Samsung WB700: schopná šedá myška

Samsung WB700 disponuje malým 1/2,33" CCD čipem s velmi vysokým rozlišením 16 megapixelů. Pixelová hustota pak činí 57 MPx/cm2, což je bohužel velký předpoklad pro vysoký šum. Nenechte se zmást tím, že fotoaparát pořizuje 14MPx fotografie, čip má ve skutečnosti 16 MPx, jen se z něj používá zhruba 1/2,5" plocha. Ostatně crop faktor je očividně 6 (přepočtených 24mm / reálných 4,0 mm), což odpovídá právě 1/2,5" čipu.

Samsung nicméně velmi příjemně překvapil. I když je pixelová hustota opravdu hodně vysoká, takto krásný obraz jsem z 16MPx CCD čipu snad ještě neviděl. Odšumování je opravdu velmi kvalitní. Šum mizí, detaily zůstávají.

Ani s citlivostí ISO 100 nejsou žádné problémy.

Docela slušné je i ISO 200. To má jemný jasový šum a lehce ztrácí ostrost, vypadá ale i nadále velmi dobře.

Od citlivosti ISO 400 se ale připravte na výraznější úbytek ostrosti. Zde už je odšumování docela silné. Chválím ale nepřítomnost ustřelených pixelů i doostřování.

Při citlivosti ISO 800 dochází k roztřepení hran, jasový šum je ve formě větších hrudek.

ISO 1600 začíná s ustřelenými pixely, hrany se celé třepí a barvy mizí. Tuto citlivost už většinou opravdu nemá smysl používat.

Nejvyšší citlivost ISO 3200 je vyloženě jen do počtu. Obraz je doslova příšerný. Dále se podíváme na výřezy snímku foceného za umělého osvětlení.

ISO 80 a ISO 100 jsou relativně čisté, ale nepříliš ostré. Od citlivosti ISO 200 začíná ostrost dále ubývat a přibývají barevné fleky, které jsou od ISO 400 už docela velký problém.

Dále se budeme věnovat focení v protisvětle.

Tohle byl jen takový rychlý cvak, nicméně můžete si všimnout výrazných hvězd kolem světel i spoustu odlesků. Zajímavé je také to, že snímek je focený z ruky při čase 1 sekunda a ostrost je myslím vynikající (co se týče pohybové "ne"ostrosti, ne rozmazání silným odšumováním).

I zde je vidět spoustu odlesků objektivu. Scéna je expozičně hodně náročná, takže může přijít ke slovu expoziční bracketing (ať už pro výběr ideálně nasvíceného snímku nebo k HDR zpracování v počítači). Jen škoda, že rozdíly expozic jsou napevno 1/2 EV. Poněkud nepříjemným překvapením je čárkování obrazu vlevo dole.

Tento snímek rovněž trpí na odlesky. nechápu proč objektiv tolik cloní, vždyť může volit i kratší časy. Zbytečně tak vstupuje do hry difrakce, která zbytečně oslabuje nepříliš výraznou kresbu ve stínech.