Rozhovor s Panasonicem: prozradí budoucnost Lumixů?

 

Panasonic se výrobě vlastních fotoaparátů pod značkou Lumix věnuje od roku 2000. Jelikož jsme v té době byli pro veřejnost vnímáni jako nováček, stanovili jsme si dlouhodobý cíl pod heslem „Changing Photography“. Není to pouze sdělení koncovým uživatelům, ale také zpráva dovnitř firmy, že my a zvláště my musíme být více inovativní a více orientovaní na zákazníka a budoucí trendy než tradiční výrobci, kteří se mohou spoléhat na historickou sílu značky. Inovace je tedy našim posláním. A kdo je našim největším konkurentem? My sami, když nedokážeme přesvědčit některé zákazníky, aby si vyzkoušeli Lumix, strávili s ním nějaký čas, a teprve poté si na něj udělali osobní názor. Tudíž překonat musíme v první řadě sami sebe.

 

 

Aktivity připravené pro trh je třeba rozdělit na centrálně a lokálně řízené. Aktivity typu CashBack jsou zpravidla řízené centrálně, neboť vyžadují celkovou koordinaci. Lokálně jsme přesvědčeni, že jsou na světě atraktivnější nabídky než vidina případné slevy, přesto pokud to zákazník očekává, tak to dostane. Mým osobním přáním je, aby zákazník dostal za své peníze co nejvíc fotografie, potažmo videa. Snažíme se mu tedy dát něco navíc, co mu práci zlepší, zefektivní nebo jen zpříjemní – například příslušenství, akumulátor navíc nebo výraznou slevu na další pořízený objektiv. Prodáváme přístroje určené pro tvorbu, kreativní činnost, což je zážitek, který lze penězi jen těžko vyčíslit. Proto jdeme spíše cestou rozšíření zážitku z focení a natáčení.

 

 

Panasonic se v oblasti digitální fotografie a videa vždy řadil mezi inovátory a konkrétně výše zmíněné modelové řady jsou toho důkazem.

FZ – první masově úspěšný koncept s kvalitní optikou, velkým zoomem s vysokou světelnosti a OIS stabilizací
TZ – koncept fotoaparátu, který změnil kategorii. Namísto malých nevýkonných kompaktů, přinesl masivní optický zoom, OIS, funkce v malém kapesním těle. TZ = Traveler Zoom
LX – Vždy sledoval myšlenku nejvyšší kvality v nejmenším těle zaměřeno na landscape. Širkokoúhlý, světelný a multipoměrový snímač. Tělo fotoaparátu je z prémiových a odolných materiálů.

 

Stejně jako jiní výrobci i Panasonic ukončuje produkci přístrojů určených pro nejširší skupiny zákazníků. Výše zmíněné řady ovšem nabízí vysokou přidanou hodnotu pro konkrétní typ uživatelů, a tak mohu slíbit (pokud něco takového slíbit lze), že i do budoucna budeme překvapovat trh inovativními produkty.

 

4. Prodeje fotoaparátů klesají zejména kvůli stále lepším telefonům. Vidíte je jako hrozbu pro vaše fotoaparáty? Hodláte bojovat i na poli smartphonů? Přeci jen tu byly i smartphony od Panasonicu (CM1) a je otázkou, zda by Panasonic chtěl své štěstí zkusit znovu.

 

Schopnost zachytit obraz je tím hlavním činitelem náplně sociálních sítí. Dnes fotí více lidí, než tomu bylo kdykoliv v historii. Změnou ve vnímání fotografie je zachycení obrázku „zadarmo“ telefonem. Tisíce „výcvaků“ bez ambicí něco sdělit, předat emoci. Jakmile lidé vyzrají, tak řada z nich pocítí potřebu vytvářet hodnotnější fotografii. A pro ně je specializovaný přístroj přirozenou volbou.

 

K otázce výroby telefonů: Panasonic je dodavatel řady komponentů a jeho technologie a patenty najdete prakticky v každém přístroji. Je potřeba si ovšem současně říci, že není umění telefony vyrábět, ale prodávat je dlouhodobě se ziskem, což se daří jen několika málo výrobcům.

