Expozice, zaostření, vyvážení bílé, JPEG či RAW atp., to vše jsou jen technické aspekty fotografie. Jsou-li špatně zvoleny, je fotografie jednoduše řečeno nepoužitelná. Jsou tedy podmínkou nutnou - nikoliv však postačující! Aby fotografie byla i „hezká“ je třeba splnit ještě další, subjektivní a iracionální estetická hlediska.

Desítky let fotografové celého světa empiricky zjišťovali a shromažďovali pravidla jak svými fotografiemi zaujmout. Výsledkem je pár relativně jednoduchých zásad, jejichž dodržováním šance na pěknou fotografii prudce stoupají.

V minulém díle seriálu jsme popsali pravidla o co nejbližším snímání, o popředí, pozadí a prostoru snímku, o diagonálách, liniích a křivkách a o soustředění pozornosti na hlavní objekt. Nyní budeme pokračovat veledůležitými pravidly o kontrastu a hloubce ostrosti.

V minulém díle seriálu jsme popsali pro fotografii tolik důležitý kontrast a jedno ze základních pravidel a sice hloubku ostrosti. Nyní pokračujme kompozicí, horizontem a svislicemi, úhlem snímání, rytmy ve fotografii a rámováním.