Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Sony Cyber-shot RX100 VII: nejlepší přítel cestovatele

21.1.2021, Milan Šurkala, recenze
Další naší recenzí prošel 1,0" kompakt Sony Cyber-shot RX100 VII. Tento fotoaparát umí natáčet 4K video, slow-motion až při 1000 fps, nechybí mu dotykový výklopný displej, fázové ostření a univerzální 8,3× optický zoom.

Stabilizace

 
Fotoaparát je vybaven optickou stabilizací obrazu, která má několik režimů, což platí především pro video. V případě fotografií ji totiž lze jen vypnout nebo zapnout. V případě videa ale nabídne i aktivní a inteligentní aktivní režim. Nyní se podíváme na stabilizaci při pořizování fotografií. Test proběhl se 117mm přepočtenou ohniskovou vzdáleností.
 
expoziční čas 1/20 s, se stabilizací
 
expoziční čas 1/20 s, bez stabilizace
 
Musím říci, že zatímco stabilizace je u videa vynikající a přesně to, co by člověk v dnešní době od fotoaparátu očekával, naopak u fotografií jsem byl docela zklamán. Sony tvrdí, že nabídne 4EV účinek, ale je to spíše taková horní hranice toho, co vám při značném štěstí může podařit, ale rozhodně nejde o standard.
 
Při tomto testu jsem poloviční úspěšnosti dosahoval při 1/20 sekundy, přitom podle Sony bych neměl mít problém s osminou. Bez stabilizace jsem téhož dosahoval asi při 1/60 sekundy, což by odpovídalo jen 1,7 EV. Na maximálním zoomu se dá čekat přijatelná úspěšnost asi s 1/30 sekundy.
 
Dalším problémem je i to, že zatímco dnes je běžná např. detekce panningu a s některými fotoaparáty ho téměř nelze nevyfotit, jak dobře stabilizace pomáhají při sledování objektu, zde jsme ještě v minulosti a vyfotit pohybující se objekt ostře s rozmazaným pozadím je téměř nemožné. To už raději stabilizaci vypněte, šance bude vyšší.
 
 

Portrét

 
Detekce tváří je solidní, poměrně rychlá, ale nemá moc ráda větší úhly (ať už je hlava blíže k profilu nebo nakloněna do strany). K dispozici je detekce očí, která také funguje slušně a je i konfigurovatelná. Fotoaparát má k dispozici také detekci zvířat, ale tu jsem netestoval.
 
Sony Cyber-shot RX100 VII portrét
expoziční čas 1/1000 s, clona F4, citlivost ISO 100, ohnisková vzdálenost 61 mm, klikněte pro zvětšení
 
I když objektiv není tak světelný jako u RX100 III až V, stále má na poměry 1,0" fotoaparátů poměrně slušnou světelnost (zejména v porovnání s ultrazoomy Lumix TZ100 nebo TZ200). Dokáže tak poměrně slušně mazat pozadí na to, o jak malou krabičku jde. I když zde jde o poměrně jemný bokeh, obvykle bývá spíše nervózní. K dispozici zde máte i snímek v RAW formátu.
 
 

Výdrž baterie

 
Sony Cyber-shot RX100 VII napájí starý známý Li-Ion akumulátor NP-BX1, který jsme našli už i u první RX100. Vyznačuje se napětím 3,6 V a solidní kapacitou 1240 mAh, ta má dle výrobce vydržet na 240 fotek přes EVF nebo 260 snímků přes LCD. Zatímco u první RX100 jsem v recenzi naměřil 430 snímků a i při dlouhodobém používání fotoaparátu je standard opravdu okolo těch 400 snímků i více (původní RX100 vlastním a používám už asi 6 let), u RX100 VII to neplatí ani zdaleka. Můj průměr z celkem 8 nabití fotoaparátu při testu byl 245 snímků a cca 10 minut videa.
 
 
Výdrž nicméně závisí na několika faktorech. Předně je to pro tento akumulátor a řadu RX100 už tradičně teplota, na které je doslova extrémně závislý. Kolem bodu mrazu padá kapacita doslova střemhlav dolů a dovolím si odhadovat, že je pod polovinou toho, co za běžných jarních teplot (běžně je u jiných fotoaparátů propad tak 10-20 %). Sony prostě v mrazu doslova umírá před očima. Zajímavé je, že u původní RX100 jsem toto nikdy nepozoroval, ale u všech dalších modelů řady RX100 už ano.
 