5. Většina výrobců fotoaparátů bere snímače od společnosti Sony. Jak je to však s fotoaparáty Panasonic? U mnohých fotoaparátů bychom čekali snímače jiných výrobců, ale jsou zde i specifické modely se specifickými čipy, např. v případě GH5S nebo S1R. Navrhujete si pro ně snímače sami (pokud ano, tak pro které modely) a vyrábíte je, nebo je jejich výroba outsourcována?

 

Stejně jako u mobilních telefonů, i zde se globalizace projevuje naplno. Každý přístroj tedy obsahuje části od jiných výrobců. Panasonic je jednou z mála společností, která si je schopna vyrábět celý fotoaparát sama „inhouse“ tj. objektiv, snímač, procesor, baterie. Část snímačů je z vlastní výroby, část vyrobená dle vlastní architektury, část koupená. Nelze to přesně kvantifikovat, neboť je to u každého produktu jiné a navíc se to může i v průběhu životnosti produktu měnit.

 

6. Panasonic má kameru AK-SHB810 s dlouho vyvíjeným organickým senzorem, která by se měla začít prodávat za pár měsíců. Je možné, že se nějakého organického čipu dočkáme i ve fotoaparátech?

 

Panasonic se dlouhodobě soustředí na nové technologie spolu s vizí její následné implementace do výrobků dostupných širokým řadám pod heslem „Contribution to Society“. Uvedená kamera by měla být hromadně nasazena v průběhu Olympijských her v Tokiu 2020. Jakmile bude zvládnutá technologie organického čipu – masová produkce, životnost, dostupnost (cena) – lze předpokládat, že se takové snímače objeví i v jiných výrobcích.

 

 

Panasonic překvapil svět na Photokině 2008 představením první bezzrcadlovky světa Lumixem G1 a jeho současným uvedením před Vánocemi téhož roku na trh. Panasonic má přímo ve svém DNA zakomponován „širokou dostupnost“, kterou prosazoval u všech historických i novodobých formátů: VHS, DVD, BD, SD karty. Standardizace je tedy cesta k dostupnosti a kompatibilitě, proto se Panasonic vždy snaží hledat alianční spolubojovníky a to jak ve standardu Four Thirds a z něj vycházejícího Micro Four Thirds (MFT) a nebo nově také ve Full Frame (FF) bez kompromisů v podobě spojení značek v tzv. L-mount alianci. Zákazník má právo si vybrat, má právo porovnávat porovnatelné a čerpat výhody, které ze standardizace pramení.

8. Jak hodnotíte prodeje Micro Four Thirds fotoaparátů na českém trhu? Které fotoaparáty jsou mezi zákazníky nejoblíbenější? A které objektivy si lidé nejčastěji kupují?

 

Lumix G je na trhu nejdéle ze všech CSC systémů a po celou dobu je intenzivně rozvíjen. Dnes lze rozdělit do třech hlavních modelových řad.

GX – vysoce kompaktní řada přístrojů ideální pro dokumentární a reportážní fotografii
G - přístroje s optimalizovanou ergonomií a zaměřením na všestranné používání pro foto i video díky své odolnosti vůči nešvarům počasí vhodné pro outdoorové aktivity.
GH – vlajkové lodě pro hybridní využití High-End videa a fotografie, které v sobě implementují to nejlepší co Panasonic v dané chvíli nabízí

Co však považuji za podstatné a ne vždy to spotřebitelé berou v potaz je to, že systém MFT je ucelený. Tj. k široké řadě těl pro různá využití si lze vybrat z obrovské nabídky různých objektivů. Od ultrakompaktních, kdy se vám celá sestava těla s několika objektivy vejde do kapes fotovesty až po vysoce světelné špičkové objektivy Leica. Objektivy si zákazníci pořizují vzhledem k jejich zaměření.

 

U řady GH jsou to například optiky s konstantní světelností vhodné pro video, jako je 12-35/F2,8, k modelům G9 se hodně prodávají delší skla a objektivy Leica, u střední řady to jsou objektivy s dobrým poměrem cena/výkon a kompaktními rozměry, jako např. 14-140/F3,5-5,6. Naprostá většina objektivů Panasonic je konstruovaná jak pro foto, tak pro video a mají optickou stabilizaci, která je v kombinaci se stabilizací skutečně mocnou zbraní.

