Sony Cyber-shot HX90V a WX500: kompaktní dvojice

10.1.2018, Milan Šurkala, recenze

Dnes otestujeme rovnou dva fotoaparáty najednou. Půjde o kapesní ultrazoomy Sony Cyber-shot WX500 a HX90V. Oba mají stejný 18MPx čip a totožný objektiv s 30× optickým zoomem, HX90 ale nabídne i hledáček nebo GPS.

Kapitoly článku:

Sony Cyber-shot HX90V a WX500: kompaktní dvojice
Ostření, expozice, videosekvence
Stabilizace, portréty, výdrž, displej, Wi-Fi, GPS
Digitální šum
Protisvětlo
Vlastnosti objektivu
Optický zoom, rychlost, scénické režimy
Noční a standardní scéna
Galerie ilustračních snímků WX500
Galerie ilustračních snímků HX90V
Závěr

Autofokus, ostření

Fotoaparáty se lehce liší v nabídce ostření. Pokud jde o rozsahy ostření, zvětšení nebo rychlost, jsou oba fotoaparáty kvůli stejnému objektivu srovnatelné. Rozdíly jsou ale v podpoře funkcí. WX500 má tak pouze autofokus, takže u fotografií nabídne pouze jednorázové ostření AF-S a u videa naopak jen průběžné AF-C.

Pokud jde o výběr zaostřovacích bodů, máme zde širokou oblast (automatický výběr z 9 bodů), střed, pohyblivý bod (ruční výběr bodu) a rozšířený pohyblivý bod. Podle popisu výrobce jde o totéž, nicméně v případě, že nezaostří vybraný bod, vyzkouší to ve větším okolí bodu. V praxi jsem ale nepozoroval výraznějších rozdílů. U těchto dvou posledních režimů lze stiskem prostředního tlačítka vyvolat menu pro úpravu polohy bodu. Naopak v automatice tímto spustíte sledování objektu. To funguje obstojně, přežije i menší změnu zoomu, rychlost je spíše slabší.

U modelu HX90V máte o něco širší možnosti. K dispozici je zde totiž i manuální ostření MF (a s tím i autofokus s možnosti manuálního doostření DMF). Manuální ostření funguje dokonce i v režimu plné automatiky (žluté Intelligent Auto). Zaostřování se provádí otočným prstencem na objektivu. Jeho chod je lehký a plynulý, navíc se výrazně zvětšuje náhled. Jedinou stinnou stránku je vysoký šum za slabšího světla (např. v interiéru), a tak se i přes zvětšení v takovém případě ostří docela obtížně.

Sony Cyber-shot HX90V WX500 zaostřovací vzdálenosti

Minimální zaostřovací vzdálenost je 2,5 centimetru, nicméně doporučil bych při pořizování makra trochu zazoomovat. Ještě při 2,2× zoomu (cca 52 mm) jste jen na nějakých 4 centimetrech.Tam také dosáhnete největšího asi 0,75× zvětšení. To je bohužel proti HX50/HX60 krok zpět, tam se dalo dosáhnout až 1,1× zvětšení při cca 140mm ohniskové vzdálenosti. Stále je tu tak docela široký úhel záběru.

Sony Cyber-shot HX90V WX500 zvětšení objektivu

Minimální zaostřovací vzdálenost zhruba v polovině zoomu přeroste přes 2,5 metru, nicméně pak mírně klesá a na maximálním zoomu je lehce přes 2,3 metru. Maximální zvětšení pak dosahuje hodnoty 0,28×. Tedy ani na telemakro to není zrovna přeborník.

Sony Cyber-shot WX500 HX90V makro kleště

expoziční čas 1/50 s, clona F4,5, citlivost ISO 1600, ohnisko 50 mm, korekce +1 EV, klikněte pro zvětšení

Vidíte tedy, že nenabídne nejlepší makro ve své třídě, ale přesto je to použitelné.

Ukázky makro fotografií pořízených fotoaparáty Sony Cyber-shot WX500 a HX90V.

Nastavení expozice, automatika

Fotoaparáty se liší nejen v možnostech ostření, ale i v nastaveních expozice, kde HX90V nabídne pokročilejší režimy. Oba nabídnou automatiku, prioritu clony, času i plný manuál. Citlivosti jsou od ISO 80 do ISO 3200, je ale možné využít i multiexpozici, a to jak s automatickou ISO citlivostí, tak i s ručně nastavenou v rozsahu ISO 100 až ISO 12800. Pokud jde o klasické Auto ISO, tak u WX500 je nenastavitelný rozsah ISO 80 až ISO 3200, nicméně u HX90V lze nastavit jak spodní, tak i horní hranici tohoto rozsahu (cokoli od ISO 80 do ISO 3200).

