Tamron 16-300mm f/3.5-6.3 Di II VC PZD Macro

Na nejširší ohniskové vzdálenosti trpí objektiv na docela viditelné sférické zkreslení s hodnotou +4,2 %. Naopak na maximálním zoomu si lze všimnout poduškovitého zkreslení s hodnotou -0,9 %.

Zejména na nejširší ohniskové vzdálenosti je vinětace dost patrná, dosahuje téměř 2 EV! S přizoomováním rychle klesá a objevuje se znovu až u delších ohniskových vzdáleností. Je dost náhlá, takže si ji můžete všimnout. Přiclonění tuto vadu v obou extrémech výrazně snižuje.

V protisvětle bude zajímavé pozorovat problematiku chromatické aberace. Přeci jen má objektiv obrovský optický zoom a je pravděpodobné, že si to může vyžádat kompromisy např. ve zvládání aberace.

Samotný objektiv docela dost trpí na chromatickou aberaci. Jak je ale vidět, Nikon D7200 se dost dobře činí a velmi účinně tuto vadu v JPEGu potlačuje.

U 31mm ohniskové vzdálenosti je chromatická aberace slabší, nicméně stále přítomná.

Při 58mm ohniskové vzdálenosti je chromatická aberace hodně výrazná při nízkých clonách, nicméně s cloněním poněkud mizí.

125mm ohnisková vzdálenost ale ukazuje, že chromatická aberace dokáže být hodně zapeklitý problém. V RAWu je opravdu velmi výrazná. JPEGy jsou trochu lepší, ale pořád je aberace hodně viditelná.

S dalším prodlužováním ohniskové vzdálenosti se situace ještě zhoršuje. Toto opravdu není dobré.

Při maximálním zoomu je to nejhorší, to je už chromatická aberace opravdu všude. Jde to dokonce tak daleko, že je dobře viditelná i v hledáčku(!).