Sony Cyber-shot WX300: nejmenší dvacítka

Moc ostřících režimů zde nenajdete. V podstatě tu máte automatický výběr, který pracuje poměrně dobře, středové a bodové ostření. Dále je možné využít detekci tváří, která je rychlá a dostatečně úspěšná. Sledování objektů je na tom o trochu hůře. Výraznější změna velikosti objektu mu už nedělá dobře, rychlost sledování je dostatečná. Manuální ostření ani makro tu nenajdete, to je automatické. Rychlost ostření je za dobrého světla slušná i na delších ohniskových vzdálenostech, za slabšího světla (v interiéru) se zejména u po přizoomování poněkud prodlužuje. Úspěšnost ostření je u nočních snímků slabší, za dne se občas (alespoň u testovaného kusu) lehce netrefí - snímky pak působí jako by byly lehce máznuty špatným účinkem stabilizace.

Ostřící vzdálenost se zhruba do 60mm ohniskové vzdálenosti pohybují mezi 2,5 až 4 centimetry, přibližně na 55-60mm ohniskové vzdálenosti dosáhnete největšího cca 1,05× přepočteného zvětšení. Vzhledem k ne až tak širokému úhlu záběru je to pro makro docela vhodná kombinace. Pak to ale s přizoomováním hodně rychle roste nahoru a ke konci se dostanete přes 1,7 metru. Telemakro s 0,25× přepočteným zvětšením skutečně není žádný zázrak.

Snímek níže ukazuje jedno z největších zvětšení, kterých je fotoaparát schopen. Není to špatné, se špatnou světelností je ale velmi rychle potřeba vyšších citlivostí.

S fotoaparátem si užijete jen automatické nastavení expozice, máte k dispozici pouze korekci expozice od -2 EV do +2 EV (najdete ji v menu, bohužel ne na žádném tlačítku). Expozice může být měřena vícebodově, středově a bodově. Měření je vcelku dobré, občas táhne mírně do podexpozice, problémy jsou spíše s nízkým dynamickým rozsahem. Pokud jsou ve snímku výraznější rozdíly jasů, světlejší plochy jdou velmi rychle do přepalů, naopak stíny jdou do podpalů a fotografie vypadají až moc kontrastně.

Citlivosti mohou být od ISO 80 do ISO 3200, nicméně k dispozici je i ISO 6400 a ISO 12800 v režimu multiexpozice. Časy pak mají rozsah od 1/1600 s do 1 sekundy, v režimu iAuto lze dosáhnout až 4 sekundy. Velmi špatné je to se světelností objektivu. F3,5 na nejširší a F6,5 na nejdelší ohniskové vzdálenosti jsou opravdu hodně špatné hodnoty a jak vidíte z průběhu, moc horších ultrazoomů opravdu nenajdete. Dost odpovídá Canonu PowerShot SX260 HS a trochu Olympusu SZ-31MR, proti kterému je horší do cca 5× zoomu, nad touto hodnotou je ale naopak lepší.

Sony Cyber-shot WX300 zvládá natáčet Full HD videosekvence s rozlišením 1920×1080 pixelů při 50 prokládaných snímcích za sekundu v AVCHD kodeku. K dispozici je i záznam do MP4 s rozlišením do 1440×1080 pixelů při 25 fps.

Stabilizace má dobrý účinek, autofokus je svižný a většinou i přesný. Kvalita obrazu je solidní, detaily jsou dostatečné, zoomování občas lehce přeskakuje. K přicloňování nemám výhrady, je nádherně plynulé. Fotoaparát dále nabídne stereo záznamu zvuku. Při záznamu videa lze pořizovat až 13MPx statické snímky bez přerušení natáčení videa.

Můžete se podívat i na dvě ukázky. První je exteriérová (55 sekund, 146 MB), druhá pak interiérová (60 sekund, 160 MB).