Fotografování lidí – 5.díl: ve stínu

Západy a východy slunce

Západem a východem slunce máme na mysli takový stav, kdy světlo ze slunce je již natolik slabé, že se de facto nejedná o fotografování na slunci, ale spíše o fotografování ve stínu či pod mrakem, byť za zvláštního světla. Lze s úspěchem pochybovat o tom, že bude vznikat příliš mnoho fotografií ráno, protože to v létě znamená vstávat někdy kolem 5 hodiny ráno. Typičtější tedy pravděpodobně budou fotografie při západu slunce.


Množství světla při vlastním západu slunce je již velmi malé a tak není v zásadě problém fotografovat přímo proti slunci. Budou vznikat zcela unikátní snímky s velmi teplým nádechem dožluta, oranžova až červena. Tento nádech zachováte, pokud zvolíte vyvážení bílé na „den“ či „slunce“ a můžete je dokonce silně podpořit volbou vyvážení bílé na „pod mrakem“ či dokonce „stín“. Automatické vyvážení bílé vám naopak tento nádech potlačí. Počítejte také s tím, že pokud se odhodláte vstát ráno na východ slunce, tak ten bude mnohem studenější a tedy podíl modré složky bude mnohem silnější než při západech slunce.


Na fotografování portrétů při západu či východu slunce bývá již velmi málo světla a navíc „neprodáte“ vlastní západ. Lepších výsledků lze obvykle dosáhnout širším závěrem, kde jsou nejenom lidé, ale i kus okolí a případně i zapadající slunce. Podobné snímky bývají velmi náladové a úspěšné i přesto, že do tváře obvykle není vidět.


Pozor také na vlastní expozici. Pokud totiž přímé slunce přeexponujete, jeho červená barva zmizí a z červeného slunce budete mít vypálený bílý flek. Lepší bývá exponovat na světla, tedy zachovat slunce nepřeexponované, což samozřejmě povede spíše k siluetám.

Západ/východ slunce a blesk

Pokud budete chtít zachovat atmosféru západu/východu, musíte exponovat na světla. Pokud chcete současně prokreslit předměty v popředí či tváře lidí, je třeba je přisvítit a bývá tak nutné použít blesk. Odrazná deska obvykle nefunguje, protože je tak málo světla, že není co odrazit.


Použití blesku včetně regulace jeho výkonu je potom podobné jako u fill-in varianty při plném slunci jak jsme o tom psali ve 3.díle seriálu. Rozdíl bývá jen jeden a podstatný – barva světla blesku je zejména k západu slunce velmi modrá! Vyvážit bílou je potom nutné na „den“, „slunce“ či „blesk“, což zachová přirozenou a skutečnou barvu západu/východu. Není již proto možné s vyvážením bílé příliš experimentovat.

Ve stínu

Odpověď na otázku, jaké zvláštnosti mají snímky lidí pořízených ve stínu, leží v charakteristice tohoto světla. Je třeba si uvědomit rozdíl mezi světlem typu „stín při slunném dni“ a světlem typu „obloha pod mrakem /pošmourný den“. Z hlediska stínů a vykreslení obličejů jsou obě světla podobná, liší se však silně svojí barvou. Věnujme se dnes snímkům ve stínu za jasné oblohy.

To, co osvětluje lidi/předměty ve stínu je zejména obloha, nikoliv přímo slunce. Podle prostředí v kterém se fotografovaný nalézá je možné, že část světla se dostane na model i odrazem od okolních předmětů, ale jen výjimečně (bílé zdi, vodní plochy, světlý písek atp. v těsném okolí) je množství tohoto světla významné.


Je-li dominantním zdrojem světla obloha, tak ta je za jasného dne silně modrá a proto i světlo které produkuje je silně modré! Proto snímky lidí ve stínu ale pořízené za slunečného dne působí studeně - modře. Je proto třeba tento barevný nádech kompenzovat a to nejsnáze vyvážením bílé na ikonku „stín“. Ta má právě za úkol potlačit modrý nádech pro stín typický. Fotoaparáty mají proto často ikonky vyvážení bílé „stín“ a „slunce“ vedle sebe, protože je časté střídání těchto ikonek jak se fotografovaný přesouvá.


Obloha je obrovský difuzér a tak jako zdroj světla produkuje extrémně měkké světlo (více viz seriál o světle a svícení, zejména jeho 2.díl). Toto extrémně měkké světlo potlačí veškeré stíny (fotografování ve stínu je de facto bezestínové) i odlesky. To je velmi positivní ale trochu nudné (kresba je fádní) a navíc horní světlo oblohy neprokreslí dostatečně tvář, oči atp.

Ve stínu a blesk

Je tak opět lepší část světla do tváře fotografovaného vrátit buď odraznou deskou nebo (častěji a praktičtěji) bleskem. Tím se spojí výhody obou druhů světel. Fotografovaný se umístí do stínu, kde je celý nasvícen měkkým difúzním světlem oblohy. Současně se mu ale do tváře přidá odraznou deskou nebo bleskem čelní světlo. Tím se vysvítí obličej či postava, do očí se dostanou odlesky a snímky jsou mnohem živější.


Příště dokončíme téma fotografování lidí v exteriéru praktickými radami a triky jak si počínat na scéně.