Samsung NX30: návrat na vrchol?

Společnost Samsung míří s řadou NX výš a nový model NX30 přináší mnoho zajímavých prvků. Má 20,3MPx APS-C CMOS senzor, který zvládá natáčet Full HD video 1080p60. Samozřejmě nechybí Wi-Fi s podporou NFC. Co ale bude více zajímat fotografy, je výklopný AMOLED displej a dokonce výklopný elektronický hledáček. Novinkou je i podpora bezdrátových blesků. Nechybí dokonce ani intervalové snímání. Do testu jsme navíc dostali nejen základní 18-55mm objektiv, ale i vynikající objektiv 85mm F1,4.

 

Samsung NX30 je o něco větší než jeho předchůdci. Má výraznější grip a díky výklopnému elektronickému hledáčku má také výraznější hrb na horní straně přístroje. Díky většímu gripu se fotoaparát docela dobře drží, i když mi přístroj do ruky nepadl úplně na sto procent (zadní část mohla být trochu vyšší v místě palce). I s těžkými objektivy jako je Samsung 85mm F1.4 ED SSA nebo Samsung 16-50mm F2.0-2.8 S ED OIS se drží o něco lépe než např. s modelem NX11. Tělo mě velmi potěšilo svým zpracováním. Vše je krásně tuhé, nikde nic nevrže, působí opravdu dost bytelně. Setový objektiv je na tom o něco hůře, ale přeci jen to byl asi nejlépe zpracovaný kus 18-55mm verze, který jsem kdy testoval co do "rozvrzanosti" (naopak opticky to byl asi nejhůře vyrobený kus, se kterým jsem zatím přišel do styku).

V těle fotoaparátu najdete APS-C snímač s efektivním rozlišením 20,3 megapixelů. Tento čip je hybridní, umožňuje tedy kombinovat kontrastní i fázové ostření. Na jedné straně je tlačítko pro odjištění objektivu, na druhé straně je pak příjemně velké tlačítko pro náhled clony (v menu mu lze přiřadit možnost měnit vyvážení bílé dotykem a jednorázový RAW). Nahoře je naopak dioda pro pomoc při ostření, případně slouží jako signalizace samospouště.

Prvním testovaným objektivem byl základní "seťák" 18-55mm F3.5-5.6 OIS. Ten má 3× optický zoom v přepočteném rozsahu 27 až 84 milimetrů při klasické světelnosti F3,5 až F5,6. Zoomovací kroužek jde středně hladce, u širších ohniskových vzdáleností má tendenci se trochu kousat, u delších jde plynuleji. Přední kroužek slouží k manuálnímu ostření, vazba je elektronická a fotoaparát podporuje i funkci DMF (možnost manuálního doostření po zaostření autofokusem). Na těle objektivu najdete přepínač manuálního a automatického ostření a tlačítko iFn. Tím spustíte menu, ve kterém se lze pohybovat pomocí ostřícího kroužku a nastavit tak např. clonu, ISO, vyvážení bílé nebo korekci expozice a digitální zoom.

Druhým testovaným objektivem byl Samsung 85mm F1.4 ED SSA. Ten je dost těžký a už jej docela pocítíte. Jak ale již bylo řečeno, díky většímu gripu se fotoaparát drží o něco lépe než třeba NX11, na kterou byl tento objektiv hodně těžký. Přední prstenec slouží k manuálnímu zaostření a lze zaostřovat kdykoli (tedy i po zaostření autofokusem, nahoře máte ještě zobrazení zaostřené vzdálenosti). Druhý tenčí kroužek slouží pro nastavení clony a dalších parametrů, je součástí funkce iFn, pro kterou zde máte i speciální tlačítko.

Pokud chcete fotoaparát využívat se starými manuálními objektivy, pak vězte, že v určitých ohledech je lepší než předchůdci, v určitých horší. Možnost 5× nebo 8× zvětšení jednoznačně chválím, proti mizernému 2× zvětšení u NX10/NX11 je to nebe a dudy. Focus peaking také potěší. Nemožnost polohovat zvětšený náhled ale zůstala. Nepříliš šťastná je kontrola připevněného objektivu. Některé volnější redukce tak při ostření mohou pořád mást fotoaparát, který pak hlásí "Objektiv nasazen" a "Objektiv sejmut". V menu bohužel není položka, která by fotoaparátu toto prostě dovolila ignorovat (to lze až v servisním menu, k tomu ale potřebujete servisní manuál, ke kterému se běžný smrtelník až tak lehce nedostane). Zvláštní modrání a zesvětlování rohů je rovněž zvláštní a děje se i v RAWu. Vypadá to jako nevypnutelná korekce vinětace postihující i RAW.

Horní strana ukazuje interní výklopný blesk (výklopný mechanicky, tedy i při vypnutém přístroji), nechybí sáňky na blesk a NX30 se může pochlubit i tím, že podporuje bezdrátové blesky. Tlačítko pro vyklopení blesku vidíte na levé straně. Po stranách jsou ouška na provlečení popruhu. Směrem doprava pak vidíte kolečko pro nastavení fotografického režimu. To má výraznou aretaci jednotlivých poloh, přitom ale nevyžaduje nějak nadměrnou sílu k jeho otočení. Tedy ideální stav. Potěší i to, že Samsung přidal uživatelské režimy C1 a C2. Dokonce si je můžete pojmenovat, a tak jsem si třeba vytvořil režim HDR, který měl zapnuté HDR a vypnutý RAW, abych nemusel oba parametry vždy nastavovat (abyste mohli aktivovat HDR, musíte nejprve vypnout RAW, a to zdržuje).

