Sony Cyber-shot HX1: Exmor CMOS útočí!

Měření rychlosti

O zpracování obrazu se stará procesor BIONZ, který je v této disciplíně skutečně velmi rychlý. Naopak ve všem ostatním (přechody v menu, navigace v nich a podobně) patří bohužel k nejpomalejším na trhu digitálních fotoaparátů. U sekvenčního snímání se nezapočítávají snímky pořízené v čase 0,00 s.

Použita byla jak klasická Memory Stick PRO Duo karta od SanDisku s rychlostí 3 MB/s u zápisu (10 MB/s při čtení), tak pro tuto recenzi čerstvě zakoupená karta Sandisk Memory Stick Pro-HG Duo Mark2 s kapacitou 4GB. Udávaná přenosová rychlost je až 30 MB/s pro čtení i zápis, minimální má činit 20 MB/s. Při čtení přes kabel jsem ale s oběma kartami dosáhl 12,5 MB/s u čtení a jen 3 MB/s při zápisu. Rovněž v praxi nebyl mezi kartami ani trochu rozdíl, což mě u sekvenčního snímání velmi překvapilo. Kde nastala chyba, těžko říci (nechce se mi věřit, že by Sony úmyslně výkonově blokovalo karty SanDisku).

• První snímek - 2,6 sekundy (Spíše jen průměrný čas.)
• Snímek bez namáčknutí wide - 0,15 až 0,2 sekundy (Díky průběžnému ostření lze za dne fotit v podstatě okamžitě po zmáčknutí spouště, samotné doostření je bleskurychlé. Za zhoršených světelných podmínek se ale HX1 chová jako běžný ultrazoom a doba ostření roste přes půl sekundy.)
• Snímek bez namáčknutí tele - 0,2 až 0,5 sekundy (Kratší čas platí, pokud je správně předostřeno. Jinak se čas může v běžných případech pohybovat kolem výborných 0,5 sekundy až po poměrně dlouhých 1,7 sekundy.)
• Snímek s namáčknutím - naprosto bez problémů
• Čas snímek-snímek - 1,4 sekundy (Na ultrazoom velmi dobrý čas, který si zaslouží pochvalu.)
• Čas snímek-snímek s DRO - 1,3 až 1,5 sekundy (Velmi dobrý čas, s DRO+ pak 1,8 sekundy.)
• Čas snímek-snímek s bleskem - 2,0 sekundy (Díky rychlému dobíjení blesku ani zde nebude problém.)
• Sekvenční snímání Hi - 9 až 10,6 fps (0,85 až 1,0 sekundy na 10 snímků. V plném rozlišení 9 MPx s normální citlivostí doslova paráda. Ukládání ale trvá dost dlouho, až do 16. sekundy.)
• Sekvenční snímání Mid - 5,15 fps (1,75 sekundy na 10 snímků. Opět v plném rozlišení, jen trochu pomaleji. I zde je dlouhé ukládání.)
• Sekvenční snímání Lo - 2,05 fps (4,4 sekundy na 10 snímků, ukládání dalších 15 sekund, tedy do 19,5. sekundy.)
• Bracketing - 6,7 fps (0,3 sekundy na 3 snímky. Opravdu bleskurychlý bracketing.)
• Přezoomování - 2,6 sekundy tam, 3,0 sekundy zpátky

Je velmi dobře vidět, že tyto dosažené časy patří k velmi výraznému nadprůměru a za nemálo z nich by se nemusela stydět ani zrcadlovka. O to více mě mrzí, že samotné nastavování, navigace a ovládání fotoaparátu je tak pomalé.

Optický a digitální zoom

20× optický zoom zní velmi příjemně. Začíná na 28 milimetrech, maximální ohnisko je pak 560 mm, což je opravdu hodně. Otázkou nyní zůstává, jak na tom bude fotoaparát s optickými chybami.
Úhel záběru je dobrý, většina konkurence má ale i trochu širší (26mm nebo 27mm ohnisko). Rozdíl ale není příliš znatelný. Fotoaparát opět ukazuje, jak moc doostřuje, snímek je totiž velmi ostrý. Tím ale rovněž silně zvyšuje šum, kterého je zde na citlivost ISO 125 až nepříjemně mnoho. Je vidět trochu chromatické aberace, nejsilněji asi na střeše vpravo nahoře.
Ostrost a úroveň detailů je dobrá, chromatická aberace se zde v menší míře vyskytuje na horní liště dopravní značky. Je vidět, že přiblížení dané 20× optickým zoomem je skutečně velmi výrazné.
Fotoaparáty Sony obvykle podporují pouze 2× digitální zoom, což má příznivý vliv na kvalitu snímku. Při takovém digitálním zvětšení ještě nedochází k příliš znatelné ztrátě kvality.
Rozumně široký úhel záběru, opět doostřování a poněkud agresivnější zpracování obrazu, což lze vidět především na trávě. Fotoaparátu se bohužel nevyhýbá ani chromatická aberace.
Výrazné přiblížení, dokonce bez tak výrazných chromatických aberací, které jsou pro ultrazoomy typické. Ty zde sice jsou, a to někdy i na místech, kde by to člověk nečekal, nicméně jsou spíše slabší. Chromatické aberace v praxi trápí HX1 spíše na širších ohniscích.
Protože je zde pouze 2× digitální zoom, vypadá snímek stále docela dobře. Každopádně nemůžete počítat s plnou ostrostí, ta už zde rozhodně není.

Protisvětlo

Bude zajímavé sledovat, jak se s protisvětlem popere nejen objektiv s velkým 20× optickým zoomem, ale i nový Exmor CMOS snímač.
V protisvětle se objevuje chromatická aberace, obloha byla nepříjemná sama o sobě, o mnoho lépe (tmavěji) by to nezvládla ani zrcadlovka.
V protisvětle bez vyrovnávání stínů je krajina poměrně tmavá, obloha se výrazně přepaluje na větší ploše.
Se základním DRO už jsou stinné partie mnohem lépe patrné, dokonce i přepal je přes delší expozici o něco slabší. Základní DRO můžete klidně nechat zapnuté, spouště fotografií to pomůže a téměř žádné neuškodí. Není třeba tento snímek uvádět v plném rozlišení.
Tento snímek je také k dispozici v plném rozlišení, ať můžete vidět nárůst šumu v prosvětlených partiích. Kresba je zde podstatně slabší, prosvětlení je ale nejlepší. Někdy dokonce až moc silné, takže skutečně doporučuji nechat spíše základní verzi DRO. Ta má nejvyrovnanější výsledky.
Na nejširším ohnisku je chromatická aberace problém, s vyššími clonami ale její negativní účinek klesá. Ještě při F4 je hodně patrná, ale při F5,6 už je trochu zkrocená.
Na větším zoomu je aberace patrná jen při nižších clonách, pak už se moc neprojevuje. Také pozor na přeexpozici, pak aberace začne silněji vylézat na povrch.
U nejdelšího ohniska se tato optická vada opět začíná projevovat a ani clona na ní nemá znatelný vliv, jen má trochu rozumnější barevný odstín.