Starý vs. nový aneb megapixely k ničemu?

Tak jsme se podívali do historie a současnosti. Jaké jsou tedy závěry? Jde skutečně technika kupředu? Pokud budeme mluvit o ovladatelnosti a rychlosti, tak rozhodně ano. Zejména časy náběhu u prvního snímku jsou násobky toho, co je dnes běžné, nemluvě o tom, že u C-220 bude ještě potřeba nastavit kvalitu záznamu a vypnout blesk, protože tyto vlastnosti se samy od sebe při každém vypnutí nulují (naštěstí je možno toto nelogické chování vypnout). Naproti tomu prodlevy mezi snímky jsou podobné s moderními kompakty, sekvenční snímání je u starších přístrojů dokonce rychlejší. Na druhou stranu C-760 ukládala snímky na extrémně pomalou xD kartu doslova věčnost. Ještě, že se xD karet Olympus konečně zbavil a moderní kompakty už využívají normální SDHC karty.

Fuji a C-760 strašně dlouho ostřily na dlouhých ohniscích, naopak Samsung potěšil svižným ostřením zejména na širších ohniscích. Moderní kompakty mají také větší displeje (byť pozorovací úhly za moc nestojí), na druhou stranu C-220 má alespoň průhledový hledáček. U C-760 najdeme dokonce elektronický hledáček (EVF) s 0,44" úhlopříčkou, tedy takový, o kterých si mohou dnešní ultrazoomy (tj. o 7 let novější!) nechat jenom zdát! Tomu říkám pokrok, za sedm let vývoje se plocha elektronických hledáčku nejen že nezvětšila, ale čtyřikrát zmenšila a mírně kleslo i jejich rozlišení. Zde si staré kompakty zaslouží pochvalu. Bohužel jejich menu je poněkud kostrbatější a na první pohled nevíte, co máte kde mačkat. Nové kompakty jsou výrazně intuitivnější. Rozdíl několika generací je rozhodně znát.

Vás ale bude zajímat to, o čem vlastně celý článek je. Je opravdu vyšší počet megapixelů výhra? Je skutečně 14 více než 3? Dnes se přece všeobecně tvrdí, že se vzrůstajícím rozlišením roste i šum a s tím i odšumování, které rozmazává obraz. Tak jak to tedy je?

Ukázali jsme si, že moderní kompakty jsou skutečně schopny (fyzicky) zachytit více detailů, ale to neznamená, že mají i kvalitnější fotografie. Tyto detaily navíc jsou totiž jen opravdu velmi jasné linie jako např. okna domů, obrysy aut a podobné. Pokud přijde do hry něco trochu méně kontrastního a ostrého jako např. stromy, tráva a podobně, odšumování nových kompaktů je velmi silné, tyto plochy vyhlazuje a kompakty s výrazně nižším rozlišením se tak s nimi mohou směle rovnat, ne-li je někdy i předčít. Zejména Fujifilm vyhlazuje tak silně, že v těchto plochách sekunduje spíše jen 2MPx Olympusu, a to má 14 megapixelů. Na druhou stranu v jasných detailech je jeden z nejlepších.

Pokud jde tedy o množství detailů, obecně je na tom nejlépe Samsung PL210. Ostré linie má velmi detailní a jemnější detaily (jako tráva a stromy) jsou s jedinou výjimkou minimálně na úrovni stařičkého Olympusu C-760, často je ale Samsung o trochu lepší. Olympus VR-310/VR320 má jasné detaily také slušné, ale s těmi jemnějšími je na tom už o něco hůře, více patlá. To C-760 vytřískala ze svého rozlišení vše, co bylo možné a ačkoli ostrými liniemi novým kompaktům už konkurovat přeci jen nemůže, v těch jemnějších jim stačí velmi dobře.

Dále tu máme Fujifilm FinePix T200. Jak již bylo řečeno, tento extrémista nabídne asi nejlepší detaily pokud jde o jasné, ostré linie, ale jedny z nejhorších detailů v méně kontrastních plochách jako je tráva a podobně. Olympus C-220 dokáže ze svých 2 megapixelů dostat opravdu nevídané, ale 2 MPx jsou 2 MPx a rozdíly jdou už opravdu vidět. Navíc jeho vyvažování bílé nebylo právě z nejspolehlivějších. U starších kompaktů potěšila také výrazně lepší světelnost objektivů, která byla např. u C-760 zhruba o 1 až 1,5 EV lepší než u moderních ultrazoomů! Na druhou stranu, moderní kompakty mají takové rozměry, které C-760 nebude mít ani ve svých nejtajnějších snech. Světelný ultrazoom moc malý být nemůže.

Ve výsledku tedy můžeme říci, že levné 14MPx kompakty nejsou proti kompaktům ze staré poctivé školy až tak významným krokem vpřed co se týče kvality obrazu, nicméně záleží na konkrétním modelu. Kdyby neměly tak silné odšumování (které je navíc zbytečně silné, toho šumu tam není tolik, aby se to muselo tak přehánět) nebo měly dokonce RAW, vliv vyššího rozlišení by byl dramatický. Takto jsou na tom běžné moderní kompakty sice většinou o něco lépe (zejména testovaný Samsung, sem tam i Olympus), ale občas také ne. Pokrok tedy lze vidět, ale není tak výrazný, jak by se dalo čekat. A také chápeme, proč se majitelé starých Olympusů svých miláčků tak neradi zbavují. Bývaly to skutečně výborné přístroje.


Na závěr musíme poděkovat za zapůjčení starších fotoaparátů našim kolegům v oXy Online, bez kterých by tento mimořádně zajímavý test nemohl vzniknout:

Zatímco C-220 už není aktivně využíván, C-760 ano. Martin však už plánuje upgrade (spíše kvůli rozměrům a hmotnosti než z důvodu zlepšení kvality fotek). Nejspíše padne volba na Samsung WB650 – jakou náhradu byste doporučili vy?