Ve skutečnosti je nový návrh kompaktnější, je to trochu hra s čísly...

Kdybychom vzali zrcadlovkovou verzi pro Nikon ­(107,6 mm­) a připevnili k ní adaptér na Sony E ­(rozdíl registrových vzdáleností 46,5­-18 = 28,5 mm­), dostaneme 136,1 mm.

Nová Sigma pro Sony E má ­"jen­" 124,9 mm, takže po nasazení na tělo bude celá sestava tělo+objektiv v absolutní délce o 11,2 menší.

Prostor, který dříve zabíral foťák a jeho zrcadlo, u bezzrcadlových systému připadá na objektiv. Významné návrhové výhody to přináší hlavně u kratších ohnisek. U delších ohnisek bývá omezující spíše vzdálenost přední čočky od roviny snímače. Mají­-li zrcadlovkový a bezzrcadlovký teleobjektiv stejnou vzdálenost přední čočky od čipu, je ten zrcadlovkový kratší...

Výše uvedené ovšem ­"neplatí­", resp. dá se obejít výsuvnou konstrukcí objektivu. Pak rozhoduje návrhová šikovnost a především ­- počet čoček a jejich rozpoložení. Není deset čoček jako deset čoček. Pokud výrobce hledí na hmotnost objektivu, pak je jeho snahou obvykle nacpat čočky co nejblíže k tělu, protože tam mají menší průměry, takže stejný počet čoček má menší hmotnost. Bohužel to často vede na složitější návrh ve smyslu ­"šest malých čoček vzadu udělá stejnou práci, jako tři velké čočky vepředu­". Dobrý výrobce umí najít vhodný kompromis.

V neposlední řadě je tu hledisko finanční ­- výrobce musí zvážit, jestli se mu vyplatí spíše vyrobit ­"šest malých čoček, než tři velké­". Obecně ale platí, že při stejném obrazovém výkonu, je kompaktnější objektiv dražší na výrobu. Budou­-li zákazníci více sledovat MTF křivky než hmotnost a váhu, budou se víc prodávat velké objektivy s lepším poměrem cena­/výkon, než malé objektivy se stejným výkonem ale menší váhou a vyšší cenou.

Zásadní vliv má rozpoložení čoček na ergonomii a užívání ze stativu, což se často řeší u objektivů na sport a zvěř. Velké a těžké přední čočky vytváří daleko větší páku, než malé čočky u těla. Některá rozpoložení čoček mají větší tendenci rezonovat na stativu ­(ať už vlivem závěrky nebo větru­).

Hodně mi v poslední době udělal radost Canon se svým RF 70­-200­/2.8. Sice na Canon nefotím a ani to neplánuju, ale jsem rád, že už i on u svých profi objektivů propaguje výsuvný systém, který přináší velkou úsporu místa v batohu. Není to totiž ještě tak dávno, kdy bylo ve zvyku dělat profi skla skoro výlučně neměnné v délce. Nebo alespoň takto to na mě působilo, že neměnná délka je prezentována jako znak čehosi ­"profi­". Jasně, má to své výhody, třeba při ostření makroskel a pod. Jenže je rozdíl mezi vnitřním ostřením a vnitřním zoomem... Radost mi dělá zejména to, že výrobci si více a více osvojují skutečnost, že profi objektiv nemusí být velký. Že je pro mnohé žádoucí, aby byl skladný. Nicméně chápu, že když třímáte v ruce ­"dělo jako kráva­", tak to prostě vypadá víc ­"profi­"...

A co umožnilo tak významně zkrátit minimální délku ostření ­(při zachování určitých rozměrů­)? Jenom to, že se to tak nyní rozhodli udělat anebo je tam nějaká souvislost s tím, že nyní je to objektiv pro CSC a před tím to byl objektiv pro DSLR, tedy že tou výhodou je kratší vzdálenost zadního členu ­(nebo nějakého jiného členu­) od snímače?

V případě objektivů s vnitřním zoomem ­(jako je třeba ten od Canonu 70­-200­/2.8­) si nemyslím, že by šlo jen o prezentaci symbolu ­"profi­". Hlavně v tom totiž vidím snahu vytvořit dokonale hermeticky uzavřenou schránku proti průniku ­"čehokoliv­". Takže ta verze pro ­"RF­" objektivu se stejnými vlastnostmi může znamenat dvě věci:

a­) I když je objektiv prezentovaný jako prachotěsný, může mít v tomto ohledu určité kompromisy ­(na rozdíl od té verze s vnitřním zoomem­).

b­) Canonu se podařilo vyvinou takovou technologii, která kompromisy nepřipouští, ale asi to nebylo úplně snadné implementovat do výroby a žádalo si to nějaký čas.

Co se týče významného zkrácení minimální zaostřovací vzdálenosti se nebojím použít slovo ­- nevím. Volný prostor před snímačem lze využít různě, klidně i k tomuto záměru. Optické schéma jsem ale neviděl a i kdyby ano, uh, 19 čoček...

Je opravdu těžké rozklíčovat, jak s prostorem navíc Sigma naložila. Zlepšila korekce na širokém konci? Zlepšila možnosti makra? Použila stejně výkonnou, ale rozměrnější a levnější zadní část optiky, aby zbylo víc peněz na abnormální optické členy v přední části? Čert ví. Nemám důkaz pro žádnou nastíněnou variantu. Jen předpokládám, že do volného místa určitě nějaké čočky nacpala a možnosti jsou různé...

Co se týče pevné délky ­"profi­" skel ­- určitě se nedomnívám, že výrobci vyrábí velké objektivy záměrně, aby působily víc profi. Světem hýbou peníze a proto i zde bych přidal variantu

c­) při stejné kvalitě utěsnění je levnější vyrobit objektiv nevýsuvný.

Při obecné složitosti fototechniky si nemyslím, že kvalitně utěsnit výsuvný objektiv je technologicky tolik náročné, že by Canon v minulosti nezvládal potřebnou technologii. Nepochybně je to ale dražší, než uzavřít optiku do nehybného tubusu. Z pohledu Canonu je nevýhodné zvyšovat výrobní náklady, pokud vývojáři nejsou přesvědčeni, že to povede k vyššímu prodeji. A právě za toto myšlenkové osvícení u Canonu jsem rád ­- že se někdy vyplatí dělat profi techniku menší, neboť trh to ocení. ­"Malých­" profi objektivů je na trhu nedostatek, zatímco těmi velkými je už trh nasycen slušně...

Bez ohledu k výše uvedenému bych se klidně vsadil, že ­"mohutnost­" objektivu určitě vliv na jeho prodej má. Stejně jako červený proužek u filtrového závitu. Otázkou spíše je, jak velkou část trhu osloví objektiv spíše malý, jak velkou část trhu osloví objektiv spíše velký a co si o tom myslí sám výrobce.