Sony SLT-A33: přesvědčivý revolucionář

Příslušenství

Sony SLT-A33 je dodáván ve veliké oranžovočerné krabici.
Uvnitř najdete fotoaparát s krytkou těla, popruh, Li-Ion akumulátor s nabíječkou a kabelem, CD-ROM se softwarem, USB kabel, manuál a pochopitelně i objektiv.

Výdrž baterie

Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor NP-FW50 s vyšším napětím 7,2 V a slušnou kapacitou 1020 mAh. Podle výrobce to má stačit při focení bez blesku na 380 snímků (LCD), resp. jen 290 snímků přes EVF, s občas používaným bleskem pak na 340 fotografií s LCD, resp. 270 s EVF. V praxi jsem se skutečně pohyboval kolem těchto hodnot. Nejméně se mi povedlo 300 snímků na jedno nabití, nejvíce 380. Standardem bylo 340.

Baterie ukazuje přesný stav svého nabití, nicméně se zdá, že při připojení k počítači má fotoaparát velký odběr. I když to vypadá, že se vypne, po deseti minutách má klidně o deset procent méně energie. Stinnou stránkou je velmi pomalé nabíjení, které trvá přes 4 hodiny!

Dodaný software

Na dodaném CD je k dispozici slušné softwarové vybavení. Pro nahrání snímků slouží PMB (Picture Motion Browser) a ke zpracování RAWů pak Image Data Converter v3.2.
Nahrání snímků je poměrně rychlé. Software si pamatuje poslední složku, a tak není nutno se k ní proklikávat vždy znovu. Dlouhý čas však zabere analýza snímků.
Náhledy snímků jsou přiměřeně velké, řazené např. po dnech. Každý snímek můžete pochopitelně i rozkliknout a zvětšit.
Editační možnosti jsou docela bohaté (alespoň na dodávaný software toho umí docela dost). Překvapivé je např. prosvětlování stínů a stahování jasů.
Stejně tak i software pro vyvolávání RAWů, Image Data Converter v3.2, patří k poměrně slušným. Nicméně dnes už všichni výrobci ke svým přístrojů dodávají slušné konvertory.

Zobrazení displeje a menu

LCD displej nabízí dostatečnou 3,0" úhlopříčku a vysoké rozlišení 921.600 bodů (640×480 pixelů). Je výklopný a natáčecí, což je jednoznačné plus. Totožný obraz, který najdete na displeji, můžete vidět i v elektronickém hledáčku. Po levé i pravé straně je zobrazeno menu, které lze aktivovat tlačítkem Fn. Nastavování v něm je příjemné. Fotoaparát bohužel po namáčknutí spouště neukazuje citlivost, která byla vybrána automatikou.

Rozsah citlivostí je velmi bohatý, zde vidíte menu pro její výběr. Jsou zde multiexpoziční režimy, pak automatický a následně i ruční výběr. Na pravém snímku je vidět nahrávání videosekvencí.

Při otáčení hlavním kolečkem se zobrazuje animace, která napomáhá navigaci (velmi užitečné ve tmě, kdy na kolečko nevidíte). Scénické režimy jsou doplněny o popis a hezkou fotografii.

Sami si můžete vybrat jeden z 15 ostřících bodů. Je vidět, že by mohly být i více v rozích (třeba někde v oblasti loga škodovky). Pravý snímek ukazuje zvětšený náhled např. při manuálním ostření (lze aktivovat i v automatickém režimu ostření).

Velmi zajímavá je i vodováha, která vám napoví, jak držet fotoaparát, aby nebyla fotografie nakloněna. Vodováhu lze zobrazit i v hledáčku (tato zobrazení mohou být na sobě nezávislá, např. v hledáčku se vodováha zobrazovat bude, zatímco na displeji nikoli). Hlavní menu je řešeno v několika záložkách. Na první pokus bych spíše uvítal, aby šipka vpravo rozklikávala jednotlivé volby a neposunovala fotografa na další záložku. Nicméně, to je samozřejmě o zvyku. Kdo si zvykne na tento systém, bude ještě rychlejší než u jiných přístrojů. Netradiční řešení od Sony tak má smysl.

Tady je např. technické menu přístroje. Prohlížení videosekvencí je na informace poněkud skoupé, ale zde stejně není moc co zobrazovat.

U fotografií je již zobrazení bohatší. Především přibyly expoziční hodnoty. Lze si zobrazit také menší náhled, který je ale doplněný o mnoho dalších informací jako je vyvážení bílé, ohnisko a především barevné histogramy.