Sony Cyber-shot HX1: Exmor CMOS útočí!

Příslušenství

Krabice je pro Sony typická, tedy modrobílá kombinace se spoustou ikonek chválících jednotlivé vlastnosti fotoaparátu a nechybí zde ani upozornění na výhru v soutěži TIPA.
Vevnitř je samotný fotoaparát, řemínek, krytka objektivu se šňůrkou, InfoLithium akumulátor, HDMI redukce, multifunkční USB/AV kabel, nabíječka s přívodním kabelem, CD-ROM se softwarem, nějaké letáčky s příslušenstvím a především plná verze manuálu k fotoaparátu. Za toto dostává Sony velkou pochvalu, to už dnes není běžné.

Výdrž baterie

Napájení má na starosti Li-Ion akumulátor InfoLithium NP-FH50 s napětím 6,8 V a kapacitou 870 mAh. To jsou průměrné hodnoty a udávaná výdrž na 390 snímků patří rovněž k průměru. Protože se jedná o akumulátor řady InfoLithium, ukazuje dobu provozu, po kterou ještě stihne fotoaparát dobíjet. Při plném nabití tak vidíte údaj kolem 220 minut, pak to pomalu klesá.

Nevím, jak se tváří všechny akumulátory, ale testovaný kousek nějak velmi rychle proletěl rozsah 150 až 100 minut a naopak byl schopen desítky minut hlásit úplné vybití (0 minut, resp. blikající baterie), přičemž nebylo možné jej vybít a dalo se vyfotit ještě několik desítek fotografií, ne-li stovka. Celková výdrž zhruba dosahovala údajů výrobce, pohyboval jsem se kolem 360 a více snímků. Nabíjení baterie trvá přibližně tři hodiny, což je poněkud delší doba, než je zvykem.

Dodaný software

Pro stahování fotografií je zde aplikace Picture Motion Browser. Je vcelku jednoduchá, přehledná, samotné stahování nečiní žádné problémy.
Pokud však budete chtít v této aplikaci upravovat jednotlivé fotografie, budete muset počítat s tím, že nabídka možností je skutečně velmi chudá a mnoho toho zde neuděláte. Pro úpravy fotografií raději použijte jiný software.

Zobrazení LCD a menu

Fotoaparát Sony Cyber-shot HX1 je vybaven naklápěcím displejem o úhlopříčce 3,0" a rozlišení 230.000 bodů (320×240 pixelů). Velikost je nadprůměrná, rozlišení jen klasické. Pozorovací úhly jsou sice slabší, ale vynahrazeno je to právě naklápěním displeje. EVF hledáček je tak maličký, že se téměř nedá používat.

Zobrazení displeje může být velmi bohaté. Nahoře vlevo je stav baterie s dobou zbývajícího provozu. Následuje poměr stran a rozlišení snímku, dále číslo složky na kartě. Trochu směrem níže je zapnutá stabilizace. Pokračujme v levém sloupci směrem dolů. Je zde ikonka motivového programu a mohou zde být malinké ikonky různých nastavení, tedy vyrovnání stínů D-R, redukce šumu NR, barevné ladění snímků, barevný filtr, saturace, kontrast a ostrost.

Naopak v pravém sloupci vidíte počet zbývajících snímků na kartě a ikonku karty, směrem níže je korekce expozice blesku, redukce červených očí a detekce tváří. Ještě níž je histogram a makro režim. Poslední řádek zleva ukazuje ISO citlivost, expoziční čas, clonu, korekci expozice a styl ostření. Po namáčknutí spouště většina ikonek zmizí, je však velká škoda, že se neukáže zvolená ISO citlivost. Tu je pak nutno ručně zjistit v režimu prohlížení, což je díky pomalosti tohoto přechodu značně zdlouhavá záležitost.


Lze navolit i jednoduchý režim, kde se prakticky nic nedozvíte. Neobtěžuje vás ale spoustou informací, což se může začátečníkům hodit. Při nastavování expozičního času, clony, ISO citlivosti nebo korekce expozice je nutno zmáčknout ovládací kruhový volič na zadní straně přístroje, načež daná volba zežloutne a zvětší velikost písma.


Při točení hlavním kolečkem se zobrazuje animace točení kolečkem. Na pravém snímku vidíte styl výběru stylu záblesku. Podobný tvar má i nastavení makro režimu, samospouště a další.


Zajímavý režim Panorama vám ukáže, kterým směrem máte pohybovat fotoaparátem (pochopitelně to lze v menu nastavit). Při focení už jen ukáže dosavadní průběh. V podstatě je nutno dostat bílý čtvereček z jednoho konce grafu na druhý.


Scénické režimy se mohou vybírat ve speciálním menu nebo přímo ve "zrychleném menu". U Sony je ale klasické menu ve tvaru toho zrychleného, takže je velmi obsáhlé a postrádá svou rychlost. Proklikání všech možností je záležitost, která už zabere nějaký čas. Proč Sony stále nepřešlo k nějakému klasickému menu doplněnému o "rychlé menu", kde budou jen nejčastěji nastavované položky, netuším.


Při natáčení videosekvencí je hlavní změnou pravý horní roh, kde je zobrazen čas videosekvence, který lze ještě na kartu natočit. Pravý snímek pak ukazuje volby nastavení LCD displeje, tedy jas a informace.


Takto pak vypadá klasické technické menu, které je přístupné jako poslední položka toho "rychlého". I toto menu je docela pomalé. Dělí se na čtyři záložky, první je věnována zejména technickým, ale i fotografickým nastavením fotoaparátu. Druhá už je vyloženě technická.


Třetí se věnuje paměťové kartě a poslední pak nastavení času. Možnost upravit zde např. úsporný režim zde ale překvapivě nenajdete, ale fotoaparátu to chybí jako sůl.


Menu je přístupné i v režimu prohlížení snímků, jsou zde spíše nastavení pro kategorizaci a prezentaci. Při zobrazení snímků vidíte v levém horním rohu zbývající čas provozu fotoaparátu, poměr stran snímku a rozlišení, v pravém rohu pak pořadové číslo snímku, celkový počet a ikonku paměťové karty. Pokud máte plné zobrazení, pravý sloupec pokračuje bleskem, vyvážením bílé, ISO citlivostí, expoziční kompenzací, expozičním časem, clonou a histogramem. Spodní řádek pak ukazuje číslo složky a souboru, napravo čas a datum pořízení.


U videosekvencí chybí detailní zobrazení expozičních nastavení, informuje vás, že prostředním tlačítkem čtyřsměrného ovladače lze spustit přehrávání videosekvence, což vidíte na pravém snímku.