Druhým faktorem je video. Pokud chcete hodně natáčet slow-motion, kupte si náhradních baterií rovnou několik a nabíječku, abyste je stíhali nabíjet. Klasické video sice bere baterky také vcelku dost, ale není to zdaleka tak dramatické. V naší české zimě jsem se tak motal kolem 150 fotek (a cca 10-15 minut videa včetně slow-motion) na jedno nabití, naopak v testu na slunné Sicílii při teplotách okolo 20 °C byl standard okolo 300 fotek (a opět okolo 10 minut videa). Pokud bylo minimum videa, dalo se atakovat dokonce 400 snímků.
 
Chválím to, že je možné fotoaparát provozovat i při připojeném napájení např. z powerbanky. V takovém případě se nespotřebovává energie z baterie fotoaparátu, ale externího napájení (powerbanka, počítač, pokud tedy jeho napájení postačuje) a po vypnutí přístroje se akumulátor fotoaparátu začne nabíjet. Nevýhodou je to, že USB konektor je na pravé straně tam, kde držíte fotoaparát, takže práce s fotoaparátem připojeným na kabel je značně nepohodlná.
 
 

Displej

 
Dále se budeme ve zkratce věnovat zobrazení displeje. Jak už bylo řečeno, poněkud nepříjemně překvapí výrazným kontrastem, který neodpovídá kontrastu vyfocených snímků a poněkud oranžovorůžovým tažením některých šedých odstínů.
 

 
Spodní řádek ukazuje expoziční informace, po stranách pak mohou být další informace o focení, které lze pochopitelně zrušit. V horním řádku jsou pak informace o rozlišení. Pravý snímek ukazuje konfigurovatelné quick menu.
 

 
Při manuálním zaostřování se může zvětšovat náhled a fotoaparát také zobrazí přibližnou zaostřenou vzdálenost. Vpravo vidíte jedno z mnoha menu pro jednotlivé vlastnosti, v tomto případě jde o ISO citlivost.
 

 
V případě videa se objeví černý proužek dole i nahoře (kvůli poměru stran 16:9), můžete zde mít i informace o hluku v mikrofonech. Vpravo je pak zobrazení stavového náhledu (náhled snímku je pak v EVF).
 

 
Užitečnou funkcí jsou i uživatelské režimy, kterých si lze uložit hned několik. Dosti překvapivé ale může být to, co si fotoaparát vlastně pamatuje. Zazoomuje na poslední zvolený zoom, který byl použit v režimu paměti, a to i přesto, že jste si ho sami výslovně neuložili. Ach, jak mi toto pilo krev. Příklad. Fotíte, chcete třeba zvolit HDR, které máte uloženo pod M1, zvolíte tedy M1 a fotoaparát najednou sám zazoomuje na ohniskovou vzdálenost, kterou jste naposledy měli tehdy, když jste M1 použili naposled. Tedy např. na maximální zoom, který jste naposledy použili třeba před týdnem. Také samotné menu je doslova pekelně složité, má neskutečný počet stránek a vyhledávat v něm je opravdu na dlouho.
 

 
Pokud jde o vyfocené snímky, ty lze zobrazit celoplošně i s nějakými základními informacemi. Náhled si ale můžete zmenšit, doplnit o více informací i barevné histogramy.
 
 

Wi-Fi a Bluetooth

 
Cyber-shot RX100 VII je vybaven bezdrátovými rozhraními Wi-Fi a Bluetooth a musím říci, že jsem byl docela příjemně překvapen. Stále sice nerozumím tomu, proč je nejprve nutné si vybrat, kterou z funkcí chci používat a teprve pak zapnout tento jediný režim v telefonu, aniž bych měl možnost mezi nimi přecházet, ostatní věci jsou ale překvapivě slušné. Spárování telefonu a fotoaparátu bylo bleskurychlé, a to přes Wi-Fi i Bluetooth.
 

 
Dálkové ovládání z nějakého zvláštního důvodu sice nedovoluje výběr AF bodu, jinak jsou tu ale ostatní potřebná základní nastavení. Odezvy jsou krátké a zoomování má asi nejplynulejší a nejkratší odezvy, jaké jsem měl doposud možnost testovat.
 

 
Fotoaparát je možné propojit i v režimu kopírování snímků, přičemž data tahá poněkud pomaleji, ale i tak jde o použitelný způsob, jak si prohlížet fotky na mnohem větší obrazovce telefonu a případně je do něj zkopírovat a sdílet.
 
Rozhodně bych neměl opomenout možnost přidávání GPS souřadnic. To se děje přes Bluetooth a také zde jsem byl opravdu velmi mile překvapen. Aplikace ImagingEdge Mobile se správně nastavenými právy (trvalý přístup k GPS, pokud je alespoň na pozadí) se dokáže k fotoaparátu připojit téměř okamžitě a není problém mít většinu snímků s aktuálními GPS souřadnicemi. Takže také pochvala.