Sony NEX-5R: fázový posun k lepšímu?

Sony NEX-5R umožňuje natáčet Full HD videosekvence v rozlišení 1920×1080 pixelů při 50 progresivních snímcích za sekundu. Je možné využít i prokládaný záznam nebo nižší snímkovací frekvenci. K dispozici je AVCHD kodek, můžete však využít i MP4 (maximálně v rozlišení 1440×1080 pixelů) při 25 snímcích za sekundu.

S dodávaným setovým objektivem můžete využít i optickou stabilizaci, pro natáčení videosekvencí je ale její výkon slabší. Výhodou objektivu je naopak velmi hladký chod zoomovacího kroužku, díky němuž můžete zoomovat bez nepříjemného škubání. Kvalita obrazu je solidní, množství detailů potěší. Radost udělá i možnost upravovat expozici během natáčení (což se ale projevuje slyšitelným klikáním) a expoziční čas může mít délku dokonce 1/4 sekundy! Díky tomu můžete vytvářet velmi zajímavé videosekvence s pohybovým rozmazáním nebo dokonce panningem. Na ukázkovém videu pak uvidíte, jak postupným přicloňováním zvýrazňuji paprsky kolem slunce.

Přicloňování je plynulé, rolling shutter efekt přijatelný. Autofokus funguje dobře, je rychlý a přesný. Jediné, s čím má trochu problémy, je přeostření na kratší vzdálenosti. Na ty ostří opravdu nerad a je docela těžké jej přesvědčit, aby zaostřil na blízké detaily.

Dávám vám ke stažení tři videosekvence s různými vlastnostmi. Jako první je to venkovní videosekvence s průběžným nastavováním clony (58 sekund, 183 MB). Dále je to interiérová videosekvence (56 sekund, 177 MB) a jedna venkovní s průběžným nastavováním času a panningem (41 sekund, 129 MB).

Stabilizace je optická v objektivu. Záleží tedy na konkrétním objektivu, jak moc bude účinná. Ve fotoaparátu se dá vypnout a zapnout, žádné speciální režimy tu nenajdete. Test proběhl s expozičním časem 1/8 sekundy na vzdálenost zhruba 2 metrů s 82mm přepočteným ohniskem.

Účinnost stabilizace je slabá. Většina snímků s ní se od těch nestabilizovaných moc nelišila. Stativ je rozhodně lepším řešením a zde bych tedy stabilizaci rozhodně nepřikládal velký význam. V průměru dá možná tak 1 EV k dobru, ale více ne (alespoň u tohoto testovaného kusu, ono ale obecně ani v minulosti u jiných fotoaparátů s tímto objektivem nebyl účinek stabilizace nějak moc dobrý).

S detekcí tváří nejsou žádné potíže, není sice nejrychlejší, ale její úspěšnost je velmi dobrá. Fotoaparát má i režim automatického ořezávání portrétů, ale tato funkce pracuje nanejvýš divně. Dělá agresivní ořezy z naprosto nepochopitelných stran a z klasického portrétů natlačí obličej ke kraji tak, že třeba z jedné strany uřízne ucho, kdežto na druhé je místa habaděj.

Se základním setovým objektivem sice moc nerozmažete pozadí, ale pro běžné požadavky a nenáročné portréty to stačí. Míra detailů je v JPEGu slušná, ale ne vynikající. RAW vypadá o něco lépe, tam je kresba o něco méně rozmytá. Jasový šum je oproti JPEGu něco vyšší, ale v této míře není na škodu.

Zde vidíte, jak to obvykle dopadá, když necháte výřez portrétu na automatice. To, že uřízne ucho, pusu nebo něco jiného je bohužel naprosto běžné a funkce je to tedy k ničemu (portrétů jsem zkoušel opravdu hodně a rozumný ořez jsem z něj dostal v minimu případů - cca v 10-15 %).

Blesk má směrné číslo pouze 7 při citlivosti ISO 100 a na výsledcích to jde vidět. Při ISO 100 je jeho výkon dost slabý (čas 1/60 sekundy) a k pořádnému výkonu si pak dopomáhá zvýšenou citlivostí. Za špatných podmínek tak leze až na ISO 800. Blesk se zapíná vyklopením, ale i tehdy je možné nechat jeho řízení na automatice. Samozřejmostí je jeho vynucení, pomalá synchronizace na první nebo druhou lamelu závěrky a vypnutí i při jeho vyklopení. Efekt červených očí není nadměrný problém. Umí být sice lehce načervenalé, rozhodně ale obvykle nejde o vypálené červené tečky.

Bezdrátové Wi-Fi připojení má být jedním z největších lákadel proti starším modelům. Bohužel to zatím vypadá, že pro uživatele v České republice jde téměř o zbytečnou věc. Je tu aplikace PlayMemories Camera Apps, kde si můžete stáhnout rozšíření do fotoaparátu a přidat mu tak další funkčnost. Některé aplikace jsou zdarma, za některé je nutno platit. Bohužel Sony Entertainment Network (jehož součástí jsou právě Camera Apps) není podle všeho v České republice podporováno, takže tato rozšiřující funkčnost je u nás prozatím nevyužitelná. Další nevýhodou je energetická náročnost. Zapnutá Wi-Fi odebírá elektřinu z baterie poměrně rychlým tempem a jen vidíte, jak se ukrajuje procento za procentem zbývající kapacity.

Citlivost Wi-Fi přijímače je podprůměrná. Chvíli se sice tváří, že chytá Wi-Fi síť sousedů o tři patra níže s plným signálem, aby ji za chvíli nenašla vůbec a k mému routeru byla schopna se opravdu bezpečně připojit ze vzdálenosti do 3 metrů. Občas to zvládla i z 5 metrů, ale jakékoli zdi jsou velký problém. Z větších vzdáleností sice našel síť, ale spojení pak bylo v podstatě nepoužitelně pomalé. Velmi dobře funkční je pak spojení přes Wi-Fi Direct (vyzkoušeno s notebookem Sony VAIO). Díky tomuto lze bezdrátově propojit fotoaparát s počítačem a na PC si tak prohlížet snímky ve větším. Televizi s Wi-Fi nemám, takže to jsem bohužel nevyzkoušel.