Tipy a Triky nejen pro začátečníky, díl 9. - Fotografujeme v ZOO
2.5.2006, Roman Pihan, článek
Zoologické zahrady, safari a přírodní parky jsou ideálním místem, jak strávit dny s příjemným jarním či letním počasím. Poskytnou dostatek podnětů a zábavy jak pro rodinu, tak i pro fotografa. Jaké vybavení vzít s sebou a jaké zásady ctít?
Na úvod malé varování ze zkušenosti. Neudělejte tu chybu, že se vypravíte s celou rodinou do zoologické zahrady a naslibujete jim kdovíjaké zážitky. Budete-li se chtít věnovat zejména rodině, není problém vzít s sebou fotoaparát. Vzniknou ale fotografie ryze rodinného charakteru typu „Naše rodina v ZOO“ . To není špatně – jen je třeba si na začátku jasně říct účel návštěvy – buď je cílem „Fotografie“ nebo pobyt s rodinou. Oboje se současně dělat totiž nedá. Když se tedy vypravíte do zoo či parku jasně si na začátku řekněte, že váš účel je fotografování a budete své blízké jen doprovázet. Zoo poskytne naštěstí dostatek podnětů, aby si vystačili i bez vás.
V zoologické zahradě se dá pořídit spousta krásných fotografií. Jednak jsou to samozřejmě zvířata ale také je zajímavé pozorovat lidi a zachytit tak při troše štěstí kuriózní okamžiky „z natáčení“. Zoologické zahrady jsou dnes většinou také parky a klasickými zahradami, takže můžete najít i spousty námětů na různá zákoutí, zátiší atp.
Dnešní moderní zoologické zahrady připomínají nádherné parky, kde není problém najít pěkná místa na fotografování téměř „krajinářského“ typu.
Je otázkou diskuze a osobních preferencí, zda je přípustné fotografovat zvířata v zoo tak, aby to vypadalo jako fotografie z divoké přírody. V principu to není problém ale řada lidí to bude považovat za podvod a presentaci fotek exotické flory a fauny bez doplňujícího komentáře „to bylo fotografováno v místním zoo“ za chvástání. Ujasněte si tedy cíl – zda původ fotek skrýváte či nikoliv.
Objektiv 100mm, čas 1/180 sec, clona f/5.6. Chtělo by to ještě více rozostřit pozadí, což ale za dané situace a s daným objektivem nebylo možné.
Buďte též ke zvířatům ohleduplní. Vžijte se do jejich situace a snažte se je fotografováním co nejméně rušit. Taktéž buďte ohleduplní a vstřícní k omezením vyhlášených provozovatelem zoo – většinou jsou to omezení pro bezpečnost či pohodlí vaše či zvířat. Sice jim nemusíte někdy rozumět ale vyplatí se je respektovat.
Z hlediska fotografické techniky si rozhodně přibalte dlouhé objektivy – ideální jsou ohniska 200mm a více. Máte-li možnost přibalte i telekonvertory či u kompaktních přístrojů telepředsádky. I když zoo jsou stále více otevřené (díky Bohu!) a kontakt se zvířaty je těsnější a těsnější, málokdy se vám podaří být zcela blízko dění. A pokud se nějaké zvíře naučilo chodit těsně až k návštěvníkům, bude tam takový mumraj a dav, že se vám opět teleobjektiv bude hodit.
Dlouhá ohniska jsou i v zoo nutná (zde 480mm). Umožní jednak vyříznou zajímavou část scény ale také rozmazat pozadí.
Nezapomeňte ani na stativ a blesk. Stativ vám umožní snímat všude tam, kde je málo světla (pavilony, haly, přítmí lesíků a hájů) a současně vám umožní bez obav používat dlouhá ohniska. Nezapomeňte na důležité pravidlo, že z ruky se dá (bez stabilizace) udržet cca převrácená hodnota aktuálně nastaveného ohniska! Fotografujete-li např. ohniskem 200mm (majitelé digitálních zrcadlovek musí brát v úvahu ohnisko až po přepočtu), tak bezpečný čas pro fotografování z ruky je 1/200sec a kratší. Právě tato skutečnost je často příčinou neostrých či přímo rozmazaných fotografií! Stativ většinou provozovatelům zoologických zahrad nijak nevadí, pro jistotu se však ujistěte. Velmi efektivní náhradou stativu je stabilizátor, kterým je dnes vybavena stále širší řada fotoaparátů včetně kompaktních.
Pokud je tak málo světla, že časy při sebelepší vůli vycházejí příliš dlouhé a z ruky neudržitelné, snažte se hledat oporu – zdi, sloupy, mříže, zábradlí atp. Má-li váš fotoaparát stabilizátor, zapněte jej, máte-li s sebou stativ, použijte jej. Teprve po vyčerpání všech možností zvyšujte ISO citlivost. Pamatujte totiž, že zvyšování ISO citlivosti dramaticky zhoršuje šum v obraze! Je však vždy lepší mít dobré ale zašuměné fotky než rozmazané.
