Za fotkami do Moravského krasu

Fotografie: Jiří Šefrna a Jana Oborná

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní. Dostupné veřejnosti jsou především čtyři: Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně Kateřinská jeskyně a jeskyně Balcarka.

Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně jsou nejvyhledávanějšími jeskyněmi Moravského krasu. Najdeme je dva kilometry od Skalního Mlýna a jsou přístupné vchodem ve stěně krasového kaňonu Pustý žleb. Velkou oblibu si získaly díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se na dno propasti Macocha a zároveň podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě. Punkevní jeskyně jsou součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice, Amatérských jeskyní. Délka zmapovaných prostor Amatérských jeskyní dosahuje téměř 35 km.
V současné době je možné v nich za menší poplatek pořizovat fotografie. Prohlídka jeskyní je organizovaná a skupinová, což může být pro fotografa menší problém. Kvůli sporému osvětlení je třeba fotografovat buď ze stativu, čemuž může překážet skupina lidí a docela svižné prohlídkové tempo, anebo musíme mít světelný objektiv a fotit na vyšší ISO, což může znamenat problémy se zvýšeným šumem.
Prohlídka Punkevních jeskyní začíná prostorou Předního dómu. Chodba vede do Hlinitých síní, které sousedí se Středním dómem, u jehož stropu je nepřístupná Krystalová chodba. Za Stalagmitovou chodbou klesá dno jeskyně do Zadního dómu, odkud se návštěvníci dostanou až na dno Macochy, kde končí takzvaná Suchá cesta. Zde je vidět dno propasti a na Horní a Dolní jezírko, kterým protéká říčka Punkva. Virtuální prohlídku Punkevních jeskyní najdete na adrese www.propast-macocha.cz.

Propast Macocha

Světoznámá propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu v České republice i ve střední Evropě. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich, Horní můstek, byl vybudován v roce 1882, druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něj velmi dobře vidět na dno.
Své jméno dostala propast podle pověsti ze 17. století. V nedaleké vesnici Vílémovice žil mladý sedlák, vdovec, se svým synem Martinem. Když se znovu oženil a jeho nové ženě se po nějakém čase narodil syn, nastaly Martinovi krušné časy. Ať dělal co dělal, nic nebylo maceše po chuti, pořád jen hubovala. Záviděla mu, že jednou po otci zdědí celé hospodářství, zatímco její vlastní dítě nic. Proto se rozhodla vylákat dítě do lesa na jahody a v nestřežené chvíli jej strčila do propasti. Martinovi se ale podařilo zachytit na větvích borovice, odkud ho později zachránili dřevorubci, kteří zaslechli jeho pláč. Když jim Martin vypověděl, co se stalo, došli si do vesnice pro macechu a za trest ji uvrhli do propasti. Od té doby nesla propast jméno Macocha.
Propast Macocha vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Proto také její dno částečně pokrývá suť, což jsou zbytky zborceného stropu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 49 metrů. Po prohlídce dna Macochy čeká návštěvníky takzvaná Mokrá cesta, plavba na loďkách po podzemní Punkvě.
Vodní dómy mezi dnem Macochy a Pustým žlebem jsou výsledkem činnosti mocného proudu vody, která si tudy pod tlakem hledala cestu na povrch. Návštěvníci plují přes První, Druhé a Třetí jezero k nejkrásnější jeskyni Krasu, k Pohádkovému (Masarykovu) dómu. Pohádkový dóm společně s nezapomenutelnou plavbou Vodními dómy je vrcholným zážitkem při obdivování zdejších podzemních krás. Krápníky mají svá pohádková jména. Nechybí Andělská křídla, Sněhurka a její trpaslíci a další pohádkové postavy.

Sloupsko-šošůvské jesyně

Sloupsko-šošůvské jeskyně se nacházejí na jižním okraji městečka Sloup v Sloupském údolí (počátek Suchého žlebu). Patří do systému Amatérských jeskyní, což je nejdelší jeskynní systém v České republice. Jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech.
Vstupním portálem a chodbou se návštěvník dostane do jeskyně Nicové, jejíž název je odvozen od nickamínkové výzdoby na stěnách. Odtud trasa pokračuje do Eliščiny jeskyně s překrásnou krápníkovou výzdobou. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby.
Cesta podzemím vede prokopanou chodbou do nejrozsáhlejší části Sloupsko-šošůvských jeskyní, Starých skal. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou, na jejímž konci je 65 metrů hluboká Stupňovitá propast. Dalším zastavením je Kolmá propast, z níž se vystupuje do prostor objevených profesorem Karlem Absolonem v roce 1900.
Klenotem těchto partií a celých Sloupsko-šošůvských jeskyní je Nagelova propast. V současně době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice. Od Nagelovy propasti vede trasa dál k Trámové chodbě, která přechází ve 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu.
Ze Stříbrné chodby byla prokopána spojka do prostor Šošůvských jeskyní, které nejsou tak rozměrné jako Sloupské, mají však bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobu. Vyvrcholením prohlídky Šošůvských jeskyní je Černá propast, která ústí k hladině Sloupského potoka v hloubce 70 metrů.
Ve Sloupsko-šošůvských jeskyních se fotografuje mnohem lépe než v jeskyních Punkevních. Jednak jsou zde dva prohlídkové okruhy, jeden hodinový a druhý dvouhodinový, jednak je více času a také mnohem více prostoru na fotografování. Díky tomu je zde focení opravdovým gurmánským zážitkem a lze je jenom doporučit. Za zmínku však rozhodně stojí i okolí samotných jeskyní, které nabízí množství turistických tras k malebným procházkám.