Sony Alpha SLT-A65: 24megapixelový šperk

Sony Alpha SLT-A65 je velmi příjemným překvapení od společnosti Sony. Konečně přináší velmi slušnou ergonomii ovládání danou zejména větším tělem ve srovnání s levnějšími SLT fotoaparáty. Mnoho tlačítek je programovatelných, LCD displej je výklopný a sám o sobě velmi ostrý. Pravým klenotem je však elektronický hledáček (EVF) s rozlišením 2,4 milionů bodů. To prostě musíte vidět. Po vyzkoušení tohoto hledáčku už "optiku" chtít nebudete. Obraz je pocitově neméně tak ostrý jako optika, navíc umožňuje zvětšení náhledu, takže i manuální ostření je naprostá hračka. Samozřejmě za horšího světla šumí, ale i tak je použitelný. Ostatně ani s normálním hledáčkem se ve špatném světle neostří až tak snadno.

Autofokus je i s běžným "seťákem" velmi svižný a u videosekvencí doslova kraluje. Tam ostří plynule a přesně, jen díky setovému objektivu trochu hlučně. Samotné video může mít až Full HD rozlišení při 50 (nebo dokonce 60 v normě NTSC) progresivních snímcích za sekundu. Samozřejmě nechybí možnosti nastavení expozice nejen u snímků, ale i u videa. Potěší hardwarové HDR s nastavitelným výkonem, velmi dobře pracuje i softwarové prosvětlování stínů DRO, které se výkonem blíží HDR režimu. Sekvenční snímání nabízí rychlost až 10 fps, RAW buffer je přiměřeně velký.

Výborně pracuje i režim automatického skládání panoramat. Integrovaná stabilizace pracuje s jakýmkoli objektivem, ale její účinek je jen průměrný. Fotoaparát používá velký Li-Ion akumulátor, a tak se už nemůžeme stěžovat ani na krátkou výdrž. Ta je s hodnotou lehce přes 500 snímků standardní. Vyvažování barev pracuje celkem dobře, osobně se mi líbí zajímavé "barvičky", které jsou u fotoaparátů Sony obvyklé. Najdete zde i spoustu barevných režimů, které nadchnou ty hravěji založené majitele.

Bohužel fotoaparát Sony Alpha SLT-A65 má i dva nedostatky. Prvním je digitální šum. Vysoká pixelová hustota APS-C čipu se projevuje na vyšším šumu, než bychom u čipu této velikosti čekali. V obloze je dobře vidět už při nejnižším ISO 100, nicméně v zásadě lze říci, že velmi kvalitní snímky dostanete do ISO 400 a ještě ISO 800 dokáže vytvořit velmi dobré fotografie. ISO 1600 je už ale na hraně a zatímco některé APS-C fotoaparáty lze jakž takž používat i s ISO 3200, zde bych to skutečně bral spíše jako nouzovku (s multiexpozicí je to o něco lepší, ale ani ta není spásná).

To platí zejména pro JPEGy, kde je vidět překvapivě agresivní odšumování už na nejnižší citlivosti. Fotoaparát září při snímání do RAWu s citlivostmi do zmíněných cca ISO 400-800, na denní snímky takřka nemá konkurenci. Pokud ale chcete přístroj, u kterého budete využívat i vyšší citlivosti, asi bych se zkusil podívat i na jiné přístroje.

Problém číslo dva se jmenuje objektiv. Sony nabízí pouze set se základním 18-55mm objektivem a přiznejme si to, ten není žádným zázrakem ani u nejlevnějších SLT fotoaparátů a zrcadlovek Sony, natož u třídy jakou je SLT-A65. I když SLT-A65 opravdu výborně koriguje většinu optických vad (zejména chromatickou aberaci), s výraznými neostrostmi v rozích i jinde si prostě neporadí. Navíc testovaný objektiv už byl několikátým tohoto typu, který měl zejména na středních ohniscích větší plošnou neostrost v polovině obrazu. Výstupní kontrola kvality u tohoto levného objektivu očividně také není nadprůměrná (zejména poslední dobou). Proč Sony nenabízí tak dobrý fotoaparát, jakým je SLT-A65, v setu i s nějakým objektivem, který by dokázal sílu tohoto fotoaparátu využít, netuším.

Ve výsledku si Sony Alpha SLT-A65 odnáší naše ocenění TREFA za neuvěřitelnou nabídku zajímavých technologií jako Sweep Panorama, vynikající Full HD video, 24MPx rozlišení, nadprůměrné rychlé sekvenční snímání a mnoho dalších jako třeba naprosto fantastický elektronický hledáček. Pokud ale chcete z fotoaparátu vytřískat opravdu maximum, potřebujete jen splnit dvě podmínky. Zásadně fotit v RAWu (což u této třídy fotoaparátů stejně dělá velká část uživatelů) a koupit si nějaký jiný než setový objektiv.

 

 

Plusy

Minusy