Sony Alpha A230: nejlevnější z nového trojlístku

Autofokus, ostření

Fotoaparát je vybaven klasickým ostřením fázovým posuvem, případně lze s dodaným 18-55mm objektivem ostřit ručně. Při ručním ostření se otáčí přední člen, což nebude vyhovovat uživatelům polarizačních a přechodových filtrů. Ostření je rozumně citlivé, takže nejsou problémy s tím, že by malé pootočení způsobilo dramatickou změnu ostřící vzdálenosti. U 55-200mm objektivu je rozdíl v tom, že se při ostření přední člen neotáčí.

Autofokus je na zrcadlovku průměrně rychlý. Při širokém ohnisku v podstatě není problém a fotí okamžitě, na nejdelším ale jen v případě, že už je zaostřeno z předchozího snímku. Jinak ostří trochu déle a zejména při malé ostřící vzdálenosti je to poněkud dlouhá záležitost. Při běžném použití ale problémy nejsou. Ostřící vzdálenosti jsou 23 centimetrů od snímacího čipu v celém rozsahu ohnisek, což znamená zhruba 10 cm od přední čočky. To je v této kategorii standard.

Druhý teleobjektiv 55-200 mm má ostřící vzdálenosti podstatně delší. Výrobce hovoří o 95 centimetrech a má v podstatě pravdu. Vzhledem k proměnlivé délce vysunutí objektivu se vzdálenost od přední čočky poněkud mění, ale zhruba se pohybuje od 76 do 78 centimetrů. Vzdálenost od čipu je pak 91 až 95 cm.

Můžete si vybrat ze tří stylů ostření. AF-S jednoduše zamkne zaostření v momentě namáčknutí spouště, poté se již ostření nemění. Naopak AF-C stále průběžně zaostřuje a nutno říci, že je rozumně rychlé i přesné. Příjemné překvapení. Třetím režimem je AF-A, který kombinuje oboje. Pokud je scéna statická, funguje jako AF-S, pokud se objekt hýbe, pak jako AF-C. Funkce mi však přišla poněkud náladová, jeden den fungovala jako AF-S, druhý jako AF-C, přičemž nebyl důvod, aby se chovala tak či onak.

Zajímavostí je funkce, která při detekci oka u hledáčku (jakmile pohasne LCD displej) začne automaticky ostřit. To je dobré, protože v momentě namáčknutí spouště už je zpravidla zaostřeno a fotoaparát si tak odpustí někdy zdlouhavější ostření. Pokud nezaostří, fotoaparát se trochu tváří, že stávkuje, ale při dalším namáčknutí spouště se snaží ostřit dál.

Ostření lze zapnout na automatický výběr z devíti AF bodů, ostření na střed a manuální výběr jednoho z devíti ostřících bodů. Úspěšnost ostření je na širokém ohnisku zpravidla dobrá, hladké plochy ale nedělají fotoaparátu logicky dobře. Totéž platí pro nejdelší ohnisko, kde chce hlavně ve zhoršeném světle skutečně něco kontrastnějšího. 55-200mm objektiv sice v takových případech ostří ještě déle, ale řekl bych, že trochu úspěšněji.

Makro režim

Základní objektiv 18-55 mm F3,5-5,6 SAM není příliš vhodný pro makro, ale s nejdelším ohniskem 55 mm (po přepočtu 83 mm) a snímání ze vzdálenosti cca 10 centimetrů se dá vcelku použít.
Kresba je poněkud jemnější, jasový šum při ISO 400 minimální, spíše je vidět ten barevný. Rozostření je slušné, ale mohlo by být i lepší.
Jak je vidět, 55-200mm objektiv díky podstatně větší snímací vzdálenosti nepřináší o nic lepší přiblížení než 18-55mm verze, spíše horší. Opět zamrzí, že při ISO 400 je zde mnoho barevného šumu.

Nastavení expozice, automatika

Jako správná zrcadlovka i Sony Alpha A230 nabízí široké možnosti nastavení expozice. Vedle automatických režimů je zde prioritní režim clony i času a nechybí ani plně manuální režim. Rozsah časů pokrývá 1/4000 sekundy až 30 sekund, v manuálním režimu lze využít i bulb režim. Citlivosti ISO lze nechat na automatice, což znamená rozsah od ISO 100 do pouhých ISO 400. Výše už automatika "neleze". Ručně však můžete nastavit až ISO 3200. To je pro většinu situací dostatečné.

Clonu lze u objektivu 18-55 mm nastavit v závislosti na ohnisku od F3,5 na nejširším ohnisku po F22, na nejdelším pak v rozmezí F5,6 až F36. Jak jde vidět na grafu, i při stejných hraničních světelnostech má objektiv od Sony poněkud horší světelnost než ten u Canonu.
U objektivu 55-200 mm je vidět příznivý průběh světelnosti, která začíná růst taprve až na konci a ve většině ohniskového rozsahu má hodnoty F4 nebo F4,5. na druhou stranu světelnost F4 není žádný zázrak, ale konkurence je na tom stejně. Kvůli velmi malé hloubce ostrosti je často potřeba clonit aspoň tak na F8 až F11.
Možnosti ovlivňování automatiky ale nejsou bohaté. Není zde programový posuv a ani nelze volit již zmíněný rozsah ISO citlivostí pro automatiku. To ale zas tak moc fotoaparátů nenabízí. Občas mi ale ISO 400 přišlo pro automatický režim poněkud limitující. Na druhou stranu tak fotoaparát produkuje méně zašuměné, i když častěji rozmazané fotografie.

