S fotoaparátem po Holandsku: II.

Holandská architektura

V minulém díle jsem se věnovali hlavně katedrále St. John ve městě ‘s-Hertogenbosch. To však není jediná architektonická zvláštnost Holandska. Země je přímo protkaná zajímavými historickými budovami, které jsou téměř bez výjimky ve vynikajícím stavu. Holanďané k nim ale mají praktický přístup. Bez problémů se uprostřed moderního a životem kypícího města setkáte se starým mlýnem, který je doslova obklopen moderními budovami s rušnými ulicemi ze všech stran. Mlýn je však nádherně opraven, natřen, prostě jako vystřižen ze škatulky.
Všechny historické budovy jsou krásně opravené a udržované a řada z nich slouží k nějakému účelu – hotel, restaurace, museum atp. V jednom takovém jsme i bydleli. Byl v holandském městě Oudenbosch a byl rekonstruován a provozován v anglickém stylu. Stylové!

Voda a kanály

Holandsko je země na vodě. Velká část holandské pevniny je pod úrovní moře a tak všudypřítomné kanály, jezera, potoky a řeky jsou vcelku očekávatelné. Našince napadne, že musí být stresující žít a mít celý svůj majetek pod hladinou moře, před kterých chrání jen systém hrází kolem celé země a síť čerpadel, které prosakující a napršenou vodu čerpají zpět do moře.
Jeden místní obyvatel nám udiveným řekl, že tak jako Švýcaři umí žít se sněhem, Holanďané umí žít s vodou. Jsou na vodu zvyklí a umí ji i mistrně využívat. Například k dopravě, protože vlastnictví motorové lodě je něco jako u nás vlastnictví auta. Je vcelku běžné pozorovat, jak místní rodinka i s dětmi ve vestách přijede malou loďkou k supermarketu kde „zaparkuje“, nakoupí, nákup naloží na loď a opět odjede domů. Prostě normálka.
Voda je ale často stojatá a tak je mnohdy na povrchu celá zelená. Na koupání v kanálech to teda moc není i když je nutné říci, že žádná voda, byť celá porostlá řasami, nikdy nezapáchala. Jak to přesně Holanďané dělají nevíme, protože řada z nich na lodích celoročně i bydlí a jiné bydlení nemají, což poznáte podle dopisní schránky na palubě lodi. Přístavy se jen hemží loděmi a jachtami různých velikostí a ty se zase hemží lidmi, kteří na nich vaří, dívají se na televizi, užívají si paluby jako zahrádky atp. Jak ale řeší své hygienické a biologické potřeby jsme nezjistili.
Díky množství kanálů jsou silnice protkány množstvím mostů. Obyčejný most ale nestačí, protože lodě, jachty a zejména plachetnice se stěžni potřebují vysoké mosty, což v Holandsku s nejvyšší „horou“ 30 metrů není lehké. Proto je většina mostů zvedacích nebo otáčecích, což samo o sobě je úchvatné pozorovat. Zejména technická srdce zaplesají!
Průplav však není zadarmo – místnímu mostaři, který obsluhuje hypermoderní techniku, je třeba za průplav zaplatit. Peníze se umístí do tradičního holandského dřeváku, který má mostař přivázán na udici. Snoubí se tady moderní technika s pragmatičností. Proč z toho dělat vědu, když to takto funguje!

Moře

Holandsko je na západě a severu obehnáno mořem. Hladina moře je zejména při přílivu nad úrovní vnitrozemí a tak je kolem celého Holandska vybudován systém hrází, které zemi před vodou chrání. Hráze to jsou poměrně mohutné a tak je na nich vybudována kompletní infrastruktura. Hráze slouží současně jako pláže či jako cyklosteska a je na nich i řada restaurací a často i silnice. Za hrází je buď město (pod úrovní moře) nebo plochá zemědělská krajina připomínající polabské nížiny či Hanou.
Moře je pro nás vnitrozemské obyvatele z Čech úchvatné. Koupat se dá jen na pár klidných místech, protože moře je docela divoké a tak lézt do vody plné kamenů a v silných vlnách není dobrý nápad. Mimo závětří vane stále čerstvý vítr a tak místní obyvatelé vybudovali pláže v krytých místech a zátočinách nebo se proti chladnému větru chrání koši či malými chaloupkami. Pokud ale najdete místo bez větru, slunce dokáže v létě pořádně hřát!
Pokračování příště…