Fotografický blesk je komplikovanější případ. Jednak jeho používání může být často zakázáno (nedivte se – zvířatům může být velmi nepříjemný či je může přímo děsit a lekat) a také ne vždy je jeho použití vhodné. Zejména se vyvarujte fotografování bleskem přes sklo. Blesk totiž osvítí sklo, leskne se na něm a většinou zcela znehodnotí fotografii. Fotografovat bleskem přes sklo obvykle vyžaduje oddělit blesk od těla fotoaparátu, svítit s ním z jiného úhlu než fotografujete a tak tato technika bývá doménou profesionálů.
Podobné fotografie často vyžadují dlouhá ohniska – zde 430mm. Světla však bývá málo a tak stabilizátor umožňující fotit z ruky časem 1/60 sec je záchranou. Současně byl objekt lehce přisvícen bleskem aby vynikl na temném pozadí.
Pokud potřebujete fotografovat přes sklo, budou se vám tam zrcadlit ostatní návštěvníci či okolní předměty. Tyto nechtěné reflexe dokáže účinně potlačit polarizační filtr natočený do vhodné polohy. Rozhodně ho tedy pořiďte a do fotobrašny přibalte!
Důležité pro fotografii je volba správného stanoviště. Máte-li na to náturu, můžete se tlačit a mačkat tam, kde stojí všichni. Většinou to sice bývají atraktivní a pohodlná místa pro pozorování, ale klid na fotografování tam rozhodně nenajdete. Vždy se vyplatí se rozhlédnout a pokusit se najít netradiční a méně frekventované místo odkud pořídíte atraktivnější záběry než ty, které mohli vidět všichni návštěvníci.
Běžné a pohodlné snímání z nadhledu poskytne standardní výsledky. Vždy však stojí zato se zamyslet, zda ze scény není možné vyždímat více.
Změnou stanoviště a použitím širokoúhlého ohniska (19mm po přepočtu) se podařilo zachytit mnohem atraktivnější záběr.
Fotografujete-li zvířata hledejte takové stanoviště, abyste snímali z výšky jejich očí. Horizont se tak dostane do fotografie a zvíře nebude fotografované proti ošklivé zemi či nudné trávě. Naštěstí většina organizovaných pozorovatelen pro návštěvníky je právě konstruována z nadhledu aby měli rozhled a tak se pro fotografování stejně moc nehodí. Budete akorát muset ustát podivné pohledy nefotografické veřejnosti, když se budete štelovat s fotoaparátem na „podivném místě“ – vždyť tady na stupínku je tak hezky vidět!
Snímání z výšky očí je někdy velmi obtížné (zde bylo nutné ležet na zemi). Je však mnohem atraktivnější než snímání z nadhledu.
Při procházení zahradou nespěchejte. Na správný záběr je třeba chvíli čekat a hned první snímek se zrovna u zvířat málokdy povede. Vyberte si spíše menší kus zahrady, podle počasí, nálady a aktuální situace třeba jen pár zvířat a ty prostě v klidu a pečlivě zdokumentujte. Bohužel zejména v tomto bodě nastává spor s ostatními členy rodiny.
Mocnou zbraní fotografií zvířat je rozostřené pozadí. Umožní se zbavit často nevzhledné vegetace či výdobytků civilizace a nechá vyniknout hlavnímu objektu - zvířeti. Rozmazaného pozadí docílíte tak, že nastavíte maximální ohnisko (objekt maximálně přiblížíte zoomem) a současně nastavíte minimální clonové číslo. Expozice se tak bude dolaďovat expozičním časem a u něj je jen třeba hlídat, aby byl dostatečně krátký ve vztahu k ohnisku a snímek nebyl tedy rozhýbán.
I u těch nejdelších objektivů se stává, že přiblížení nebylo dostatečné a zvíře zabírá jen zlomek plochy fotografie. V takovém případě neukazujte fotografie přímo z karty ale dejte si tu práci a u těch nejlepších si pohrajte s výřezem. Výřez je mocnou zbraní a v dobách klasické fotografie, kdy se fotky dělali doma v koupelně pod zvětšovákem, byl výřez druhým základním nástrojem fotografa. Dnes v době minilabů se na něj trochu pozapomnělo, ale digitální technika a počítač ho opět vrací do hry!
Na původní fotografii – byť pořízené maximálním ohniskem – zabírá zvířátko jen malou plochu.
Výřez vše vyřešil – pravda za cenu ztráty mnoha megapixelů.