Sony Cyber-shot WX500 HX90V průběh světelnosti

Světelnost objektivu má rozsah od F3,5 až do F6,4, což nejsou dobré hodnoty, ale jak vidíte na grafu výše, nejde v dané třídě o vůbec nic divného. Tato čísla jsou bohužel standardem. Maximem je F8 v režimu priority clony a manuálu. Pokud využíváte prioritu času, fotoaparát nastaví maximálně F6,3 (resp. F6,4 na max. zoomu)

Dostáváme se k expozičním časům. Ty mají rozsah od 1/2000 sekundy do 30 sekund v režimu priority času a plném manuálu. V prioritě clony je maximem 8 sekundy, automatika (režim P) pak nabídne maximálně 1 sekundu. Oba dva fotoaparáty nabídnou korekci expozice od -2 EV do +2 EV.

Zatímco WX500 nenabídne žádnou formu expozičního bracketingu, u HX90V jste na tom mnohem lépe. Můžete vyfotit 3 snímky s rozdílem expozice 1/3, 2/3, 1, 2 nebo 3 EV, a to buď jednotlivě nebo na jedno zmáčknutí v sekvenci. Je zde i bracketing vyvážení bílé a bracketing DRO režimů. HX90V rovněž umožňuje nastavit DRO režimy na automatiku nebo na jednu z pěti úrovní efektu, je zde i HDR rozšiřující dynamický rozsah o 1 až 6 EV. U WX500 je hardwarové HDR k dispozici pouze v režimu inteligentní automatiky a nelze ji uživatelsky vyvolat (musíte doufat, že ji fotoaparát sám použije).

Videosekvence

Podobně jako v předchozích dvou kapitolách, i ve videu se oba dva fotoaparáty docela liší, aniž by to na nich bylo na první pohled vidět. Pokud jde o společné vlastnosti, tak je to maximální rozlišení 1920×1080 pixelů při 50 snímcích za sekundu, rovněž nabídne stejné formáty záznamu, kde se můžete těšit na klasické MP4, AVCHD a dokonce i XAVC S HD.

Rozdílem je ale možnost ovládání expozice. WX500 má sice speciální režim pro video, ale v podstatě je zde jen několik scénických režimů pro natáčení, takže na expozici si nesáhnete. Totéž platí i pro běžné PASM režimy. Je sice možné červeným tlačítkem spustit natáčení v kterémkoli z nich, ale ani v manuálu není možno ovlivňovat expozici, dokonce ani její korekci.

Naproti tomu u HX90V je ve speciálním videorežimu možné vybrati si kterýkoli z PASM režimů. To ale zdaleka není vše a v podstatě téhož můžete dosáhnout i v běžných režimech (nepotřebujete tedy speciální videorežim). Takže si můžete hrát s expozičním časem, clonou, ISO citlivostí a korekcí expozice. Vše můžete nastavovat i v průběhu natáčení. U časů se můžete těšit na rozsah 1/12800 až 1/4 sekundy (což je výborné), ISO citlivost může být pevně nastavená i automatická, a to dokonce i v režimu M. Prostě paráda.

Kvalita videa je spíše podprůměrná ve své kategorii, ostrost i barevnost by mohla být lepší. Máme zde průběžný autofokus (v případě HX90V je podporováno i manuální ostření), který je rozumně svižný. Nechybí ani optická stabilizace obrazu, nemohu se ale ubránit dojmu, že je video místy trochu roztřesené. Zvuk je v obou případech stereo.

XAVC S HD 1920×1080 / 50p 50M - cca 6600 kB/s (53 Mbps)
XAVC S HD 1920×1080 / 25p 50M - cca 6300 kB/s (50 Mbps)
AVCHD 1920×1080 / 50p 28M - cca 3200 kB/s (26 Mbps)
AVCHD 1920×1080 / 50i 24M - cca 2800 kB/s (23 Mbps)
AVCHD 1920×1080 / 50i 17M - cca 2000 kB/s (16 Mbps)
AVCHD 1920×1080 / 25p 24M - cca 2700 kB/s (22 Mbps)
AVCHD 1920×1080 / 25p 17M - cca 2000 kB/s (16 Mbps)
MP4 1920×1080 / 50p 28M - cca 3300 kB/s (26 Mbps)
MP4 1920×1080 / 25p 16M - cca 2100 kB/s (17 Mbps)
MP4 1280×720 / 25p 6M - cca 800 kB/s (6 Mbps)

Pro posouzení vlastností videosekvencí si můžete stáhnout dvě ukázky, jednu venkovní s protisvětlem (14 sekund, 43 MB), druhou pak s ukázkou rozsahu optického zoomu (16 sekund, 49 MB).