Sony Cyber-shot HX200V: ultrazoomový rychlík

Sony Cyber-shot HX200V má standardně malý 1/2,3" Exmor R CMOS čip, jenže má bohužel velmi vysoké rozlišení 18 megapixelů. Už recenze modelů WX100 a HX20V ukázala, že dávat takové obrovské množství megapixelů na tak malý čip není dobrý nápad. My se nyní podíváme, zda bude totéž platit i pro model HX200V.

Nejnižší citlivost ISO 100 je detailní, linie se ale třepí a vznikají tam ustřelené pixely.

ISO 200 podstatně více třepí slabší linie, výraznější detaily jsou i nadále patrné.

Citlivost ISO 400 netrpí tolik na rozmývání a třepení linií, spíše lehce snižuje ostrost a přidává jemný jasový šum.

ISO 800 dává jak jasový šum, tak i třepení linií. Ztrácí se také barvy.

Citlivost ISO 1600 vypadá překvapivě pěkně. Zde se naopak zvyšuje jasový šum, ale netřepí se linie, jsou v rámci možností celistvé.

ISO 3200 už ztrácí detaily i barvy. Na kvalitní snímky to rozhodně není.

Další navýšení citlivosti na ISO 6400 postrádá barvy, linie se různě kroutí a detaily v podstatě neexistují. Jedná se o multiexpozici.

I ISO 12800 využívá multiexpozici, snímek je celý rozpitý. Podíváme se také na zachování detailů na snímcích vousů plyšového zajíce.

Pouze nejnižší citlivost má jakž takž dobré detaily, i když i zde lze vidět zbytky po odšumování. Pak už odšumování silně roste a detaily rychlým tempem mizí. Ani multiexpoziční režimy nestačí na snížení šumu.

Na snímcích bílého papíru vidíte, že barevný šum je velmi dobře odstraňován, po jasovém ale zůstávají ustřelené pixely. Multiexpoziční režimy přináší obrovské tmavé hrudky, což je s podivem. Multiexpozice by naopak měla vést k nižšímu šumu díky skládání, ale očividně k tomu nevede.

I když jde hýbat s odšumováním, nejlépe je na tom to střední. Nižší odšumování je překvapivě silnější a ustřelených pixelů je sice méně, ale o to jsou patrnější. U střední síly to alespoň vypadá jako jakýsi nástin kresby. Nejvyšší nastavení rozmyje úplně všechno. Všechny ukázky jsou při citlivosti ISO 100.