I když se primárně v zoo fotografují zvířata, rozhlížejte se kolem a pozorujte někdy kuriózní příběhy. Zoologické zahrady dnes nabízejí obrovské množství námětů a tak se můžete pokusit i o něco jako krajinářskou fotografii! Vděčným tématem také budou příběhy lidí, kteří zejména ve městech jsou ze zvířat často udiveni! Najdete určitě také řadu květin a květinových zákoutí. A aby z vaší společné vycházky do zoo měla něco i vaše rodina, nezapomeňte udělat i nějakou tu rodinou fotografii jako vzpomínku na společně a příjemně strávené chvíle!
I rodinná fotografie může skvěle dokumentovat atraktivní zážitek!
V zoologické zahradě se dá pořídit spousta krásných fotografií. Jednak jsou to samozřejmě zvířata ale také je zajímavé pozorovat lidi a zachytit tak při troše štěstí kuriózní okamžiky „z natáčení“. Zoologické zahrady jsou dnes většinou také parky a klasickými zahradami, takže můžete najít i spousty námětů na různá zákoutí, zátiší atp.
Dnešní moderní zoologické zahrady připomínají nádherné parky, kde není problém najít pěkná místa na fotografování téměř „krajinářského“ typu.
Je otázkou diskuze a osobních preferencí, zda je přípustné fotografovat zvířata v zoo tak, aby to vypadalo jako fotografie z divoké přírody. V principu to není problém ale řada lidí to bude považovat za podvod a presentaci fotek exotické flory a fauny bez doplňujícího komentáře „to bylo fotografováno v místním zoo“ za chvástání. Ujasněte si tedy cíl – zda původ fotek skrýváte či nikoliv.
Objektiv 100mm, čas 1/180 sec, clona f/5.6. Chtělo by to ještě více rozostřit pozadí, což ale za dané situace a s daným objektivem nebylo možné.
Buďte též ke zvířatům ohleduplní. Vžijte se do jejich situace a snažte se je fotografováním co nejméně rušit. Taktéž buďte ohleduplní a vstřícní k omezením vyhlášených provozovatelem zoo – většinou jsou to omezení pro bezpečnost či pohodlí vaše či zvířat. Sice jim nemusíte někdy rozumět ale vyplatí se je respektovat.
Z hlediska fotografické techniky si rozhodně přibalte dlouhé objektivy – ideální jsou ohniska 200mm a více. Máte-li možnost přibalte i telekonvertory či u kompaktních přístrojů telepředsádky. I když zoo jsou stále více otevřené (díky Bohu!) a kontakt se zvířaty je těsnější a těsnější, málokdy se vám podaří být zcela blízko dění. A pokud se nějaké zvíře naučilo chodit těsně až k návštěvníkům, bude tam takový mumraj a dav, že se vám opět teleobjektiv bude hodit.
Dlouhá ohniska jsou i v zoo nutná (zde 480mm). Umožní jednak vyříznou zajímavou část scény ale také rozmazat pozadí.
Nezapomeňte ani na stativ a blesk. Stativ vám umožní snímat všude tam, kde je málo světla (pavilony, haly, přítmí lesíků a hájů) a současně vám umožní bez obav používat dlouhá ohniska. Nezapomeňte na důležité pravidlo, že z ruky se dá (bez stabilizace) udržet cca převrácená hodnota aktuálně nastaveného ohniska! Fotografujete-li např. ohniskem 200mm (majitelé digitálních zrcadlovek musí brát v úvahu ohnisko až po přepočtu), tak bezpečný čas pro fotografování z ruky je 1/200sec a kratší. Právě tato skutečnost je často příčinou neostrých či přímo rozmazaných fotografií! Stativ většinou provozovatelům zoologických zahrad nijak nevadí, pro jistotu se však ujistěte. Velmi efektivní náhradou stativu je stabilizátor, kterým je dnes vybavena stále širší řada fotoaparátů včetně kompaktních.
Pokud je tak málo světla, že časy při sebelepší vůli vycházejí příliš dlouhé a z ruky neudržitelné, snažte se hledat oporu – zdi, sloupy, mříže, zábradlí atp. Má-li váš fotoaparát stabilizátor, zapněte jej, máte-li s sebou stativ, použijte jej. Teprve po vyčerpání všech možností zvyšujte ISO citlivost. Pamatujte totiž, že zvyšování ISO citlivosti dramaticky zhoršuje šum v obraze! Je však vždy lepší mít dobré ale zašuměné fotky než rozmazané.
Fotografický blesk je komplikovanější případ. Jednak jeho používání může být často zakázáno (nedivte se – zvířatům může být velmi nepříjemný či je může přímo děsit a lekat) a také ne vždy je jeho použití vhodné. Zejména se vyvarujte fotografování bleskem přes sklo. Blesk totiž osvítí sklo, leskne se na něm a většinou zcela znehodnotí fotografii. Fotografovat bleskem přes sklo obvykle vyžaduje oddělit blesk od těla fotoaparátu, svítit s ním z jiného úhlu než fotografujete a tak tato technika bývá doménou profesionálů.
