Yi M1: čínský útok na Micro Four Thirds

Fotoaparát Yi M1 je vybaven 20MPx 4/3" senzorem Sony IMX269. Z tohoto pohledu by tedy měl obsahovat naprosto aktuální hardware. Zde uvidíte snímky v JPEGu (po konverzi z RAWu ve fotoaparátu) a RAWu s vypnutým odšumováním převedeným přes Camera Raw. Fotoaparát bohužel neumožňuje zaznamenat JPEG i RAW najednou, všechny snímky jsem tedy musel ručně po jednom konvertovat do JPEGu přímo v přístroji.

Zde je vše v pořádku, šum téměř neexistuje, detaily jsou velmi dobré. JPEGy místy doostřují více, než by bylo nutné. ISO 100 je rozšířenou citlivostí, tedy ve skutečnosti o 1 EV přeexponovaným ISO 200, kterému se pak o toto 1 EV stáhl jas.

Nativní citlivostí je ISO 200. Detailů je dost, v JPEGu se jen některé málo výrazné plochy trochu mažou.

ISO 400 nadále poskytuje kvalitní obraz, jasový šum je jen mírný. Zpracování JPEGů poněkud snižuje saturaci barev, méně výrazná kresba se trochu rozmývá.

Citlivost ISO 800 v RAWu zvyšuje šum, obraz je ale stále více než dobrý. Při rozumné práci s RAW konvertorem z toho dostanete stále více než dost. JPEGy se už rozmývají, a to i barevně.

ISO 1600 už v RAWu vyžaduje trochu obezřetnosti, pořád je to ale slušné (začíná růst barevný šum). JPEGy znovu ztrácejí saturaci barev a rozmývají se. Vzhledem ke kvalitě RAWů je rozmývání zbytečně silné.

Dostáváme se k citlivosti ISO 3200. Ta už není nízká, RAWy jsou ještě použitelné, vysokou kvalitu ale nečekejte. JPEGy zvyšují míru patlání a saturace barev opět klesá.

ISO 6400 je pro senzor konečná. V RAWu už je barevného šumu skutečně mnoho. Nepřekvapí, že kvalita JPEGů se snižuje. Na tuto citlivost bych se raději asi nepouštěl.

Při citlivosti ISO 12800 je šum logicky mnohem větší, barevného šumu je v RAWu opravdu velmi mnoho. V JPEGu už ztrácíte detaily i barvy.

Nejvyšší citlivost ISO 25600 nemá smysl používat, tam jsou RAWy tmavé, bez výraznějších barev a s nazelenalým nádechem. JPEG je pak téměř bezbarvý. Podívejme se na snímky, které byly převedeny na standardizované rozlišení 12 megapixelů pro vzájemnou srovnatelnost mezi recenzemi.

Mírné rozmývání slabší kresby je sice patrné už od nejnižší citlivosti, do ISO 400 včetně je to ale v pořádku a i ISO 1600 ještě vypadá slušně. Nouzově se dá používat ISO 3200.

RAWy vypadají lépe, zde i ISO 1600 nemá výraznější problém. S ISO 3200 se dá jistě pracovat, výše to už ale není dobré. Podívejme se na zachování detailů na vousech plyšového zajíce.

Zde jsou výřezy z plného rozlišení. RAWy vypadají dobře do ISO 800 včetně, nicméně i ISO 1600 je ještě dobré a za použitelné bych považoval i ISO 3200. U JPEGů jde vidět rozmývání už i u nejnižší citlivosti ISO 100, větší rozmydlení je pak viditelné zhruba od ISO 800 až 1600.

Když snímky zmenšíme na 12 MPx (pro porovnání praktických výsledků mezi recenzemi), vidíme, že RAWy jsou slušné i u poměrně vysokých citlivostí a ani ISO 3200 nevypadá úplně špatně. JPEGy jsou pak jemnější, ale odšumování je stále patrné. Nakonec se podíváme ještě na snímky bílé plochy.

Barevný šum se ve větší míře objevuje od ISO 3200, u nižších citlivostí jsou vidět spíše mírné barevné flíčky. V JPEGu je barevný šum silně potlačován.