 

Nezapomínáme ani na utěsnění proti povětrnostním vlivům a plnou podporu DFD.
Nízká hmotnost a objem celého systému dovoluje také vše ostatní mít menší a mobilnější ať už stativy pro foto, různé gimbaly pro video, atd. To znamená, že používání Lumix G je často lehčí a dostupnější než jiné systémy. Uživatel se tak více může soustředit na obsah, než na formu.
V prodejích MFT je Panasonic aktuálně leadrem, nejen díky šíři nabídky, tak také využívaných technologiích.

 

 

 

 

Technologie zrcadlovky – tedy implementace periskopu mezi objektiv a záznamové médium je více než 100 let stará a ve své době byla geniální, stejně tak jako třeba parní lokomotiva. Panasonic také vyráběl tradiční D-SLR. Záhy jsme však došli k poznání, že tato koncepce klade budoucímu vývoji mnoho překážek a nedokáže nabídnout adekvátní protihodnotu mimo určité nostalgie. Nemohu mluvit za svět, ale pokud se podíváme na data z lokálního českého trhu, tak vidíme jednoznačnost trendu. Obě kategorie dosáhly takzvaného bodu zlomu a dochází k obměně technologií. Primárně se tak děje u zapálených uživatelů a sekundárně u běžných uživatelů.

 

Průměrná hodnota bezzrcadlovky je vyšší, než průměrná hodnota zrcadlovky a již jsme zaznamenali měsíce, kdy trh bezzrcadlovek ve finančním objemu překonal trh zrcadlovek. Pokud se tak nestane letos, tak s největší pravděpodobností již příští rok bude hodnota trhu CSC vyšší než hodnota trhu D-SLR. Pro tradiční výrobce je to samozřejmě bolavá a nepříjemná realita. Panasonic D-SLR technologii již před více než 10 lety opustil, a tak nás její osud nechává chladnými.

10. Vzhledem k tomu, že Panasonic představil nový full frame CSC systém, vyvstává otázka, zda se bude dostatečně věnovat oběma systémům. Předpokládám, že se nyní budete soustředit na “zasklení” Lumix S systému, můžeme však čekat nějaké novinky i pro Micro Four Thirds systém?

 

Panasonic CSC kategorii vymyslel a rozvíjí ji již 11 let. Díky spolupráci s aliančními partnery je standard MFT zdaleka nejpropracovanějším a nejrozšířenějším systémem na trhu, a to jak objektivů, tak těl, kde si může zákazník vybrat velikost a výkon (ultrakompaktní, ergonomicky vyvážené atd.) přesně podle jeho představ. Standard MFT byl od samého počátku vyvíjen pro hybridní použití a díky šíři nabídky je ideálním řešením pro všechny zákazníky, kteří vyžadují univerzálnost, progresivní technologie a mobilitu.

 

Aktuálně Panasonic uvedl hybridní novinku Lumix G90, což je taková odlehčená verze legendární GH5, v průběhu prázdnin se objeví ultrakompaktní GX880 a také nové objektivy 14-140 mm a luxusní 10-25 mm se světelností 1,7 po celém rozsahu, což ocení převážně nároční kameramani. Takže novinky stále jsou a budou. Je ovšem pravda, že nabídka objektivů Lumix G je již tak široká, že si každý vybere a současně není snadné ji rozšiřovat o nové typy objektivů.

 

V oblasti L-Mount bajonetu pro Full-Frame Lumix S Panasonic aktuálně uvádí na trh 1,4x a 2x telekonvertory a EF adaptér. Ještě v průběhu tohoto fiskálního roku rozšíří nabídku o další 4 objektivy a očekáváme aktivity také našich aliančních partnerů. Například Leica již nabízí objektivů s L-Mount bajonetem 11.

11. Nové full frame fotoaparáty Panasonic na rozdíl od Canonu a Nikonu zamířily o něco výše a nepřinesly tolik ústupků, kvůli čemuž nebylo přijetí mezi veřejností vlažné jako v případě zmíněné konkurence. Přesto se tu naskytl jeden parametr, kterým je DFD ostření. Panasonic vytrvale zůstává u DFD systému a nechce přejít na fázový autofokus. Proč tomu tak je? Doufáte, že se DFD dostane na takovou úroveň, že ve všech ohledech vyrovná nebo předčí fázové ostření? Chystají se nějaké novinky do budoucna a myslíte, že se někdy podaří toho dosáhnout a současně přesvědčit zákazníky, že jde o lepší systém?