Dalším pozitivem je otočné kolečko pro nastavení samospouště, sekvenčního snímání nebo bracketingu. Směrem dopředu vidíte kolečko pro nastavení clony nebo expozičního času, funguje i ve všech menu nabídkách. Dále je tu tlačítko pro spuštění bezdrátového Wi-Fi připojení a tlačítko pro změnu měření expozice. Jako poslední je tu tlačítko spouště, ke kterému nemám žádné výhrady a páčka pro zapnutí přístroje je dostatečně velká a pro její posunutí není nutno vynaložit takovou sílu jako u předchůdců.

Najdete zde plně výklopný AMOLED displej s 3,0" úhlopříčkou a vysokým rozlišením 1,037 milionu bodů (720×480 pixelů). Obraz je krásně detailní, barevně živý, pozorovacím úhlům není co vytknout, ale přišlo mi, že ukazoval snímky tmavší, než ve skutečnosti byly (zvýrazňuje stíny). Elektronický hledáček (EVF) je vysouvací a výklopný, což je velmi netradiční řešení, která má dnes v omezenější míře jen Panasonic Lumix GX7. Má vysoké rozlišení 2,359 milionu bodů (1024×768 pixelů) a velmi slušné 0,96× zvětšení. Hledáček je tedy opravdu hodně velký a blíží se svou velikostí full frame zrcadlovkám. Hledáček naopak stíny spíše prosvětloval.

Obraz je nádherně ostrý, za slabšího interiérového světla musíte zejména po přizoomování počítat s pomalejším obrazem, ale na nejširší ohniskové vzdálenosti při F3,5 je obvykle dostatečně rychlý (umí se cukat, ale dá se to přežít - zde opravdu hodně záleží na subjektivních prioritách, znám lidi, kteří by to nepřežili). Chválím minimální šum, zde je to opravdu dost dobré. Šum je více viditelný akorát při manuálním ostření a zvětšení obrazu, nicméně i zde se to dá použít. Potěší i automatické přepínání displeje a hledáčku.

Červené tlačítko pro spuštění nahrávání videosekvencí má zhruba 0,7 sekundy prodlevu, což patří k těm lepším hodnotám. Dále je tu tlačítko pro nastavení korekce expozice (držením tlačítka a otáčením horního kolečka měníte korekci). Toto tlačítko neslouží k překlikávání mezi clonou a časem v manuálním expozičním režimu, protože clonu můžete ihned upravovat otočným okružím čtyřsměrného voliče. Máte tu tlačítko AEL, jehož chování lze nastavit v menu (AEL, AFL, AEL+AFL, trvalé AEL). Tlačítko MENU spouští hlavní technické menu, které je děleno do čtyř panelů. Napravo je pak tlačítko Fn, které spouští quick menu. To má maticovou strukturu a trochu mi zde chyběla např. možnost úpravy formátu záznamu (RAW/JPEG). Kolečko a šipky čtyřsměrného ovladače slouží k pohybu v menu, horní kolečko pak nastavuje konkrétní hodnoty.

Čtyřsměrný ovladač disponuje otočným okružím, které umožňuje nastavit clonu i čas v prioritních režimech (stejně jako u horního kolečka), v manuálním režimu upravuje clonu. Směrem nahoru se upravuje zobrazení displeje, vpravo je autofokus a manuální ostření (u objektivů, které nemají AF/MF přepínač), dole je ISO citlivost a vlevo pak vyvážení bílé. Prostřední tlačítko OK slouží jako potvrzovací, spouští také možnost změnit polohu AF bodu. K potvrzení slouží i namáčknutí spouště. Na závěr tu máme ještě tlačítko pro vstup do režimu prohlížení (nerozumím ale moc řazení fotografií, které je pozpátku, směrem dopředu se posouváte časově dozadu - ono to v podstatě i dává smysl, ale než si zvyknete, budete hodně nadávat). Posledním tlačítkem je koš pro mazání snímku, lze mu přiřadit i jiné funkce. Pod krytkou na pravé straně přístroje je USB a HDMI port.

Na pravé straně toho kromě již zmíněné krytky moc není.

Naopak levá strana je mnohem bohatší. Na těle přístroje vidíte zdířku pro externí mikrofon. Dole je ještě malý reproduktor. Na objektivu je vidět přepínač ostření a tlačítko iFn.

V ose objektivu je kovový závit pro stativ. Pod gripem je pak krytka pro Li-Ion akumulátor a také pro SD kartu. To je trochu škoda, neboť u NX11 byl slot na straně fotoaparátu a karta šla vyměnit i na stativu.

Zde vidíte již zmíněný Li-Ion akumulátor BP1410 (7,6 V, 1410 mAh) a slot pro karty SD, SDHC nebo SDXC.

Samsung NX30 zatím vypadá dost slibně. Pojďme se v dalších kapitolách podívat, zda také dobře fotí.