Canon PowerShot SX30 IS: sebevědomý rekordman

Canon přišel po delší době s úplně novým ultrazoomem. Nese jméno PowerShot SX30 IS. Rozlišení se zvýšilo na 14 megapixelů a zoom je nyní 35násobný. Ke cti Canonu ale nutno říci, že zůstal elektronický hledáček, plně polohovatelný displej i patice na externí blesk, tedy záležitosti, kterými byly ultrazoomy Canony vždy lepší proti konkurenci. Objektiv má ultrasonické ostření, je zde vedle automatiky plný manuál. Podívejme se, jak se všechny předpoklady projeví v praxi. Ve fotoaparátu totiž proti sobě bojují dvě koncepce profesionálního fotoaparátu a marketingového trháku. Právě "marketingově" vysoké rozlišení a neuvěřitelný zoom vyvolaly mezi odbornou veřejností značnou diskuzi.

 

 

Fotoaparát má na ultrazoom poměrně oblé tělo, které se výborně drží. Může za to rozumný grip i místo pro položení palce na zadní straně. Zpracování působí dobře, jedinou výjimkou je lehce vrzající krytka prostoru pro HDMI a USB kabel. Dobré je, že krytka objektivu má konečně lepší (tj. větší) pojistky a její nasazování i sundávání je mnohem snazší. Spíše jde dolů až moc snadno.

Vzhledem k tomu, že fotoaparát je poměrně vysoký, objektiv nepůsobí až tak monstrózním dojmem. Nad ním je výklopný blesk (jeho vyklápění je ruční stejně jako u PowerShotu SX120 IS). Pod bleskem najdete dvojici mikrofonů pro stereo zvuk. Napravo je pak přisvětlovací dioda, která slouží rovněž jako kontrolka samospouště a pomocník proti efektu červených očí. Nalevo je pak slušný grip, který vylepšuje držení přístroje.

Objektiv nabízí rekordní 35× optický zoom. Ten sahá od velmi širokoúhlých 24 milimetrů až po maximálních 840 mm. To je opravdu extrémní přiblížení, které už někteří mohou mít problém udržet v ruce. Světelnost F2,7 na nejširším ohnisku je výborná, v této kategorii fotoaparátů nejlepší, byť jen o chlup. Na nejdelším ohnisku F5,8 nepotěší. Nicméně s ohledem na to, jak enormní je to ohnisko, je tato hodnota relativně dobrá. Přesto je jasné, že na nejdelším ohnisku dostane optická stabilizace hodně zabrat. Objektiv není tubusem plně chráněn, kousek vyčuhuje. Má to výhodu v tom, že na něm lze nechat libovolný filtr, na druhou stranu tak objektiv není chráněn před nárazem zepředu.

Seshora je vidět zajímavě oblý tvar přístroje. Na objektivu je vidět, že je opticky stabilizovaný a má ultrasonické ostření (to opravdu nejde slyšet). Po stranách těla jsou ouška na provlečení popruhu. Tlačítko na levé straně od blesku neslouží k jeho vyklopení, ale pouze k nastavení režimu. Blesk se vyklápí ručně jeho zdvižením. Najdete zde i sáňky na blesk, které jsou schovány pod gumovou krytkou. Ta se docela těžce sundává. Canon dodává malé pouzdro pro uložení této krytky. Směrem doprava najdete hlavní ovládací kolečko fotografických režimů. Tradičně pro Canon je velmi tuhé, silné vroubkování však práci s ním značně ulehčuje.

Ke tlačítku pro zapnutí přístroje nemám žádné výhrady. Páčka zoomu je dvoupolohová. Malé pootočení zoom zvyšuje jen velmi pomalu a lze velmi přesně nastavit ohnisko, které chcete. Silnější pootočení pak přezoomuje velmi rychle, což je při takto obrovském zoomu potřeba. Spoušť má příjemný chod s přiměřenou silou pro namáčknutí i domáčknutí.

Patrná je velký výška přístroje. Nad plně polohovatelným LCD displejem najdete malý elektronický hledáček (EVF). Jak je už u ultrazoomů obvyklé, je neuvěřitelně prťavý a v podstatě je využitelný jen v případě, pokud je natolik silné slunce, že na LCD displeji nic nevidíte. Pro běžné použití musím jednoznačně doporučit LCD displej, protože hledáček se svými 202.000 body a miniaturní úhlopříčkou je opravdu k ničemu. Nicméně to je problém všech ultrazoomů. Nalevo od hledáčku je programovatelné tlačítko, kterému můžete přiřadit téměř libovolnou funkci. Naopak napravo najdete tlačítko pro spuštění nahrávání HD videosekvencí. Zpoždění po zmáčknutí zde je, ale patří k těm přijatelným.

