Ano, zavádějící to být může, nicméně to číslo i tak dobře vyjadřuje čip celkově. To pochopitelně neznamená, že konkrétně pro někoho nemůže být lepší snímač s horším číslem, ale dobře mluví o celkových vlastnostech snímače. Pokud má tedy stejný výsledek a v jedné oblasti je lepší, tak to pochopitelně znamená, že v jiných bude horší. Pokud jde o špičku v ISO, tak tady se to ukazuje dobře na tom, že ty snímače, které dostaly nejvíce bodů ­(100­), nejsou nutně ty, které mají nejlepší ISO. To má Sony A7 III s hodnotou 3730, což je o trochu více. A zatímco v DR je na tom podobně ­(14,7 EV­), zas to prohrává v Portrait ­(jen 25, což je ale o dost méně­), takže ve výsledku má 96 bodů.

A platí to v zásadě i u toho Canonu. Zatímco se šumem se drží někde tak ve středu pole, v ostatních vlastnostech je hodně podprůměrný, takže to nejhorší hodnocení vlastně není zrovna nějak moc zavádějící.

Jde spíš o informaci pro odbornika, nebo pro toho kdo zakoupil stroj vyšší kategorie aby dostal jistotu, že se to vyplatilo.
RP je v amatérské třídě, zvláště pro ty co kupují první fotánek, tedy drtivá většina spotřebitelů ani neví co je DxOMark. Tak mi přijde že tyto čísla se zneužívají mezi značkaři jako argument typu to me je lepši.

Jasně, nějaký racionální zobecněný přehled o čipu to vytvoří. Já jsem ale právě narážel na skutečnost problematického bodování jednotlivých kategorií a jejich nevhodné interpretace. DxO má totiž dobré jméno a nejednou jsem se setkal s přístupy, že lidí v duchu ­"profesionality­" podle hodnot těch kategorií vyloženě vybírali svůj nový přístroj, aniž by se zajímali o hodnocení do hloubky... Ono je totiž strašně jednoduché říct, že 13,5 EV je víc, než 13,0 EV...

Dám smyšlený příklad s ilustrativními hodnotami:

snímač A: DR na ISO 100 činí 13 EV a pozvolna roste až na hodnotu 14 EV při maximálním ISO. Průměrná hodnota DR snímače A činí 13,5 EV.

snímač B: DR na ISO 100 činí 14 EV, chvíli se tato hodnota při zvyšování ISO drží a následně rychle padá na 12 EV při vyšších citlivostech. Průměrná hodnota DR snímače B činí 13,0 EV.

Pokud bychom oba snímače v kategorii DR obodovali pomocí průměrné hodnoty ­(protože nevíme, jaké ISO uživatel při své práci upřednostňuje­), snímač A by byl vítězem a snímač B by byl poraženým. Když pak ale fotograf­-krajinář, který fotí výhradně ze stativu na ISO 100, na základě tohoto bodování koupí právě vítězný snímač A, prohloupí...

Jak jsem napsal ­- je to jen ilustrativní případ s vymyšlenými hodnotami. Na příhodných hodnotách ale ukazuje úskalí veškerého zevšeobecňování výsledků, které záleží na mnoha proměnných. A všechny zmíněné kategorie rozhodně na mnoha proměnných záleží. Je to jako s průměrnou mzdou. Když se předloží jedno číslo, je to zavádějící a málo vypovídající hodnota. Když se předloží detailní graf nebo křivka, kde si můžu odečíst, kolik peněz dostává jak velká část populace, je to úplně jiné kafe...

DXO měření je dost komplexní a výsledky zadokumentované do detailu přesně co píšeš ­- křivky, grafy. I já využívám náhledy do těch měření pro porovnání foťáků. To, že z toho pak nějak udělají jedno číslo je holt jen daň za to, že chtějí nějaký žebříček. Myslím, že to bodování je ale celkem smysluplné a rozhodně není zavádějící. Zavádějící jsou možná interpretace někoho, kdo o pozadí toho měření nemá ánung.

Ty body sice mají význam, ale nemohou z principu postihnout např. vlastnosti senzoru při různých ISO. Jistě, vysoká hodnota napovídá, že ve všech oblastech bude senzor dobrý. Ale konkrétně u 6D Mk II­/EOS RP ­- nízké body nevystihují senzor na vysokém ISO. A dále ­- váha jednotlivých oblastí nemusí odpovídat mým prioritám.
Takže nezbývá, než vlézt do grafů a zkoumat to, co je pro mne důležité.

P.S.: To DR na nízkých ISO prostě nechápu. APS­-C u Canonu mají lepší DR. EOS 90D je docela na úrovni po všech stránkách. Nezbývá, než si myslet, že Canon tohle udělal schválně, aby RP­/6D mk II nelezli do zelí 5D mkIV­/R. A to mě na Canonu štve.

Já taky nekritizuju pozadí celého měření a veškeré jeho detailní výstupy ­- to jsou skutečně hodnotné výsledky. Kritizuju to, co často vidím ­- výroky typu: ­"Ten a ten má jen tolik bodů, je horší než támhleten...­"

Člověk, který si dá práci nahlédnout do podrobných výsledků a pochopit je, nemá nikdy potřebu ohánět se bodováním, protože si srovná konkrétní hodnoty výkonu v oblastech, které jsou pro něj prioritní a dá jim váhu sobě vlastní. Naopak člověk, který hledí jen na body, vidí jen zjednodušený výsledek jakési statistiky a to je zavádějící. Bohužel, mnoho lidí se ohání jenom bodováním.

Bodování smysluplné je. Není ale smysluplné přidávat příliš velkou důležitost takovým bodům. Je to jen pro hrubší orientaci a potřebu sestavit žebříček. Z principu, kdykoliv něco závisí na mnoha okolnostech, je jednočíselné bodování zavádějící, byť by bylo vymyšleno sebe více důsledně. To je jako se známkou ve škole.

je to foolframe, to nestačí? :^)

...a vlastně jooo ­)­))