www.digimanie.cz
>
>

Úpravy fotografií v PC, 12. díl - doostřování

Úpravy fotografií v PC, 12. díl - doostřování
, , článek
V minulém díle jsme se věnovali likvidaci či naopak přidání šumu a zrna a nyní se podíváme na problematiku doostřování fotografií. Obě témata spolu totiž tak trochu souvisí.
reklama

Proč je doostření potřeba

    V reálném světě digitální fotografie se hodně průměruje. Například jeden pixel obrazu nese průměrný jas určité části scény. Bayerova maska nad senzorem, téměř bez výjimky používaná u všech digitálních fotoaparátů, také průměruje stejně jako tzv. anti-aliasing filtr, který zabraňuje moiré. Proto by digitální obraz přímo ze senzoru působil neostře. Další důvod proč se doostřuje je tisk. Většina metod tisku je založena na principu nanášení barev či inkoustů na papír a ty se na papíře vždy rozpíjí. Tím v principu rozostřují kresbu a proto výsledek působí lépe, když se obraz před tiskem doostří. Takže odpověď zní – doostřuje se proto, protože správně doostřená fotografie vypadá prostě lépe...



    Správné zaostření a současně správné doostření je klíč k dobré a ostré fotografii.


    Jak moc doostřovat


    Ač by si to řada z vás přála, neexistuje žádná universální sada. Výsledek doostření je totiž silně závislý na několika faktorech, které nemusí být známy dokonce ani v době zmáčknutí spouště! Je tedy více než rozumné ostřit ve fotoaparátu jen málo a finální doostření nechat až k PC. To je bohužel v rozporu s požadavkem, aby fotografie rovnou z karty vypadala co možná nejlépe a tak řada fotoaparátů (zejména kompaktních) silně doostřuje již v přístroji. Lze tedy u nich doporučit doostřování vypnout či alespoň snížit.


    Doostření a dpi


    Největší vliv na stupeň doostření má dpi výsledné fotografie. Čím více pixelů připadá na 1 cm výsledku, tím méně se efekt doostření projeví. Proto je u kvalitních podkladů (např. 150 dpi a více) nutné pro stejný subjektivní efekt doostřovat mnohem silněji.

    Malý příklad – obrázky v tomto článku jsou připraveny pro PC monitor, jehož typické rozlišení je kolem 90 dpi. Obrázky jsou připraveny také v 90 dpi, není tedy nutné je při zobrazení nijak resamplovat a zobrazují se v měřítku 1:1. Pokud se tento obrázek s 90 dpi doostří stejnou sadou, jakou by se běžně doostřil obraz pro tisk, vznikne silně přeostřený obrázek (srovnej s ukázkou výše).



    Obraz doostřený sadou vhodnou pro 300 dpi tisk. Tady však vznikne silně přeostřený obrázek. Všimněte si též šumu v pozadí a halo na hranách, zejména kolem zobáku.


    Doostření a tisk


    Jak již bylo řečeno, u většiny tiskáren dochází k částečnému rozpití inkoustu na papíře (tzv. dot gain) a tím ke ztrátě ostrosti. Proto je před tiskem vhodné podklad silněji doostřit, aby se vliv rozpití inkoustů eliminoval. Velikost rozostření/rozpití je navíc silně závislá na použitém papíru.


    Při umístění inkoustu na papír se inkoust na papíře rozpije a tím kresbu rozostří. Míře rozpití inkoustu se říká dot-gain.


    Doostření a obsah fotografie


    Řada fotografií vyžaduje bezkonkurenční ostrost. Jedná se třeba o dokumentační fotografie, interiéry, krajinu atp. Naopak portrétům, aktům či umělecké fotografii často sluší neostrost a proto se dokonce používají různé změkčující filtry. Obsah fotografie tak silně ovlivňuje požadavky na doostření!


    Doostřovací filtry


    Adobe Photoshop, Zoner Photo Studio i ostatní programy vycházejí ze stejného principu – najít hranu a v jejím blízkém okolí zvýšit kontrast. Hranou se přitom rozumí pixely odlišného jasu či barvy.