LCD displej má 2,7" úhlopříčku, což sice není mnoho, ale ještě postačí. Rozlišení je klasických 230.000 bodů (320×240 pixelů). Velkou výhodou je, že se jedná o plně polohovatelný displej, za což Canon dostává velký potlesk. Pozorovací úhly jsou slušné, takže i zde získává Canon kladné body.

Napravo od displeje je vidět prohlubeň pro palec, což výborně zlepšuje držení přístroje. Napravo nahoře je tlačítko, které slouží k rychlému odzoomování. Představte si situaci, kdy máte zazoomováno na velmi dlouhé ohnisko a ztratíte objekt, který chcete fotit a nemůžete jej najít. Stačí jen zmáčknout toto tlačítko, objektiv trochu odzoomuje, vy můžete rychle najít objekt a až tlačítko pustíte, opět zazoomuje. Směrem níže je tlačítko pro vstup do režimu prohlížení. Je trochu citlivější a např. při vytahování fotoaparátu z brašny se mi často dařilo zapnout jím fotoaparát.

Z tohoto režimu se dá vyjít namáčknutím spouště. Fotoaparát přitom okamžitě začne i ostřit. Pokud chcete fotit stejný snímek se stejným nastavením, je vše v pořádku. Bohužel pokud chcete cokoli změnit (a třeba právě proto fotíte další snímek znovu s jiným zoomem, vyvážením bílé,...), začne ostření překážet, protože musíte čekat více než sekundu, než zbytečně zaostří, což vy ale vůbec nechcete. Vy chcete změnit nějaký parametr, zoom nebo něco jiného! Z poměrně logické a pozitivní funkce se tak často stává funkce vysloveně negativní a otravná. Poslední tlačítko pak aktivuje menu pro posunutí ostřícího bodu (tlačítkem DISP pak lze nastavit i jeho velikost).

Následuje čtyřsměrný ovladač, který je v jednom kuse a tedy nikdy nevíte, co se stane při šikmém stisku. Okruží je plně otočné a nemá žádnou aretaci. Osobně mi to zde ani moc nevadilo, ale přeci jen... Pořád si na to veřejnost stěžuje, u některých modelů Canonu se to už opraví a u nejnovějšího modelu je to zase bez aretace. Proč? Směrem doleva se nastavuje styl ostření a makro (po vypnutí fotoaparátu se nastavení resetuje), nahoře je korekce expozice, vpravo pak ISO citlivost a směrem dolů samospoušť. Zde musím Canon pochválit za to, že samospoušť zůstává aktivní po vyfocení snímku a není třeba ji stále nastavovat znovu.

Uprostřed je potvrzovací tlačítko FUNC.SET, které rovněž slouží ke vstupu do vynikajícího rychlého menu. Naštěstí u většiny PowerShotů Canon stále používá toto menu a ne to, které je k dispozici u IXUSů. Je velmi rychlé, dobře se zde vše nastavuje. Dole je pak tlačítko DISP. pro úpravu zobrazení displeje a hledáčku (v menu můžete přesně specifikovat, co se bude v jakém režimu zobrazovat). MENU logicky slouží logicky ke vstupu do hlavního menu, k němuž rovněž nemám žádné větší výhrady. Canon zde navíc použil funkci Má nabídka, kam si můžete natáhnout oblíbené volby a není nutno je pak lovit v hlavním menu s mnohem větším počtem položek.

Na pravé straně si lze všimnout gumové krytky, pod kterou najdete vstup pro HDMI a USB kabel.

Na levé straně je jen reproduktor a kloub LCD displeje. Na objektivu si lze všimnout informace o HD videosekvencích a 35× optickém zoomu.

Vespod je kovový závit pro stativ, který je ale z nepochopitelného důvodu docela mimo osu fotoaparátu. Pokud fotoaparát dáte na menší stativ a nevytáhnete nohy na maximum, bude fotoaparát přepadávat. Vlevo je pak krytka prostoru pro Li-Ion akumulátor a paměťovou kartu.

Pod touto krytkou je tedy Li-Ion akumulátor NB-7L s napětím 7,4 V a kapacitou 1050 mAh. S fotoaparátem lze použít MMC, SD, SDHC i nejnovější SDXC karty.

Canon PowerShot SX30 IS potěší poměrně dobrou ergonomií většiny prvků, ale i tak jsme si všimli několika nepříjemných záležitostí jako téměř nepoužitelného hledáčku nebo nesmyslně umístěného závitu pro stativ. V následujících kapitolách se podívejme na praktické výsledky.