Pojmy
Sférická vada Sférická (též otvorová) vada je typická vlastnost čoček se sférickými nebo rovinnými povrchy. Vzniká tak, že paprsky světla, které procházejí blízko optické osy (tzv. paraxiální paprsky) zobrazí bod ležíci na optické ose ve větší vzdálenosti než paprsky, které jsou od osy odkloněny více (viz. obrázek). Měřítkem sférické vady je délka úsečky b, která udává vzdálenost průsečíku krajních paprsků od vrcholu tzv. kaustické plochy (což je obalová plocha svazku prošlých paprsků s vrcholem v Gaussovském ohnisku).




Z obrázku je vidět, že průřez procházejícího svazku není v žádném místě bodový a proto je nejvhodnější pro obraz bodu vzít tu rovinu, v níž je průřez svazku prošlých paprsků co nejmenší. Sférická vada bude tím větší, čím širší bude svazek paprsků a ovlivňuje všechny body. Na optické ose se však jedná o vadu jedinou a v tom je právě její největší škodlivost.

Zmenšit vliv sférické vady lze provést jednoduchým zacloněním, čímž se zmenší průřez svazku paprsků. V Gaussově prostoru bude tato vada téměř zcela odstraněna, ale za cenu značné ztráty světelné energie. Sférickou vadu lze též zmírnit vhodným postavením čočky nebo volbou jejího tvaru. Pokud se obrátí ploskovypuklá čočka k dopadajícím paprskům vypuklou stranou, dojde ke značnému omezení sférické vady.




U rozptylky má sférická vada opačný průběh a proto je možné tuto vadu značně potlačit (popřípadě pro některé svazky úplně odstranit) vhodnou kombinací spojky a rozptylky (zpravidla bývají těsně vedle sebe - jedná se o tzv. tmelený dublet).
Sloupkování (bracketing) Série snímků s odstupňovanou proměnnou expozicí.
SLR kamera (Single lens reflex camera) Jednooká (pravá) zrcadlovka. Paprsky procházející objektivem jsou pomocí zrcadla odraženy na matnici v hledáčku. Během expozice musí být zrcadlo sklopeno.
Směrné číslo blesku Jedná se o číselný faktor, který nám podává informaci o výkonu blesku. Obecně platí, že směrné číslo (GN - guide number) je udáno jako součin vzdálenosti dosahu blesku a clonového čísla c:



Udává se pro citlivost ISO100. Pro vyšší citlivosti jsou uvedena směrná čísla v manuálu k blesku, ale dají se i přepočítat. Obecně platí, že při zvyšování citlivosti dochází ke zvyšování směrného čísla (na 1 EV připadá zvětšení zhruba 1,4x). Ze vztahu pro směrné číslo můžeme ihned vidět, že pro dané GN je maximální vzdálenost dosahu blesku dána podílem GN a základního clonového čísla. Tj. máme-li k dispozici blesk s GN=14 a objektiv s c min=2.8 je tato maximální vzdálenost rovna pěti metrům. Při fotografování s vyšším clonovým číslem pak dosah blesku rapidně klesá (pro totéž GN, ale c=8 už je to jenom 1,75m).
Směrné číslo blesku Číselný údaj sloužící k jednoduchému určení expozice při použití blesku. Dělením směrného čísla vzdáleností předmětu od blesku dostaneme správné clonové číslo. Směrné číslo blesku se zpravidla udává pro střední citlivost ISO 100. Čím je blesk výkonnější, tím má vyšší směrné číslo.
Stativ Pomůcka, která slouží ke stabilnímu uchycení fotoaparátu a umožňuje fotografovat s delšími časy, než které bychom udrželi v ruce. Standardně mívá tři teleskopické nohy a kulovou nebo teleskopickouo hlavu.
Světelnost a clona Světelnost objektivu je základní veličina a definuje se z poměru osvětlení obrazu (E) k jasu fotografovaného předmětu (L):


jako


kde D je průměr vstupní pupily objektivu, f jeho ohnisková délka, θ je úhel, pod nímž vstupuje světelný svazek do objektivu a je "propustnost" objektivu.

Světelnost objektivu je tedy určena charakteristickou veličinou D/f. Její převrácená hodnota se jmenuje clonové číslo (označuje se c), přičemž
maximální hodnota světelnosti se nazývá základní clonové číslo ( c min ) a je důležitou konstantou objektivu.

Světelnost tedy závisí na převrácené hodnotě clonového čísla c, kterému se říká relativní otvor objektivu a udává, kolikrát je ohnisková vzdálenost obsažená v průměru vstupní pupily. Většinou je menší než jednička a jen výjimečně dosahuje hodnoty 1. Číselně se udává tak, že čitatelem je jednička a jmenovatelem clonové číslo c.