Sony Cyber-shot RX100 III (RX100M3): superSony

 

Kdo už měl v ruce jeden z předchozích modelů, bude zde jako doma. Sony nic výrazně neměnilo, fotoaparát se dočkal jen několika lehkých úprav. První, co je patrné na první pohled, jsou rozměry a hmotnost. Bohužel už to není takový fotoaparát jako RX100, která byla svými rozměry tak na hraně toho, co šlo strčit např. do kapsy kalhot. Tam už RX100M3 bude dělat problémy, v bundě bude ale stále v pohodě. Bez brašničky už je to jen podzimní a zimní fotoaparát, zatímco RX100 šla bez brašny snadno nosit i v létě.

Holt tloušťka povyskočila z 36 mm (RX100) na nynějších 41 milimetrů, a to už není málo. Stejně tak hmotnost se zvýšila z 240 gramů na 290 gramů, takže při celodenním nošení fotoaparátu v ruce už přeci jen něco pocítíte. Fotoaparát je černý, dobře zpracovaný a skoro všecko se vyklápí. Lze vyklopit displej, hledáček i blesk. RX100M3 nemá žádný grip, což vytahování z kapsy dost znesnadňuje, ale dá se to vcelku snadno vyřešit tím, že fotoaparát vytáhnete za poutko. I bez gripu je ale držení fotoaparátu vcelku dobré, což ale neznamená, že by to nemohlo být lepší.

Na přídi je objektiv ZEISS Vario-Sonnar T* s ohniskovým rozsahem 24 až 70 milimetrů při světelnosti F1,8 až F2,8. Kdo by ale čekal nějak lepší světelnost než v případě původních modelů, bude zklamán. Už od 32mm ohniskové vzdálenosti má objektiv světelnost F2,8, takže zisk světelnosti není tak velký, jak by se dalo čekat (dokonce je na širších ohniskových vzdálenostech i horší, viz následující kapitola). Ani dnes se nedají na fotoaparát namontovat filtry, na druhou stranu je už alespoň ND filtr integrovaný a lze tak clonit klasickou irisovou clonou i ND filtrem. Vedle objektivu vidíte přisvětlovací diodu, resp. indikátor samospouště. Kolem objektivu je otočný prstenec s příjemně hladkým chodem, který může mít některou z nabízených funkcí. Lze jím např. ovládat ISO, korekci expozice a mnoho dalších. Já jej používal pro korekci expozice.

Na horní straně najdete elektronický hledáček, který se vyklápí posuvným tlačítkem na levé straně. Toto současně zapíná i fotoaparát. Vyskočený hledáček ale není připraven k práci. Sice zobrazuje obraz, ale pro bezproblémové pozorování je nutné jej ještě vytáhnout směrem dozadu a nastavit dioptrickou korekci (při nevysunutém stavu je obraz rozmazaný). Hledáček pak nelze zasunout do těla, musíte jej nejprve složit a až pak to jde. Je to docela nepohodlné a nakonec to skončí tak, že buď hledáček vůbec nebudete používat, nebo ho jednou vytáhnete, vysunete a necháte celý den tak.

Nemusím snad připomínat, že strkat fotoaparát do kapsy s vysunutým hledáčkem je trochu "divné". Hledáček je typu OLED, má rozlišení 1,44 milionu bodů (800×600 pixelů). Díky tomu je obraz dostatečně ostrý a nabídne pěkné detaily. Má 0,39" úhlopříčku a je to tedy těmito specifikacemi stejný hledáček jako u modelu Cyber-shot RX10. U RX100M3 má ale znatelně menší přepočtené 0,59× zvětšení, což je tak na úrovni střední třídy APS-C zrcadlovek. Zajímavostí je i to, že je zde automatické přepínání mezi hledáčkem a displejem, i když na první pohled není vidět žádný senzor oka (ten je umístěn napravo od hledáčku nad displejem - takový malinký černý obdélníček).