U korekce expozice je klasický rozsah od -2 EV po +2 EV (po 1/3EV krocích), expoziční bracketing lze využít jen pro tři snímky s rozdílem expozice 0,3 EV nebo 0,7 EV. Měření expozice může být celoplošné, celoplošné se zdůrazněným středem a bodové. S žádným z nich jsem neměl větší problémy.

Stabilizace obrazu

Fotoaparát je vybaven mechanickou stabilizací realizovanou posunem CCD čipu. Ta by tedy měla fungovat se všemi objektivy. Snímací vzdálenost byla zhruba 2 metry, expoziční čas 1/6 sekundy, clona F14 při citlivosti ISO 200. Ohnisková vzdálenost pak byla 55 mm, po přepočtu tedy 83 mm.

bez stabilizace

se stabilizací

se stativem

Bez stabilizace s tímto časem příliš ostrý snímek nedosáhnete. Naopak s ní to není až tak velký problém, i když o plnou ostrost se také většinou nejedná. V některých situacích tedy může nahradit stativ, ale pro delší časy je určitě dobré jej použít.

Expoziční a fotografické režimy

Hlavní ovládací kolečko je na levé straně přístroje. Musíte si zvyknout na dosti tuhý chod. Možností je na něm poměrně hodně.
Zahrnuje klasické expoziční režimy P, A, S a M, plnou automatiku a pak veškeré scénické režimy. Více jich ve fotoaparátu nenajdete.

• AUTO - Fotoaparát se stará téměř o všechno sám, vám zůstanou na výběr už jen položky jako samospoušť a blesk, potom ještě některá nastavení v menu.
• P (Program AE) - Automatika se stará o expozici, vše ostatní je na fotografovi. Může upravit korekci expozice v rozmezí -2 EV až +2 EV a nastavit ISO citlivost.
• A (Priorita clony) - Fotograf nastaví clonu od světelnosti objektivu F3,5-5,6 do maxima F22 na nejširším a F36 na nejdelším ohnisku. Fotoaparát dopočítá expoziční čas a případně i ISO citlivost, pokud není nastavena ručně.
• S (Priorita času) - Expoziční časy lze nastavit v rozmezí 1/4000 s až 30 sekund, fotoaparát dopočítá clonu, případně i ISO citlivost. Stejně jako u priority clony, i zde lze využít korekci expozice od -2 EV do +2EV.
• M (Manual) - Fotograf musí nastavit ISO citlivost (pokud byla na volbě AUTO, nastaví se na ISO 100), clonu i expoziční čas, který zde může být v rozmezí 1/4000 s až 30 sekund včetně bulb režimu. Fotoaparát informuje o pře(pod)expozici.
• Noční portrét
• Západ slunce
• Sportovní akce
• Makro
• Krajina
• Portrét
• Vypnutý blesk

Fotografování portrétů, blesk

Rozsah ohnisek je pro základní fotografování portrétů dostatečný. Jednak lze díky širšímu ohnisku snadněji fotit větší skupinky lidí, 55 mm (83 mm po přepočtu) pak představuje rozumné ohnisko pro detailní portréty. Případně můžete využít teleobjektiv.
Při cloně F8, maximálním ohnisku a dosti krátké snímací vzdálenosti je vidět, že hloubka ostrosti je poměrně malá, některé vlasy jsou již rozmazané. Úroveň detailů je dobrá, některé vlasy však mají tendenci se poněkud slévat. Focení v protisvětle utápí tvář ve stínu.
S technologií D-R+ pro vyrovnávání stínů je tvář trochu prosvětlenější a snímek vypadá lépe. V těchto částech by se dal čekat trochu výraznější šum než v předchozím případě, ale tímto problémem se rozhodně trápit nemusíte, kvalita snímků je dobrá.
Nejlepší prosvětlení stínů nabídne pochopitelně integrovaný blesk (ve výchozí konfiguraci přístroje bez příslušenství). Díky nižší cloně je hloubka ostrosti ještě menší než u předchozích snímků. Integrovaný blesk se směrným číslem 10 (při ISO 100) nabízí režimy pro fill-in blesk, slow synchro na první i druhou lamelu závěrky a je zde i podpora pro bezdrátový blesk.

blesk -2 EV (1/60 s, F3,5, ISO 100)	blesk +0 EV (1/60 s, F3,5, ISO 100)	blesk +2 EV (1/60 s, F3,5, ISO 100)
blesk -2 EV (1/60 s, F5,6, ISO 400)	blesk +0 EV (1/60 s, F5,6, ISO 400)	blesk +2 EV (1/60 s, F5,6, ISO 400)

Blesk svou sílu nedohání pouze citlivostí ISO, ale skutečně upravuje sílu záblesku. Moc velkou rezervu ale nemá. Jak je vidět na vrchním řádku, kde je natvrdo zvoleno ISO 100, při nastavení +0 EV a +2 EV je rozdíl v jasu jen nepatrný. Pokud necháte ISO automatické, fotoaparát sílu blesku stáhne výrazněji, aby pak při maximálním nastaven měl jistou rezervu a efekt zvýšené síly záblesku byl patrnější.