlivé ostřící režimy. Najdete tu klasické jednorázové ostření, kterému není co vytýkat, vedle něj je zde i průběžné ostření CAF. A to se také chová o něco lépe. Nyní už stíhá přeostřovat i při opravdu bleskurychlém 15fps sekvenčním snímání. Mohu srovnávat např. s nedávno testovanou zrcadlovkou Canon EOS 70D. Ta stíhala zaostřovat bez větších problémů a jen občas byla trochu mimo. Samsung s novější verzí firmwaru už zvládá dosahovat docela podobných výsledků. Při testech snímání vlaků, které můžete vidět níže, se většinou držel podobně jako onehdy i 70D. Tady zvládá zrcadlovce docela konkurovat, nicméně prostor pro zlepšení zde pořád je (občas se stane, že zazmatkuje, rozostří obraz, ale docela rychle pozná, že jde špatně a vrátí se zpět).

Samsung NX1 průběžné ostření ma lokomotivu RegioJet

expoziční čas 1/1000 s, clona F2,8, citlivost ISO 160, ohnisko 50 (77) mm, korekce +1,3 EV, klikněte pro zvětšení

Třetím režimem je aktivní autofokus AAF, což je režim, který dle podmínek přepíná mezi SAF a CAF. Jako poslední je tu manuální režim ostření. Při něm lze využít i 5× nebo 8× zvětšení náhledu, což výrazně pomáhá a je dobře použitelné i za velmi špatného světla (např. v koupelně v paneláku uprostřed bytu při pootevřených dveřích za zamračeného dne). Náhled lze doplnit i o focus peaking, u něhož lze nastavit sílu efektu. Opět se ukázal rozdíl mezi firmwary, kdy u starší verze byl náhled celý bílý i u prostředního nastavení, zatímco u novější verze už focus peaking dával větší smysl a nebyl tak agresivní a výrazný. Jen moc nerozumím překladům menu, kdy síla efektu se dá nastavit na "normální" a pak "potichu" a "hlasitě". Není mi jasné, co může být na focus peakingu hlasitého. Můžete zapnout režim DMF, tedy manuální doostření po zaostření autofokusem. U autofokusu je také priorita ostření, tedy zda bude možné spustit závěrku, pokud nebylo potvrzeno zaostření autofokusem.

Dostáváme se k metodám výběru AF bodů. Je zde samozřejmá klasika, centrální bod, kterým lze snadno pohybovat, a to buď prostředním tlačítkem čtyřsměrného ovladače a pak šipkami (navíc je možné měnit jeho velikost), nebo je možné využít i dotykového displeje a jednoduše prstem ukázat, kam má fotoaparát zaostřit. Pokud do AF bodu kliknete podruhé, vyjede vedle zeleného čtverečku autofokusu ještě bílý čtvereček, který můžete také polohovat a vybírá místo, kde se bude měřit expozice.

Test průběžného autofokusu při 15fps sekvenčním snímání.

Následuje automatický výběr AF bodů. A zde je asi hlavní zádrhel AF systému fotoaparátu Samsung NX1. Při testu ostření na ruku neměl problém, byl schopen ji i celkem sledovat. Doma mi zaostřil v podstatě vždy na to, co jsem chtěl. Jenže poněkud náladovější je venku. Zatímco u již zmíněné zrcadlovky EOS 70D máte pocit, že vám čte myšlenky a opravdu jen výjimečně nezvolí ten AF bod, který chcete, zde je to trochu komplikovanější. Pokud je totiž pozadí trochu výraznější (např. stromy), fotoaparát preferuje spíše tyto stromy než objekt před nimi. Navíc má v takových podmínkách tendenci se držet středních bodů a ignorovat ty více na straně. Znovu, je zajímavé, že při testech doma na nejrůznější objekty preferoval objekt a ne pozadí, ale venku při složitějších pozadích tomu bylo naopak. Tohle chce ještě doladit.

Z toho se vlastně odvíjí kvalita průběžného ostření se sledováním objektu. Samotné průběžné ostření je po stránce hardwaru více než dobré. Problém je v tom, že zatímco u zrcadlovek (jmenovitě např. EOS 70D) máte takřka jistotu, že fotoaparát zaostří na to, co chcete a takřka máte jistotu, že tento objekt neztratí a bude schopna na něj více či méně úspěšně přeostřovat, zde u NX1 tak trochu doufáte, že se chytí toho objektu, který chcete a stejně tak doufáte, že jej neztratí. Pokud toto vyjde, což většinou vyjde, tak průběžné ostření už vykoná svou práci podobně tak dobře jako DSLR. Jde tedy o to, že "většinou" není "skoro vždy" a chybí tu trochu taková ta jistota, spoleh na fotoaparát. Samsung v jednom z rozhovorů slíbil, že chce dlouhodoběji a výrazněji upgradovat své produkty pomocí nových firmwarů podobně jako to dělá Fujifilm, takže je dobře možné, že se výkon AF systému bude dále zlepšovat.

Na závěr tu máme ještě detekci tváří, která je rychlá, ale tváře za zvláštního osvětlení nebo ve výraznějších úhlech natočení ji až tak moc nevoní. Najdete tu režim na snímání autoportrétů a ten funguje dobře. Detekce tváře zafunguje, vy jste zaostření a pozadí za vámi rozmazané. Dále je zde ještě několik dalších režimů ohledně dotykového ostření. Tedy vypnuté/zapnuté dotykové ostření, bodové ostření, sledování objektu a snímání jedním dotykem.

