UMAX AstraPix 670: nejvyšší z řady AstraPix

Fotoaparát, i přesto, že se jedná o jednoduchý model, zrovna nevyniká minimalistickými rozměry. Na jednu stranu je to dobře, na stranu druhou se však výrobce ani nepokusil o vytvoření gripu pro snazší držení. I bez něj se ale model drží dobře a trochu k tomu napomáhá i "linka" v levé části přední strany, která má nejspíš zvyšovat eleganci modelu. No, hodnocení "krásy" přístroje bych raději přenechal na někom jiném (přeci jen mě nejvíc oslovují zrcadlovky). V balení je k dispozici poutko, díky němuž můžeme mít fotoaparát umístěn na zápěstí (samozřejmě za současného držení).

Jinak je na přední stěně dominantním prvkem především objektiv, ať už je fotoaparát v provozním stavu anebo vypnutý. Objektiv je umístěn ve stříbřitém prstenci, na kterém jsou o něm vypsané nejdůležitější informace. Ve vypnutém stavu je objektiv zasunut uvnitř těla přístroje a vstupní pupila je schována za kovovou lamelovou krytkou. Toto řešení je dnes již standardní a je rozhodně lepší, než jen tak ponechat vstupní čočku napospas, jak tomu bylo zvykem u některých dřívějších modelů. Objektiv je vybaven trojnásobným optickým zoomem o docela slušné světelnosti, těžk říct, jestli je jeho výrobcem nějaká třetí firma anebo UMAX sám. K většímu přiblížení lze využít i dvojnásovný digitální zoom, takže celkem má uživatel k dispozici až 6-násobné zvětšení. Ovšem požívání digitálního zoomu bych si zcela jistě pečlivě rozmyslel - přeci jen je jeho použití tak trochu na úkor výstupní kvality. Doporučoval bych spokojit se se zoomem optickým a na ten digitální zapomenout. Samozřejmě až na případ zvětšování již nafotografovaného snímku, kdy uživatel potřebuje vidět poněkud
detailněji - v tom případě má digitální zoom zcela jistě své opodstatnění. Nad objektivem je potom okénko průhledového hledáčku.



Celá přední stěna je rozdělena do dvou "oddělených" částí, které jsou zvýrazněné černým podkladem, což může z dálky vvyolávat dojem, že je fotoaparát složen ze dvou celků, podobně jako některé modely firmy Nikon. Tady ovšem nejspíš půjde jen o zvýšení "líbivosti" modelu. V druhé černé "sekci" je umístěn jen blesk fotoaparátu, snímač expozice a kontrolka samospouště. Celkově přední strana na člověka působí docela příjemně.

Přesuneme-li se na horní stěnu fotoaparátu nalezneme zde již tradiční ovládací prvky (i když vlastně nejdůležitější). Především je to tlačítko spouště, které zaujímá dvě polohy - namáčknutí uvede do chodu expoziční automatiku, která proměří scénu a autofokus, který provede zaostření. Domáčknutím potom dojde k vlastní expozici snímku. Umístění spouště je tradiční a těžko ji u nějakého fotoaparátu najdete jinde - ovládání pomocí ukazováčku je přeci jenom nejefektivnější.



Trochu stranou pod spouští je potom volící kotouč, který slouží k nastavení pracovních režimů přístroje - k dispozici je volba SET, pomocí níž se provádí základní nastavení ihned po prvním spuštění přístroje. Dále jsou tu dva snímací režimy, označené jako automatický a manuální - rozdíl je jen v možnosti nabídky menu na LCD panelu, rozhodně se nejedná o plně manuální režim. K tomu digitální fotoaparáty této cenové hladiny ještě nedospěly a jen tak nedospějí. Poslední dvě možnosti jsou natočení videoklipu a samozřejmě režim přehrávání, v němž si můžeme jednotlivé již nafotografované snímky prohlédnout, zvětšit si je a v případě, že nesplňují naše původní záměry je i smazat. Přepínání režimů a ovládání kotouče je jednoduché a není k tomu potřebná žádná síla :-). Hned nalevo od kotouče je potom tlačítko POWER, kterým se celý přístroj jednoduše zapíná.

Tím se dostáváme ke stěně zadní. Ano, jsou na ní všechny zbývající ovládací prvky a není jich zrovna málo (i když se jedná jen o nejnutnější základ). V levém horním rohu je okénko průhledového hledáčku - jiný se v této třídě fotoaparátů zcela jistě nevyskytuje. Vedle něj je potom dioda informující o připravenosti k fotografování. V pravém horním rohu je pro změnu umístěno "kolébkové" (no, je rozděleno na dvě) tlačítko k ovládání zoomu. Lze jej zcela přirozeně ovládat palcem pravé ruky aniž by uživatel přestal sledovat snímaný objekt.



Uprostřed stěny je umístěn dostatečně rozměrný a kontrastní barevný LCD displej. Ovládání jeho menu je tentokrát rozděleno na obě strany. Na pravé jsou pod sebou umístěna tři tlačítka DISP (zapíná/vypíná displej), MENU (zpřístupňuje uživateli menu fotoaparátu) a SET (slouží k nastavení a potvrzování voleb). Po levé straně LCD panelu je potom vlastní "křížový" volič, který slouží k pohybu po menu. Jeho umístění se mi jevilo poněkud nešťastné, ale jde asi jen o zvyk. Zcela jistě by tím byli nadšeni leváci, protože pro ně je toto umístění přirozenější. Já jako pravák bych jej uvítal spíše na pravé straně. I tak ale umístění křížového voliče a potvrzovacích prvků působí poněkud roztřištěně - ostatně jako jakékoliv ovládání dvěma rukama, pokud člověk ví, že se to dá zvládnout jen jednou. No nic, je to zatím jen jedna "vada na kráse". Alespoň, že výrobce zachoval vícenásobnou funkci tlačítek "joysticku", takže pro přepínání bleskových režimů uživatel nemusí složitě hledat v menu, stejně tak nastavení samospouště, makra a náhled snímku jsou díky joysticku více než snadné.

Na pravé boční stěně (vzhledem k pohledu zezadu) jsou v horní části za černou gumovou krytkou schovány jednotlivé kontakty, pomocí nichž se dá přístroj propojit s vnějším zařízením. Především jde o USB kontakt, dále o AV kontakt, sloužící pro připojení fotoaparátu k televizi, posledním prvkem je kontakt pro vnější zdroj energie.



Ihned pod tímto prostorem se nachází dobře řešená plastová dvířka, za nimiž se ukrývá prostor pro baterie (v případě tohoto aparátu dvě baterie typu AA) a paměťovou kartu (typu Secure Digital). Manipulace je opět velmi snadná, ale to snad už nikoho nepřekvapí.

Nakonec snad zbývá se zmínit jen o závitu pro stativový šroub, který je umístěn na spodní straně přístroje. Zcela jistě se hodí při fotografování za špatných světelných podmínek, popřípadě když chce být na snímku i fotograf.