Sony NEX-7: správná (r)evoluce

V noci nebudete mít problém. Autofokus je sice pomalejší, ale není problém jednou zaostřit a přepnout na manuál. Rozsah časů končí na 30 sekundách, může využít i bulb režim.

Míra detailů je slušná, šum je mírný, v RAWu jen lehce patrný. Delší expoziční čas umožní dosahovat zajímavých světelných efektů. Podívejme se také na výřezy při různých citlivostech, a to jak v JPEGu, tak i v RAWu při vypnutém odšumování. RAW je vpravo, JPEG vlevo.

Při nejnižší citlivosti ISO 100 má RAW mírný jasový šum, JPEGy jsou naprosto čisté, detailní a přiměřeně ostré.

Citlivost ISO 200 trošku zesiluje jasový šum, JPEGy jsou i nadále čisté.

ISO 400 zvyšuje šum, ten je v RAWu už docela patrný, JPEGy jsou i nadále slušné.

ISO 800 přidává barevný šum do RAWu, je už dobře vidět. Snímky v JPEGu jsou dobré, některé lehké detaily se začínají potlačovat.

Citlivost ISO 1600 opět zvyšuje barevný šum, v JPEGu se začínají výrazně slévat barvy.

Další navýšení citlivosti potlačuje detaily a znatelně rozmývá barvy. RAWy už hrají všemožnými barvami.

ISO 6400 zvyšuje rozmazávání, RAWy vypadají opravdu hodně špatně. Multiexpozice snižuje šum a obraz hodně vyhlazuje. Ten je pak bez nepříjemných artefaktů, ale chybí mu výraznější ostrost. Určitě se to dá použít.

Druhá nejvyšší citlivost ISO 12800 téměř úplně ztrácí barvy, ostatně při prohlédnutí RAWu se ani není čemu divit.

ISO 16000 jen ještě trochu zhoršuje rozmývání a barevný šum v RAWu.

Podíváme se také na standardní snímky.

Detaily jsou pěkné, mohly by být trochu ostřejší, ale jinak je to v pořádku. Objektiv vykazuje rohovou neostrost vlevo nahoře. Můžete si stáhnout RAW snímek.

Zde se to objektivu povedlo, kresba je krásně ostrá a detailní. Při 24 megapixelech jsou červené linie na budově dobře vykreslené a téměř se podařilo vykreslit i vodorovné linie na stěně vedle.