Podobné fotografie často vyžadují dlouhá ohniska – zde 430mm. Světla však bývá málo a tak stabilizátor umožňující fotit z ruky časem 1/60 sec je záchranou. Současně byl objekt lehce přisvícen bleskem aby vynikl na temném pozadí.
Pokud potřebujete fotografovat přes sklo, budou se vám tam zrcadlit ostatní návštěvníci či okolní předměty. Tyto nechtěné reflexe dokáže účinně potlačit polarizační filtr natočený do vhodné polohy. Rozhodně ho tedy pořiďte a do fotobrašny přibalte!
Důležité pro fotografii je volba správného stanoviště. Máte-li na to náturu, můžete se tlačit a mačkat tam, kde stojí všichni. Většinou to sice bývají atraktivní a pohodlná místa pro pozorování, ale klid na fotografování tam rozhodně nenajdete. Vždy se vyplatí se rozhlédnout a pokusit se najít netradiční a méně frekventované místo odkud pořídíte atraktivnější záběry než ty, které mohli vidět všichni návštěvníci.
Běžné a pohodlné snímání z nadhledu poskytne standardní výsledky. Vždy však stojí zato se zamyslet, zda ze scény není možné vyždímat více.
Změnou stanoviště a použitím širokoúhlého ohniska (19mm po přepočtu) se podařilo zachytit mnohem atraktivnější záběr.
Fotografujete-li zvířata hledejte takové stanoviště, abyste snímali z výšky jejich očí. Horizont se tak dostane do fotografie a zvíře nebude fotografované proti ošklivé zemi či nudné trávě. Naštěstí většina organizovaných pozorovatelen pro návštěvníky je právě konstruována z nadhledu aby měli rozhled a tak se pro fotografování stejně moc nehodí. Budete akorát muset ustát podivné pohledy nefotografické veřejnosti, když se budete štelovat s fotoaparátem na „podivném místě“ – vždyť tady na stupínku je tak hezky vidět!
Snímání z výšky očí je někdy velmi obtížné (zde bylo nutné ležet na zemi). Je však mnohem atraktivnější než snímání z nadhledu.
Při procházení zahradou nespěchejte. Na správný záběr je třeba chvíli čekat a hned první snímek se zrovna u zvířat málokdy povede. Vyberte si spíše menší kus zahrady, podle počasí, nálady a aktuální situace třeba jen pár zvířat a ty prostě v klidu a pečlivě zdokumentujte. Bohužel zejména v tomto bodě nastává spor s ostatními členy rodiny.
Mocnou zbraní fotografií zvířat je rozostřené pozadí. Umožní se zbavit často nevzhledné vegetace či výdobytků civilizace a nechá vyniknout hlavnímu objektu - zvířeti. Rozmazaného pozadí docílíte tak, že nastavíte maximální ohnisko (objekt maximálně přiblížíte zoomem) a současně nastavíte minimální clonové číslo. Expozice se tak bude dolaďovat expozičním časem a u něj je jen třeba hlídat, aby byl dostatečně krátký ve vztahu k ohnisku a snímek nebyl tedy rozhýbán.
I u těch nejdelších objektivů se stává, že přiblížení nebylo dostatečné a zvíře zabírá jen zlomek plochy fotografie. V takovém případě neukazujte fotografie přímo z karty ale dejte si tu práci a u těch nejlepších si pohrajte s výřezem. Výřez je mocnou zbraní a v dobách klasické fotografie, kdy se fotky dělali doma v koupelně pod zvětšovákem, byl výřez druhým základním nástrojem fotografa. Dnes v době minilabů se na něj trochu pozapomnělo, ale digitální technika a počítač ho opět vrací do hry!
Na původní fotografii – byť pořízené maximálním ohniskem – zabírá zvířátko jen malou plochu.
Výřez vše vyřešil – pravda za cenu ztráty mnoha megapixelů.
I když se primárně v zoo fotografují zvířata, rozhlížejte se kolem a pozorujte někdy kuriózní příběhy. Zoologické zahrady dnes nabízejí obrovské množství námětů a tak se můžete pokusit i o něco jako krajinářskou fotografii! Vděčným tématem také budou příběhy lidí, kteří zejména ve městech jsou ze zvířat často udiveni! Najdete určitě také řadu květin a květinových zákoutí. A aby z vaší společné vycházky do zoo měla něco i vaše rodina, nezapomeňte udělat i nějakou tu rodinou fotografii jako vzpomínku na společně a příjemně strávené chvíle!
I rodinná fotografie může skvěle dokumentovat atraktivní zážitek!