 

Je potřeba říci, že tak jako neexistuje jeden dokonalý fotoaparát vhodný pro všechny typy focení, neexistuje ani jeden dokonalý autofokus pro všechny typy ostření. Originální DFD je progresivní moderní technologií, která za posledních 5 let prodělala dramatický kvalitativní skok, jehož dynamika v rámci ostatních systémů ostření nesnese srovnání. Již dnes v řadě parametrů – např. akurátnost, citlivost ve zhoršených světelných podmínkách, inteligence rozpoznávání a sledování objektů, rozpoznávání zorniček očí atd. – exceluje. V jiných parametrech je srovnatelný – rychlost zaostření, a v některých téměř srovnatelný – sledování diagonálního pohybu, se systémy ostření, které se tu vyvíjí dekády.

 

Co ovšem považuji za podstatné, není, jaký je stav nyní, ale jaký je trend a jaký bude stav v blízké budoucnosti. U DFD technologie ostří celý snímač, tedy každý jeden obrazový bod a informace si objektiv s tělem předávají již dnes rychlostí až 480x za sekundu. Tedy, tyto body tvoří nejenom obraz, ale také se starají o vše ostatní. U konkurenčních postupů se integrují speciální senzory do obrazového snímače – je jich tedy logicky méně, neúčastní se tvorby obrazu a ve vysokých citlivostech přezařují signál do obrazových bodů, tedy nemají pozitivní vliv na kvalitu obrazu a pokud mají nabídnout stejné benefity jako kontrastní ostření, ze kterého DFD vychází, tak musí kombinovat obojí.

 

Přihlédneme-li k tomu, že očekávaný příchod organických snímačů nepočítá s integrací speciálních křemíkových AF bodů, tak je dle mého názoru správné se soustředit na to, co bude a ne, co bylo. Jde tedy o to, že výpočetní výkon a s ním spojená umělá inteligence a nastupující nové technologie mají a budou mít zásadní dopad na foto/video tvorbu jako takovou. Ovšem pravdou také je, že nakonec o všem rozhodne koncový zákazník. A pokud trh bude soustavně na něčem trvat, tak to také dostane. Můj osobní názor je ale z výše popsaného zřejmý.

 

12. Lumix S1H se na našich stránkách Digimanie mezi některými čtenáři setkal s nepříznivým přijetím např. kvůli DFD systému, předpokládané absenci mechanické stabilizace, crop faktoru u 4K60p videa a několika dalších záležitostí. Jsou některé z těchto obav neoprávněné a na jakou cílovou skupinu tento fotoaparát vlastně míří?

 

Nový videocentrický Lumix S1H je prvním svého druhu, přístroj, který za „dostupné“ peníze nabídne cinematickou kvalitu a to nejen v kvalitě obrazu, ale také ve funkcích a možnostech používání. Z toho také vyplývá, že není určen pro masového zákazníka, ale pro filmaře profesionála. Takový uživatel má logicky jiná očekávání a nároky než např. běžný fotograf. Lumix S1H předpokládám ještě nikdo z diskutujících v ruce nedržel, tedy bavíme se o něčem, co jsme ještě na vlastní oči neviděli a neměli jsme příležitost ani získat plné informace o specifikacích a možnostech. Dovolím si také podotknout, že naprostá většina (ne-li všechny) filmových kamer a filmových objektivů nenabízí automatické ostření. Tedy už samotná přítomnost AF v takovémto přístroji je svým způsobem revoluce.

13. Rozšíření full frame systému nahoru je jasné. Je však v plánu nějaké lidové full frame CSC? Ať už se bavíme např. o ceně nebo o rozměrech. Bude vůbec možné vyrobit menší full frame CSC, které by se zvládalo uchladit při náročném použití (např. 4K60p video)?

 

Celá historie společnosti Panasonic je spjatá s heslem zakladatele Konosuke Matsushity „Contribution to Society“. Panasonic se vždy soustředil na to, jak nabídnout nejlepší technologie co možná nejširšímu publiku. V oblasti digitální fotografie a videa je tato snaha o demokratizaci myslím více než viditelná. Ať už jde o masové nasazení optické stabilizace, asférických a nízkodisperzních optických členů = širokoúhlé vysoce světelné optiky, živý náhled přes displej, video nebo CSC systém jako takový. A ve spoustě dalších inovací byl a stále je Panasonic tím, který ledy proráží. Inovace a masová produkce je přímo zakomponovaná do DNA naší firmy. Aby ovšem technologie mohla být úspěšná, je nutné ji nejdříve zvládnout.

