Sony Cyber-shot WX300: nejmenší dvacítka

Stabilizace je u fotoaparátu nevypínatelná. Proto zde neuvidíte účinek stabilizace vůči vypnutému stavu. Ukázka byla pořízena s expozičním časem 1/10 sekundy a přepočtenou ohniskovou vzdáleností 85 mm. Testovaný účinek byl tedy lehce nad 3 EV.

Stabilizace mě tu svým účinkem moc nenadchla, obecně bych ty 3 EV bral jako maximum v případě, když se vám poštěstí. Spíše počítejte tak se 2 EV.

Detekce tváří je rozumná, má slušnou úspěšnost i rychlost. Slabší je to s objektivem, protože kvůli špatné světelnosti a malému čipu se nedočkáte moc rozmazaného pozadí ani u detailnějších portrétů.

Jak je vidět na tomto snímku, pozadí se maže jen trochu. Detaily jsou rozmyté odšumováním, při nepříliš příjemném světle jsou ale barevnost a jasy vcelku příjemnými. Blesk často vytváří efekt červených očí a v interiérech dost přesvětluje obličeje.

Fotoaparát je vybaven poměrně velkým Li-Ion akumulátorem NP-BX1 s napětím 3,6 V a kapacitou 1240 mAh. Podle Sony má vydržet na pořízení 500 snímků nebo 120 minut videa. To jsou na tuto kategorii velmi dobrá čísla a i praxe je opravdu hodně dobrá. V testu jsem se dostával nad 540 snímků, což považuji za vynikající výsledek.

Nemožné se stalo skutkem a Sony Cyber-shot WX300 je prvním fotoaparátem s Wi-Fi připojením, kde byla opravdu hračka nainstalovat Wi-Fi síť a přes USB nakonfigurovat celé bezdrátové připojení. To i přes výhrady k manuálu, který tento proces instalace popisuje natolik abstraktně, že opravdu nevíte, co máte vlastně dělat. Fotoaparát snadno najde Wi-Fi síť, připojí se k PC, musíte nastavit firewall a přenos automaticky začne. Jediný problém je jen v tom, že je dobré, pokud má fotoaparát dobrou viditelnost na router, případně přes jednu zeď. Pokud je router a PC, kam chcete přenést snímky v různých vzdálených pokojích, nemusí být přenos zrovna rychlý, pokud se vůbec spojení povede (6 metrů přes dvě zdi už nesvede).