    Filtr Doostřit... (Unsharp mask, USM) v Adobe Photoshopu

    Tento filtr je nejrozumnější metodou na doostřování fotografií. Ponechává plnou kontrolu ostření na uživateli se současnou možností 100% náhledu výsledku. I když se u jiných programů mohou parametry a jejich názvy mírně lišit, tak po porozumění filtru Doostřit snadno odhadnete jejich význam.
    • Míra (Amount) - určuje, jak moc bude hrana zvýrazněna. 100 % znamená, že původní kontrast hrany bude zvýšen na dvojnásobek. Zvýšení kontrastu hrany však znamená, že se kolem hrany objeví z jedné strany světlá a z druhé strany tmavá linka . Zatímco tmavá linka často není příliš vidět, světlá linka ráda tvoří výrazné nehezké obrysy (halo), které jsou častým znakem přeostřených obrázků.
    • Poloměr (Radius) – se udává v obrazových bodech a říká, jak široká oblast kolem hrany bude doostřením zasažena. Jinými slovy v jak široké oblasti kolem hrany se kontrast plynule zvýší podle hodnoty "Míra".
    • Práh (Threshold) - říká, jak velký musí být absolutní rozdíl jasů mezi sousedními body obrazu, aby se považovaly za hranu, a tudíž se zostřily filtrem. Například s hodnotou prahu 4 se ovlivní všechny obrazové body, jejichž jas se liší o 4 nebo více. Je proto rozumné nastavovat Práh na hodnoty kolem 1-3, čímž se efektivně potlačuje nechtěné zostřování šumu.


    Ukázka doostření sadou míra 300 %, poloměr 5 bodů, práh 0. Je krásně vidět silné zdůraznění hran zvýšením jejich kontrastu v okolí 5 bodů kolem hrany. Podobný test si můžete snadno udělat sami.

    Ostatní filtry nejsou potom nic jiného, než pevně předefinované sady ostření. Nedávají žádnou možnost cokoliv nastavit a tím ani žádnou kontrolu nad výsledkem. Proto není příliš praktické je používat, lepší je doostření řídit pomocí parametrů filtru Doostřit.


    Filtr Chytré zostření…

    V poslední verzi Adobe Photoshopu (verze 9 neboli CS2) přibyl filtr Chytré zoostření. Jedná se o rozšířenou variantu filtru Doostřit, kde přibylo pár příjemných možností:
    • Odstranit - nastavuje zostřovací algoritmus, který se má použít k zostření obrazu. Gaussovské rozostření je metoda používaná filtrem Doostřit. Rozostření objektivu zjišťuje okraje a detaily v obrazu a nabízí jemnější zostření detailů a menší výskyt nežádoucích pruhů (halo). Volba Rozmáznout se snaží omezit rozmazání vzniklé pohybem fotoaparátu nebo fotografovaného předmětu a potom Úhel nastavuje směr rozmáznutí
    • Přesnější - zpracovává soubor déle, avšak poskytuje lepší výsledek

    Co je však zejména nové, je možnost nastavit stupeň doostření různě pro Stíny a Světla a díky tomu je možné doostřovat různě pro světlé a tmavé části obrazu. Na záložce Stíny a záložce Světla je proto možné definovat co se myslí tmavými (stíny) a světlými (světla) částmi obrazu a jak silný účinek filtru má v těchto částech být:
    • Míra zeslabení - nastavuje míru zeslabení účinku filtru ve světlech nebo stínech obrazu
    • Tonální šířka - určuje rozsah tónů ve stínech nebo ve světlech. Zvyšováním tonální šířky směrem vpravo se rozšiřuje zóna jasů, kde se filtr podle parametru výše zeslabuje neboli kde se zostření provádí slaběji.
    • Poloměr - určuje „rozmazání“ tonální šířky. Aby hrany mezi tím co je a co již není uvnitř tonální šířky a tudíž kde se provádí/neprovádí zostření nebyly ostré, tak se rozmazávají. Poloměr právě určuje míru rozmazání okraje tonální šířky.
    I když by se účinek tohoto filtru dal realizovat pomocí „starých“ nástrojů – masek či selekcí, je možnost aplikovat celý proces v jednom kroku minimálně pohodlná.



    Ukázka filtru Chytré zostření. Vedle klasického doostření je možné zeslabit jeho účinek ve světlých a tmavým místech obrazu.