Nastavení expozice, automatika

Nabídka expozičních režimů je tradiční, zahrnuje tedy automatiku, prioritu clony, času a plný manuál. U automatiky můžete využít programového posunu, tedy lze pomocí rolleru změnit expoziční čas nebo clonu. Pochopitelně zde máte k dispozici jen ten rozsah, který dává pro automatiku smysl - nelze tedy nastavit takový čas, pro který by nebyla adekvátní clona a naopak. Manuál je pak doplněný o bulb režim.

Měření expozice může být vícebodové, středově vyvážené a bodové. I když na displeji vypadají snímky spíše tmavěji, skutečná expozice je trochu bohatší. Fotoaparát má tendenci spíše lehce přeexponovávat, ve stínech i o něco výrazněji. U nočních snímků jsem si všiml slabší stability nastavení expozice, kdy při neměnné scéně byly dva po sobě vyfocené snímky exponovány klidně i o více než 1 EV jinak. Expozici je možné svázat s místem zaostření.

Expoziční časy mají bohatý rozsah již od 1/8000 sekundy do 30 sekundy, pak je tu i již zmíněný bulb režim. Citlivosti pak mohou být od ISO 100 do ISO 25600, v režimu rozšíření i ISO 51200. Kroky mohou být 1 EV nebo 1/3 EV a toto ovlivňuje nejen uživatelskou volbu citlivosti, ale i automatiku. Automatice lze nastavit horní hranici, kterou může nastavit, a to od ISO 125 až do ISO 25600. Můžete také nastavit to, při jakém expozičním času se začne citlivost navyšovat, což se hodí zejména při použití se starými manuálními objektivy. Tyto časy lze nastavit od 1/2000 do 1 sekundy. Aby toho nebylo málo, lze také nastavit, aby se fotoaparát držel převrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti a máte zde další čtyři režimy (dva do pomala +1 EV a +2 EV a dva do rychla -1 EV a -2 EV), kdy můžete toto pravidlo trochu přiohnout a preferovat raději kratší nebo naopak delší expoziční časy a spoléhat se na stabilnější ruce nebo stabilizaci. Funguje to velmi pěkně.

Samsung NX1 průběh světelnosti 16-50mm objektivu

Clona závisí na použitém objektivu. V případě 16-50mm F2-2,8 objektivu na tom budete velmi dobře, světelnost má výbornou hodnotu F2,0 na nejširší ohniskové vzdálenosti a stále hodně dobrých F2,8 na maximálním zoomu. Objektiv lze v celém rozsahu ohniskových vzdáleností přiclonit maximálně na F22. Korekce expozice má rozsah od -5 EV do +5 EV. Dále tu máte expoziční bracketing pro 5 snímků s rozdíly mezi expozicemi od 0,3 EV až do 3 EV. Rozsahy se upravují v menu, naopak bracketing jako takový se zapíná kolečkem nalevo. Z jednoho místa tedy nelze bracketing nastavit i aktivovat.

Fotoaparát nabídne i bracketingy vyvážení bílé, barevných režimů a hloubky ostrosti (neupravuje se čas jako u běžného expozičního bracketingu, ale clona při zachování totožné expozice). Rozdíl mezi clonami mohou být od 0,3 EV do 3 EV, vyfotí se tři snímky. Samsung NX1 dále nabízí intervalové snímání. Maximem je 9999 snímků, případně nižší číslo podle toho, kolik zbývá místa na kartě. Interval může být od 2 sekund do 24 hodin, lze nastavit i čas spuštění snímání.

Expoziční a fotografické režimy

Protože Samsung NX1 míří mnohem výše než ostatní většina ostatních fotoaparátů NX, je tomu uzpůsobeno i horní kolečko. Místo moderních režimů jako Wi-Fi nebo panorama se tu tak objevily pro profesionála užitečnější uživatelské režimy.

Samsung NX1 horní kolečko fotografických režimů

P (Program AE) - Programová automatika, fotoaparát volí clonu i čas, můžete využít programový posun. Časy mohou být nastaveny od 1/8000 sekundy do 30 sekund, clona dle rozsahu clon objektivu (v našem případě F2,0-F2,8 dle zoomu po F22). Citlivost má rozsah ISO 100 až ISO 25600 po 1EV nebo 1/3EV krocích dle nastavení v menu, lze aktivovat rozšířenou citlivost ISO 51200. Automatika začíná na ISO 100, horní hranice může být uživatelsky nastavena od ISO 125 do ISO 25600. Lze aktivovat horní hranici expozičního času, při kterém se navyšuje ISO, a to na 1/2000 až 1 sekundu, lze nastavit automatiku, která se bude řídit převrácenou hodnotou ohniskové vzdálenosti a můžete i nastavit, že toto pravidlo může porušovat o 1 EV nebo 2 EV oběma směry. Korekce expozice má rozsah od -5 EV do +5 EV.
A (Priorita clony) - Fotograf nastaví clonu, fotoaparát upraví čas. Všechny rozsahy jsou shodné s režimem P.
S (Priorita času) - Fotograf volí expoziční čas, fotoaparát naopak clonu. Opět jsou všechny rozsahy totožné s režimy A a S.
M (Manuál) - Manuální nastavení clony a času ve výše zmíněných rozsazích, navíc je tu i bulb režim. Chválím to, že je možné využít i automatickou ISO citlivost. Naopak není k dispozici korekce expozice.
C1 a C2 - Uživatelské režimy, kam je možné si uložit svá oblíbená nastavení, pojmenovat si je a doplnit i ilustrační fotografií. Pokud máte více než dvě nastavení, lze je aktivovat přes menu (jinak jsou pod C1 a C2 ta nastavení, která jste s nimi naposledy používali).
S - Scénické režimy
AUTO - Automatika, nepodporuje RAW.