 

Vaše otázka se dotýká merita věci: Větší snímač vyžaduje všechno „větší“ a tím pádem to všechno produkuje více tepla a teplo je jedním z limitujících faktorů technologického rozvoje elektroniky, nejen fotoaparátů. Jak jsem již zmiňoval výše, nemyslím si, že existuje nebo kdy bude existovat něco jako jedno dokonalé řešení pro všechny. Například systém Lumix G (MFT) je pro video 4-6K jako stvořený. Je mobilní, plný technologií s vychytanými mouchami, velmi dobře kompatibilní s filmovými produkty jako je Super 35mm technika a je dobře uchladitelný. Takový Lumix GH5/GH5S je ve svých výkonech a dostupnosti nepřekonatelný.

 

Zpět k Vaší otázce: 4K60p není kompletní parametr, je to zjednodušený marketingový nástroj pro výrobce, kteří chtějí zákazníkovi říct – podívejte se, náš přístroj také zvládá 4K60p!

Jedním z důvodů, proč jsem hrdým zaměstnancem, je má víra ve skutečnou kvalitu produktů Panasonic a co slibujeme na krabici, to také zákazník reálně dostane. Od tohoto měsíce lze Full Frame Lumix S1 rozšířit o video softwarový klíč SFU2, který mimo jiné umožní nahrávat v kvalitě 4K 4:2:2 10bit 60p All Intra, což je mimochodem další z řady prvenství, které Panasonic v inovacích drží.

Toto je tedy 4K/60p v podání Full Frame Panasonic. Pokud dokážeme dostat takovou kvalitu do S1 už dnes, tak lze předpokládat, že se v budoucnu ocitne tato technologie nebo její část i v dalších produktech zaměřených na širší publikum uživatelů.

 

 

 

Jak jsem již zmiňoval, standardizace je jedním z předpokladů úspěchu a také zjednodušení života zákazníků. Aktuální L-Mount alianční partneři Panasonic, Leica, Sigma mohou společně urychlit vývoj a nabídnout tak zákazníkům široké spektrum řešení. Každý zákazník má jiné preference: cena, výkon a technologie, kvalita, značka, zkušenosti, atd. Věříme, že takto mohou všichni pouze získat, jak naše aliance, výrobci třetích stran, tak samozřejmě i koncový zákazník.

 

15. Jaký vidíte smysl v 8K rozlišení? 4K se začíná stávat standardem (široká nabídka telefonů i fotoaparátů s tímto rozlišením, běžné je už i u TV), kdy si ale myslíte, že to potká 8K rozlišení? Kdy můžeme čekat první 8K fotoaparáty Panasonicu?

 

Ke komerčnímu nasazení 8K v televizním vysílání by mělo dojít v průběhu Olympijských her v Tokiu 2020, také díky technice Panasonic. Samozřejmě, že očekáváme bouřlivou diskuzi nad smysluplností takovéhoto technologického vývoje v domácích podmínkách, kde jsme se zatím pořádně nenaučili distribuovat signál ani ve Full HD.

 

Osobně se na to dívám trochu z jiného pohledu: 8K je 4x víc než 4K. Filmaři tedy s 8K obsahem dokáží stabilizovat, zoomovat, ořezávat na kvalitu 4K nebo Full HD do aleluja. 8K na obrovském filmovém plátně také bude vypadat lépe než 4K nebo 6K. Ovšem předpokládám, že největší změny přinese 8K do světa fotografie. 8K je totiž rozlišení cca 33 Mpx pro každý jeden snímek snímaný rychlostí 50× za sekundu!

Tento technologický skok dle mého názoru zcela změní fotografii, jak ji vnímáme a jak s ní pracujeme dnes. Toto rozlišení samozřejmě závisí na implementaci dalších technologií, jako je globální závěrka, organický snímač, algoritmy, které dokáží z neuvěřitelného kvanta materiálu definovat ty správné snímky atd.

 

Když se podíváme do historie a uvědomíme si, že dnešní Full Frame standard vlastně vznikl tím, že se do fotoaparátu vložil 35mm filmový pás z kamery, tak lze říci že se po více než 100 letech kruh uzavírá.