    Praktické sady


    Jak bylo řečeno výše, žádné zaručené sady neexistují. Přesto jsme pro vás připravili ověřené „startovací sady“ pro vaše experimenty:
    • Pokud chcete doostřit před tiskem cca 4 MPix obrázek (původně 6 MPix ale např. po ořezu) a tisk bude mít velikost kolem 13x18 cm, tak vychází rozlišení tisku kolem 350 dpi. V takovém případě se osvědčuje sada filtru Doostřit - míra 120 - 150 %, poloměr 1 – 1.5, práh 2. Obrázek bude na obrazovce sice mírně ostřejší, nicméně tisk ho opět rozostří.
    • Pokud budete stejný obrázek prohlížet na obrazovce 1024x768 bodů, prohlížecí program bude muset původně 4 MPix obrázek na rozlišení obrazovky přepočítat. Jak bude obrázek vypadat tedy hodně závisí na algoritmu uvnitř prohlížecího programu, nicméně obecně je vhodné doostřit méně, např. míra 100 - 120 %, poloměr 1, práh 2.
    • Pokud bude obrázek prohlížen ve zvětšení 1:1 (pixel obrázku odpovídá pixelu obrazovky – to je případ i obrázků v tomto článku či obrázků připravených přesně na rozlišení obrazovky), je vhodné doostřovat jen opravdu málo a sice kolem míra 50 %, poloměr 0.4, práh 1.
    • Mohlo by se zdát, že doostřením v PC lze opravit špatně zaostřené či rozhýbané snímky. Jakýkoliv filtr typu doostřit ale opravit hodně rozmazaný snímek nedokáže. Nedokáže v něm totiž najít žádné hrany a tak je nedokáže ani zdůraznit. Málo rozostřené snímky lze však alespoň částečně zachránit např. sadou míra 400 – 500 %, poloměr 0.3 – 0.5, práh 0 či 1. Objeví se sice často šum, ale mírně rozostřený obsah to může učinit alespoň použitelným.






    Tento obrázek je díky rozhýbání snímku rozostřen. Sadou míra 300 %, poloměr 0.4 a práh 2 bylo mírné rozostření napraveno. Zde je navíc použit trik selektivního zostření s maskou či selekcí a tím se zostří pouze hlava varana, což pomohlo udržet nízký šum na pozadí. Zázraky ale čekat nelze.

    Příště uzavřeme celý seriál o úpravách fotografií opravou horizontu či svislic, podíváme se na ořez, přípravu pro tisk, resampling a archivaci.
    Autor: Roman Pihan

    Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

    Nejnovější články
    Nikon Coolpix P1000 přináší extrémní 125x zoom Nikon Coolpix P1000 přináší extrémní 125x zoom
    Nikon představil nový ultrazoom Coolpix P1000 s extrémním 125x optickým zoomem. Maximální přepočtená ohnisková vzdálenost tak nyní dosahuje až neuvěřitelných 3000 mm. Nebude chybět ani možnost natáčení 4K videa. 
    12.7.2018, aktualita, Milan Šurkala49 komentářů
    Ricoh uvedl objektiv Pentax-D FA* 50mm F1.4 SDM AW Ricoh uvedl objektiv Pentax-D FA* 50mm F1.4 SDM AW

    V říjnu minulého roku Ricoh oznámil vývoj nové světelné padesátky HD Pentax-D FA* 50mm F1.4 SDM AW. Tento objektiv byl nyní oficiálně představen. Má např. nový 7,5krát silnější zaostřovací motorek SDM. 

    5.7.2018, aktualita, Milan Šurkala
    Minolta MD Rokkor 45mm F2.0 (MD) Minolta MD Rokkor 45mm F2.0 (MD)
    Minolta vyráběla obrovské množství zajímavých objektivů a dnes se podíváme na maličkou Minoltu MD Rokkor 45mm F2.0, která se svými rozměry už blíží kategorii pancaků. Jak si tento starý manuální objektiv povede?
    5.7.2018, recenze, Milan Šurkala2 komentáře
    Samsung vylepšil ISOCELL Plus spolu s Fujifilmem Samsung vylepšil ISOCELL Plus spolu s Fujifilmem
    Samsung už pět let vyrábí snímače ISOCELL pro mobilní telefony. Ty se vyznačují fyzickými bariérami mezi pixely, což snižuje přetékání náboje mezi pixely. Nová generace ISOCELL Plus vyvinutá s Fujifilmem toto ještě vylepšuje. 
    4.7.2018, aktualita, Milan Šurkala18 komentářů
    Teleobjektiv Sony FE 400mm F2.8 GM OSS s necelými 3 kg Teleobjektiv Sony FE 400mm F2.8 GM OSS s necelými 3 kg
    Sony představilo nový teleobjektiv FE 400mm F2.8 GM OSS (SEL400F28GM), který se vyznačuje výbornou světelností F2.8 a přitom i relativně nízkou hmotností. Dvojitý zaostřovací motorek pak zajistí velmi rychlé průběžné ostření. 
    4.7.2018, aktualita, Milan Šurkala16 komentářů