Hledáček už máme probraný, přejděme nyní k blesku. Sáňky na blesk z modelu RX100 II jsou minulostí, nyní jejich místo převzal klasický interní vyskakovací blesk. Rameno na první pohled nevypadá nějak tuze, to ale neznamená, že nic nevydrží. Jen z něj nemá člověk moc dobrý pocit. Vyklápí se mechanicky posuvným tlačítkem. Směrem dál doprava najdete tlačítko pro spuštění a vypnutí přístroje, spoušť s přiměřeným chodem (dráha pro namáčknutí by mohla být trošku kratší). K páčce zoomu nemám výhrady. Při focení zoomuje výrazně rychleji než při videu, kdy je pomalejší a tím přirozenější. Kolečko fotografických režimů je dost tuhé s výraznou aretací poloh a dá se ovládat pouze ze zadní strany (nelze uchopit dvěma prsty).

Displej má 3,0" úhlopříčku a je výklopný. Směrem nahoru se může vyklopit asi o 170° pro dnes velmi populární focení selfie fotografií, směrem dolů pak o přibližně 45°. Jeho rozlišení činí 1,228 milionu bodů (640×480 RGBW pixelů). Pozorovací úhly jsou dobré, ze stran jen minimálně klesá kontrast, jinak je vše v pořádku. Rozlišení je vysoké, obraz je ostrý a detailní.

Napravo od displeje je červené tlačítko pro nahrávání videosekvencí. Je dost titěrné a nemačká se úplně nejsnadněji. Prodleva spuštění nahrávání videa je okolo 1,1 sekundy, což je průměrná hodnota. Spíše zamrzí to, že po zmáčknutí se natáčí asi dalších 0,5 sekundy, takže skoro každá videosekvence bude končit nějakým švihnutím obrazu do strany. Holt si musíte zvyknout a chvíli počkat, než fotoaparát opravdu ukončí natáčení.

Tlačítko Fn spouští quick menu, ve kterém se můžete snadno pohybovat šipkami a není ani třeba rozklikávat jednotlivá podmenu (i když je to možné prostředním tlačítkem čtyřsměrného ovladače), stačí jen točit čtyřsměrným ovladačem. Potvrzení provedete jednoduše namáčknutím spouště případně prostředním tlačítkem. Vpravo je tlačítko MENU, které vás dostane do rozsáhlého menu.

Čtyřsměrný ovladač má otočné okruží, díky čemuž můžete nastavovat expoziční čas nebo clonu, případně položky v menu. V režimu manuální expozice nastavuje expoziční čas, případně i clonu. Mezi nastavováním clony a času se přepínáte tlačítkem "dolů". Čtyřsměrný ovladač tedy může fungovat i jako tlačítka. Směrem nahoru upravuje zobrazení displeje, vpravo je nastavení blesku, dole je to korekce expozice (v režimu M mění již zmiňované nastavování clony a času, v plné automatice spouští menu obrazových efektů) a tlačítko doleva pak nastavuje sekvenční snímání, bracketing nebo samospoušť (ta zůstává aktivní i po vypnutí fotoaparátu). Tlačítku doprava, doleva, prostřednímu tlačítku i tlačítku C můžete vybrat jednu ze 43 možností chování (včetně možnosti nedělat nic). Jako poslední je tu tlačítko pro spuštění režimu prohlížení.

Na pravé straně je vidět krytky prostoru pro USB kabel a pod tím i pro HDMI. Fotoaparát také říká, že podporuje bezdrátovou komunikaci pomocí Wi-Fi. Na obrázku vidíte velikostní srovnání s původním modelem Cyber-shot RX100. Na těle je vidět i ouško na provlečení poutka.

I na levé straně je ouško na provlečení poutka. Vidíte zde také posuvné tlačítko na vyklopení elektronického hledáčku.

Vespod toho moc zajímavého není. Vidíte kovový závit pro stativ, který je umístěn mimo osu objektivu. Vedle je krytka prostoru pro baterii a paměťové karty.

Krytka je jištěna pojistkou. Vevnitř najdete tradiční Li-Ion akumulátor NP-BX1 s napětím 3,6 V a kapacitou 1240 mAh. RX100M3 si poradí s paměťovými kartami SDXC a Memory Stick PRO Duo.

Balení fotoaparátu obsahuje poutko, Li-Ion akumulátor, nabíjecí adaptér s kabelem, USB kabel, manuál a pomocná poutka pro připevnění oboustranného popruhu. V našem případě už některá z předchozích redakcí jedno poutko ztratila.

Tímto máme základní představení fotoaparátu za sebou, pojďme se v dalších kapitolách podívat, jak si fotoaparát stojí v praxi.