PetaPixel již srovnal a1 II v terénu v různých disciplínách s R1 a Z9. I když také řekli, že od Sony čekali něco převratnějšího a každý z fotoaparátů se projevil jako lepší v něčem jiném (v něčem dominoval Canon, někde Sony a jinde zase Nikon), tak nakonec vyhlásili a1 II za nejlepší / nejuniverzálněji použitelnou vlajkovou loď současnosti a zklamání z jejích parametrů objektivně připsali tomu, že a1 první generace před 4 lety až příliš předběhla dobu, což uživatele namlsalo.
Odpovědět0 0
stačilo s minimálními náklady jen lehce vylepšit 4 roky starý model, aby bylo Sony zase na špici. To pro konkurenci nevyznívá moc dobře a hrozba toho, že ušetřené peníze jdou už teď do vývoje a1 III, která by mohla být další GameChanger je tím ještě větší :-)
Odpovědět0 0
A v čem to je na "špici"? Jestli je nějaký parametr o "nula nula nic" lepší, nehraje z pohledu praxe žádnou roli.
Odpovědět0 0
když byl o "nula nula nic" horší, mohli se z toho někteří zvencnout, tak to asi nějakou roli hraje, minimálně pro některé uživatele ano ;-)
Skutečnost je taková, že v 99% situací to roli nehraje, ale pak nastanou limitní situace, kdy poznáte i 1% výkonu navíc. Každé posunutí hranice o kousek dál zvětšuje šanci na pořízení nějakého snímku a teď nemyslím že namísto 100 fotek jich pořídíte jen 99, tam by asi o nic nešlo, ale mluvím o skutečně limitních podmínkách do kterých se běžní fotografové ani nedostanou, kde fotíte třeba na tele rychlý pohyb v lese mezi stromy a navíc večer za šera, kde ze 100 fotek je nakonec použitená třeba jen 1 a tam se může stát, že fotoaparát s výkonem v nějakém parametru jen o "nula nula nic" horší, už ve stejné situaci neudělá použitelnou fotku žádnou a to je zatracený rozdíl - žádná, nebo jedna dobrá fotka.
Jan Tichý v jednom videu mluví právě o tom, jak fotil dravce v letu v lese mezi stromi. Jeho Sony a1 už s tím měla problém (a připomeňme, že to je fotoaparát, který s nejnovější aktualizací FW stále stavělo mnoho recenzentů před jeho současníky Canon R3 a Nikon Z9) a ani dnes žádný s této trojce není nepoužitelným fotoaparátem, přesto nový Sony a9 III se při tomto focení prý předvedl mnohem lépe. Prostě na profesionální úrovni v limitních podmínkách to "z pohledu praxe" roli hraje :-)
Odpovědět0 0
Sony A1 I nemá dedikovaný procesor pro AF, jako novější modely A9 III, A7R V nebo A7C II/R. Proto to nešlo vylepšit "jen aktualizací firmware", jak si někteří myslí.
AF subject tracking A9 III je naprosto úžasný, především ve špatných světelných podmínkách, zatím jsem nic lepšího neviděl. Odhaduji, že je to dáno i možností vyčítat data ze senzoru daleko rychleji než u A1, takže může provádět více výpočtů za vteřinu. Bohužel 24 MP rozlišení už je na hranici a není tam taková svoboda pro ořez. Pro daný účel je to ale vynikající přístroj.
Odpovědět0 0
Sony stále považuji za nejlepší volbu, především kvůli AF trackingu a nabídce objektivů. Nicméně tady tu cenu nechápu.
Canon R5 II je za 118 tisíc. Sice používá stejnou strategii jako u inkoustových tiskáren, že tiskárna je levná a pak si to vybere na náplních, zde objektivech, ale stejně. Nikon Z8 je za 112 tisíc (teď ve slevě za 100), akorát je kvůli absenci mechanické závěrky nepoužitelný na focení koncertů (snímač je stále pomalý, takže se projevuje banding s LED světly, to plně řeší jen Sony A9 III), ale to je velmi specifické využití.
Odpovědět0 0
A1 II nesoutěží proti Z8 ani R5II, to je kategorie kde Sony zatím vůbec nemá zastoupení (měli teď příležitost, tam něco mít, ale to by cena A1 musela klesnout o 2000$, ne jen o 1000). A1II je vlajková loď značky a stojí proti R1 (i když ta spíš reálně soutěží proti a9III) a Z9.
Odpovědět0 0
Neřeší problém s bandingem fičura, které se nadává "variable shutter", která nastavuje trochu divné expoziční časy?
Odpovědět0 0
Maximálně jen na světla jednoho zdroje někde v galerii nebo muzeu. Ale ne na koncertě s třiceti reflektory, kde každý používá jinou PWM frekvenci k řízení jasu. Tam obstojí jen mechanická závěrka nebo Sony A9 III.
Odpovědět0 0
Kdo se koncertní či eventové fotografii věnuje cíleně, ať už jako pokročilý i nadšený amatér nebo smluvní profesionál, tak do Z8/Z9, alespoň v těchto dnešních verzích, nepůjde.
Když jsem si nechal zobrazit pomocí searchu na Flickru vyselektovat koncertní fotografie pořízené Z8 a Z9, na kterých jsou různé profesionálně plně vybavené stages s různými typy světel a moderních světelných efektů a záblesků, tak bych však netvrdil rezolutně, že jsou ke zveřejnění nepoužitelné. Takových snímků jsou tam stovky. Banding tam s vysokou pravděpodobností je, ale to zase se můžeme bavit o obecném nešvaru dnešní doby, kdy za účelem cíleného vyhledání jakékoli vady začneme snímky prohlížet v extrémních procentech zvětšení, tzn. cokoliv nad 200%.
Můžeme se klidně bavit i o tom, že fotograf řeší na velkém monitoru více odpadu během prvotní selekce koncertních fotek v těchto problematických podmínkách a dál bude zápasit s bandingem až začne zvolené fotky razantně editovat v PP, tzn. zesvětlí scénu, vytahuje stíny, tlačí na saturaci, přidá kontrast, clarity atd.
Odpovědět0 0
že bylo odstranění mechanické závěrky v Z8 a Z9 unáhlené je názor, který prostupuje nejen profesionální fotografický svět už od doby jejich uvedení.
Odpovědět1 0