Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Stativ - nejlepší přítel fotografa

11.8.2010, Michal Srna, článek
Dnes se zaměříme na nejdůležitější část fotopříslušenství - stativ. Po oživení potřebné teorie pro výběr stativu se podíváme, kde lze třínohého přítele využít k získání kvalitnějších snímků. Považujete stativ za nepodstatný? Článek vás přesvědčí o opaku.
V poslední kapitole bych rád stručně uvedl, v jakých dalších fotografických disciplínách vám může třínohý přítel stativ usnadnit práci a dosáhnout lepších výsledků. Prvním příkladem je makrofotografie, kterou všichni znáte, jak a proč může stativ pomoci?


Makrofotografie


Jedná se o velmi náročnou fotografickou disciplínu se zobrazením až 1:1 (fotografovaný předmět se zobrazí ve stejné velikosti na snímači fotoaparátu, ne však na výsledné fotografii). V makrofotografii většinou pracujeme s detaily ve snímané scéně a za horších světelných podmínek. Jakýkoliv záchvěv fotoaparátu při fotografování vede následně k neostrým fotografiím, a proto mohou být některé makrofotografie pořízené z ruky neostré. Dalším důvodem pro použití stativu je ztráta kompozice i při malém pohybu fotoaparátu, který se při velkém zvětšení projeví téměř okamžitě. Výjimkou je fotografování hmyzu, kde nám stativ může omezovat manipulační schopnosti, které jsou v případě stále se pohybujícího hmyzu potřebné.


Canon 400D, stativ Manfrotto 190XPROB + 804RC2 - exp. čas 1/15 s, clona F16, ohnisko 300 mm
klikněte pro zvětšení

U makrofotografie bychom se často rádi dostali až na úroveň země a to může být s některými stativy problém. Existují však stativy, které jsou za tímto účelem již uzpůsobené jako například stativ Manfrotto 190XPROB, který obsahuje překlápěcí středovou tyč, jež nám umožní přiblížit se s fotoaparátem přímo nad zem.


Překlápěcí středová tyč v podání firmy Manfrotto - stativ Manfrotto 190XPROB + hlava 804RC2

Další možností je použít "rýžový či fazolový stativ", který si můžete sami vyrobit z pytle naplněného rýží nebo fazolemi. Fotoaparát poté stačí na tento pytel položit, upravit polohu a výborně drží tvar. Vhodným volitelným příslušenstvím pro makrofotografii jsou i stativové makrosáňky. Makrosáňky se umísťují mezi fotoaparát a stativovou hlavu. Umožňují plynulý a jemný pohyb fotoaparátu v jednom či dvou směrech (dopředu a dozadu). Takto jemných posunů nelze nikdy docílit v případě posouvání celého stativu.


Makrosáňky, zdroj: Novoflex.com


Architektura


Osobně se fotografováním architektury příliš nezabývám, ale i zde má stativ své opodstatnění, i když jeho použití není nutností jako například při nočním fotografování nebo infrafotografii. Prvním důvodem je technická kvalita snímků, zde platí vše, co bylo popsané v kapitole o krajinářské fotografii. Při fotografování architektury je pro nás důležité ostré zachycení všech detailů. Stativ nám usnadní tvorbu poutavé kompozice záběru, která v případě fotografování architektury založené zejména na liniích hraje velmi důležitou roli. Často se používá i velkoformátové snímání pro eliminaci "kácejících se" linií, kde je použití stativu nevyhnutelné.


Fuji S5600, stativ Manfrotto 190XPROB + 804RC2 - exp. čas 1/320 s, clona F4,5, ohnisko 36 mm
klikněte pro zvětšení



Canon 400D, stativ Manfrotto 190XPROB + 804RC2 - exp. čas 15 s, clona F11, ohnisko 17 mm
klikněte pro zvětšení


Sport


Ve sportovní fotografii často přijdou vhod objektivy s velmi dlouhými ohnisky, a proto zde má stativ též svůj význam. Delší ohniska vedou k delším expozičním časům, a jak bylo popsáno v kapitole o krajinářské fotografii, dosažení vhodného expozičního času pro možnost fotografování z ruky v případě sportovní fotografie s teleobjektivy je velmi těžké. Někdy je dokonce vhodné použít delší čas pro rozmazání okolí rychle se pohybujícího objektu při tzv. metodě švenkování neboli Panning (sledování objektu), kdy fotoaparát natáčíme ve směru pohybu objektu, ten zůstane ostrý a okolí se efektivně rozmaže. U sportovní fotografie se většinou nesetkáte s tripody, nýbrž s monopody, které umožňují rychlou a snadnou mobilitu.


Canon 400D, stativ Manfrotto 190XPROB + 804RC2 - exp. čas 1/100 s, clona F7,1, ohnisko 50 mm
klikněte pro zvětšení


Intervalové, sekvenční či HDR snímání


Intervalové snímání je již velmi specifickou záležitostí, nicméně bez stativu by nebylo možné. Jedná se o fotografie téhož záběru pořízeného na stejném místě s určitou časovou prodlevou třeba i několik hodin. Lze poté sledovat například změny oblohy v průběhu dne.

Podobné intervalovému snímání je snímání sekvenční, kde pořizujeme několik fotografií opět se stejným záběrem ihned za sebou podle rychlosti fotoaparátu a můžeme poté sestavit například časový průběh skoku lyžaře, motocyklového závodníka atd.

Při High Dynamic Range neboli HDR fotografii musíme používat též stativ, jelikož stejně jako v případě intervalového či sekvenčního snímání pořizujeme několik snímku v řadě za sebou. V tomto případě fotografujeme s různým nastavením expozice.

Tím jsme se dostali k poslednímu z příkladů, kde jsem vám chtěl ukázat, proč je stativ v praxi tak důležitý. Na řadě je nyní shrnutí jednotlivých poznatků.