Sony Cyber-shot HX20V: umí snad všechno

S nočním focením nebudete mít potíže. Autofokus je spolehlivý (výjimkou je situace kdy fotíte s aktivovaným ND filtrem, ten je totiž spuštěný i při náhledu a výrazně tak limituje množství světla pro autofokus), k dispozici máte dokonce až 30sekundovou expozici.

Silnější detaily jsou dobré, zde se odšumování moc nevyřádilo. Horší je to s hladšími plochami. Díky dlouhému času se dá dosahovat zajímavých světelných efektů. Dále se podíváme na několik výřezů při různých citlivostech.

ISO 100 v režimu P nabídne maximálně sekundovou expozici, což je evidentně nedostatečné. Ostrost a detaily jsou ale dobré.

Citlivost ISO 400 je už schopna zajistit dostatečnou expozici, míra detailů je překvapivě rozumná.

ISO 3200 přináší jemný jasový šum a rozmazané detaily.

Multiexpozice při ISO 4000 velmi silně rozmývá obraz, ten je úplně bez detailů.

Režim Ručně držený soumrak na tom není o nic lépe. Hotový akvarel.

Je zajímavé, že multiexpozice při ISO 12800 se projevuje o něco lépe, ale ani zde nečekejte nějak zajímavé detaily. Na tak malý čip s tak obrovskou pixelovou hustotou je to prostě příliš velké sousto.

Podíváme se také na standardní snímky.

Fotoaparát doostřuje, a tak působí hodně ostře a na první pohled i detailně. Po bližším ohledání je ale hodně vidět, že kresba je velmi silně odšumována a jde spíše o shluk barevný koleček a jiných tvarů.

HDR zlepšilo jasy, snímek je vyvážený, zmizelo také mozaikování obrazu. To bylo nahrazeno jednoduše neostrou kresbou.

Nelíbí se mi silné odšumování, které vytváří zvláštní artefakty. Alespoň však působí zdáním mírné kresby v menších rozlišeních.

Objektiv zde nabízí velmi široký úhel záběru a krásně ostrou a kontrastní kresbu až do rohů. Bohužel odšumování je příliš silné a spoustu ploch výrazně rozmazává.