Sony SLT-A77: megapixelový přeborník

Sony SLT-A77 obsahuje 24MPx APS-C snímač Exmor CMOS. Pixelová hustota je 6,74 MPx/cm2, což je na zrcadlovku (resp. CSC fotoaparát) poměrně dost. Už v jiných fotoaparátech Sony SLT-A65 a Sony NEX-7 prokázal, že sice nabízí vysoké rozlišení, ale v otázce šumu na tom není nejlépe. My se na následujících snímcích podíváme, jaké jsou výsledky v JPEGu, RAWu (s vypnutým odšumováním, konvertováno přes Adobe Camera Raw) a při multiexpozici.

Nejnižší citlivost ISO 50 je rozšiřovaná (ve skutečnosti by to mělo být ISO 100 stažené na polovinu). Šum je nízký v obou případech, očekával bych trochu vyšší ostrost.

ISO 100 překvapivě vykazuje barevný šum v RAWu, což je s ohledem na citlivost poněkud nepříjemné. JPEG je bez potíží, multiexpozice je pak naprosto bez šumu, ale s trochu horší ostrostí.

ISO 200 lehce navyšuje barevný šum v RAWu, JPEG je lehce hrudkovaný. Multiexpozice je opět naprosto bez šumu, ale se slabší ostrostí.

U citlivosti ISO 400 je v RAWu docela vysoký barevný šum. JPEG už kvůli agresivnímu odšumování ztrácí jasnější detaily a multiexpozice se tak na něj začíná dotahovat.

Navýšení citlivosti na ISO 800 dále zhoršuje obraz. RAW je poset jasovým i barevným šumem, se kterým si JPEG už neví moc rady. Množství hrudek je podstatně větší, než bychom od zrcadlovky očekávali. Multiexpozice je hladká a i přes nižší ostrost asi nejlepší.

ISO 1600 má v RAWu opět hodně šumu, JPEG se začíná dost silně rozmývat na všechny strany. Multiexpozice si linie drží mnohem lépe.

Citlivost ISO 3200 v JPEGu hodně potlačuje barvy (vzhledem k obrovskému množství barevného šumu v RAWu se ani není čemu divit). Multiexpozice už je poměrně neostrá a bez výraznějších detailů.

ISO 6400 dále vše jen zhoršuje. Multiexpozice už úplně postrádá detaily.

ISO 12800 už schopnosti čipu daleko přesahuje. JPEGy jsou v podstatě bez barev i detailů. Tuto citlivost nemá smysl používat ani v nouzi.

Nejvyšší citlivost ISO 16000 je v RAWu v podstatě jen šumem, JPEG je pak bez barev, ostrosti a detailů. Multiexpozice při citlivosti ISO 25600 bohužel není o nic lepší. Podíváme se také na snímky vousů plyšového zajíce, které ukážou míru zachování detailů.

Vysoká pixelová hustota se bohužel projevuje v poměrně rychle rostoucím šumu (na poměry zrcadlovek/CSC). Do ISO 200 je obraz čistý, ISO 400 už trochu šumí v RAWu, JPEG se lehce rozmývá, ale stále je to dobré. ISO 800 už má barevný šum a JPEG vykazuje odšumovací artefakty. Multiexpozice vykazuje trochu nižší ostrost, ale také větší plynulost linií. Vyšší citlivosti jsou už na tuto kategorii fotoaparátů docela špatné. Nejvyšší citlivosti od ISO 6400 včetně v podstatě nejsou dobře použitelné. Dále se podíváme na snímky bílého papíru.

Na těchto snímcích dobře vidíte, že barevný šum se v RAWu ukazuje překvapivě brzy. Už při ISO 400 jde dobře vidět a za problematické lze označit citlivosti od ISO 1600 nebo 3200.