Sony Alpha SLT-A65: 24megapixelový šperk

Velký fotoaparát si žádá i velkou krabici. Pro zrcadlovky a SLT fotoaparáty typicky oranžovou.

V krabici je fotoaparát, objektiv, obě krytky objektivu i krytka těla, popruh, Li-Ion akumulátor, nabíječka s kabelem, plná verze manuálu a CD-ROM se softwarem.

Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor NP-FM500H, který rozhodně není žádným drobečkem. Má napětí 7,2V a velmi pěknou kapacitu 1600 mAh. Sony udává výdrž na 560 snímků při focení přes LCD a 510 snímků při focení s elektronickým hledáčkem (EVF). Poněvadž jsme měli fotoaparát zapůjčený poměrně krátkou dobu, nestačil jsem změřit přesnou výdrž bez a s GPS modulem, takže údaje budou jen orientační. Většinou jsem při focení využíval EVF hledáček a GPS jsem měl zapnutou asi ve 20 % případů. Výsledkem bylo něco málo téměř 530 snímků na jedno nabití, což je velmi pěkné číslo.

K nahrávání snímků do počítače slouží aplikace PMB (Picture Motion Browser).

Tento software pak umožňuje snímky zobrazit a samozřejmě s nimi dále pracovat. Celé toto softwarové centrum má i mnoho dalších funkcí od vypalování disků přes základní úpravy videosekvencí. Funkčnost ale není nějak rozsáhlá, pár efektů,...

Možnosti úpravy fotografií odpovídají standardu této kategorie programů. Máte zde redukci efektu červených očí, ořez, vložení datumu, automatické vyvážení barev a kontrastu, světlost, saturaci, křivky a ostrost.

O něco zajímavější je Image Data Converter v.4, který je určen pro vyvolávání RAWů. Ani zde samozřejmě nemůžete počítat s možnostmi profesionálních programů, ale základní úpravy RAWů jako korekce expozice, vyvážení bílé, práce s dynamickým rozsahem, barvami, redukcí šumu a dalšími tu rozhodně najdete. Zamrzí poměrně pomalé překreslování obrazu.

Displej má opravdu velmi vysoké rozlišení a díky tomu nádherně ostrý obraz. Hledáček je na tom s ostrostí ještě mnohem lépe, zobrazení je podobné. Vidíte, že je tu opravdu mnoho ikonek. Pravý a levý sloupec odpovídá tzv. quick menu, nahoře jsou pak informace o rozlišení, baterii a dalších podobných vlastnostech. Dole se ukazují expoziční nastavení, fotoaparát dokonce ukazuje automatikou nastavenou citlivost. Další zobrazení má expoziční nastavení ukázány dokonce dvakrát, podruhé ve formě grafu. Stinnou stránkou je to, že zmizí postranní sloupce a o mnoha nastaveních tak nemáte vůbec ponětí.

Nechybí ani elektronická vodováha. Většina voleb ze čtyřsměrného ovladače se ukazuje v postranním menu. Vybírat můžete šipkami i kolečkem.

Po stisku tlačítka Fn se aktivuje quick menu dělené na dva sloupce. Mezi nimi se samozřejmě můžete proklikávat. Jednotlivé volby vybíráte buď rozkliknutím potvrzovacím tlačítkem a pak jejich výběrem nebo bez rozkliknutí pouhým otáčením předního kolečka. To je rychlejší a pohodlnější, na druhou stranu nevidíte, které všechny volby jsou k dispozici. Vpravo je vidět korekce expozice.

Při otáčení hlavním kolečkem se zobrazuje tato animace, díky níž dokážete rychle nastavit ten správný režim i v naprosté tmě, kdy na kolečko nevidíte. Pravý snímek ukazuje natáčení videosekvencí a jak je vidět, je zde ukázáno docela velké množství ikonek, to vše tedy můžete nastavovat.

Nyní se budeme věnovat hlavnímu menu. To je děleno na poměrně velké množství záložek. Fotografická nastavení mají dvě záložky, videosekvence jednu.

Dále tu jsou čtyři záložky pro technicky-fotografická nastavení, něco málo i pro režim prohlížení, paměťovou kartu, čas a nakonec tři záložky technických nastavení. Nalevo si všimněte možnost úpravy funkčních tlačítek.

Zde vidíte snímání panoramat a pak volbu scénických režimů.

Vyfocené snímky si můžete nechat zobrazovat celoplošně se základními informacemi nebo v menším náhledu, ale prakticky se všemi informace o focení včetně barevných histogramů.