Samsung WB210: dotkněte se 21 milimetrů!

Samsung WB210 je vybaven 1/2,3" CCD čipem, jehož rozlišení činí přes 16 megapixelů. Využívá se z něj jen část, a to konkrétně zhruba ekvivalent 1/2,5" čipu a prostředních 14 megapixelů. Pokud se tedy těšíte na nižší pixelovou hustotu než u dnešních 16MPx kompaktů, musím vás zklamat. WB210 má také 16MPx senzor. Jen to tak trochu maskuje. Pixelová hustota je tedy obrovských 57 MPx/cm2, což na papíře nezní zrovna moc lákavě a může to znamenat velmi vysoký šum. Nyní se podíváme, jaká je skutečnost.

Nejnižší citlivost ISO 80 je docela čistá, hrany se trochu třepí. V zásadě to ale vypadá, že by fotoaparát mohl zvládat přijatelně kvalitní snímky.

Citlivost ISO 100 vypadá dost podobně, odšumování a třepení hran zůstává v podobné míře.

Citlivost ISO 200 trochu zvyšuje jasový šum, ostrost některých hran se lehce ztrácí, přesto snímky vypadají ještě docela podobně jako u předchozích citlivostí.

ISO 400 už ale přináší znatelnou degradaci kvality. Linie se znatelně třepí, klesá i barevnost snímku.

Je jasné, že s vyššími citlivostmi se bude kvalita dále zhoršovat. ISO 800 se už celé sype, hrany jsou rozbité, barvy nevýrazné a totéž platí o detailech.

Nejvyšší citlivost ISO 1600 nevypadá hezky. Barvy jsou slabé, detaily velmi špatné. Dále se podíváme na výřezy snímků focených za umělého osvětlení.

Dvě nejnižší citlivosti vypadají překvapivě dobře, detaily jsou na kompakt slušné a patlání je mírné. ISO 200 už ztrácí ostrost, ale stále vypadá docela schopně. Od citlivosti ISO 400 je ale odšumování hodně silné a detaily velmi slabé.

V této podkapitole se budeme věnovat náročnému focení v protisvětle.

U tohoto snímku jsem použil technologii ACB, která by měla lépe pracovat s jasy snímku. I přesto jsem se dočkal přepalů na obloze v mracích, krajina je postižena šumem, na druhou stranu pořád budí dojem aspoň nějaké kresby.

Kolem zdroje světla vzniká závoj, který významně snižuje kontrast. Na druhou stranu potěší minimální odlesky a v podstatě neexistující chromatická aberace.

Kresba stromu i krajiny je poněkud neostrá, ale je to "kresba" i přes silné odšumování (tzn. ne jen vyhlazená plocha). Slunce opět vytváří jen méně rušivé odlesky a chromatická aberace není problémem.