Olympus SZ-31MR: makroborec

Olympus SZ-31MR je dalším kapesním ultrazoomem, který jsme dostali k testu. Fotoaparát je zajímavý zejména svým objektivem s 24× optickým zoomem, což je v této kategorii rekordní hodnota. 1/2,3" CMOS snímač disponuje rozlišením 16 megapixelů a BSI technologií. Díky němu nabízí Full HD video při 60 progresivních snímcích za sekundu a různé multizáznamové technologie jako ukládání videa i snímků najednou, pořizování snímků s různými výřezy a další.

 

 

Fotoaparát jsme dostali ve slušivé stříbrné variantě. Zpracování je velmi dobré, design působí příjemně luxusním dojmem, jen se mi nelíbila mírná vůle v objektivu. Zajímavý je grip, který mi svým tvarem připomněl např. CSC fotoaparát Samsung NX11. Není však pogumovaný, takže v létě s trochu vlhčími prsty fotoaparát trošku klouže. V běžných podmínkách ale není problém. Fotoaparát je poněkud širší a s jeho "kapesností" je to už poněkud na hraně. Vedle objektivu je přisvětlovací dioda a nad ním dva mikrofony pro stereo zvuk.

Objektiv má 24× optický zoom v rozsahu od velmi širokoúhlých 25 mm po maximálních 600 mm. To je ve své třídě rekordní hodnota, nedávno výjimečná i v kategorii velkých ultrazoomů. Světelnost F3,0 na nejširším ohnisku patří ve své třídě jednoznačně k těm lepším. To se bohužel nedá říci o opačném konci. Obrovský zoom a malé rozměry si vyžádaly svou daň a světelnost F6,9 na nejdelším ohnisku je opravdu extrémně špatná hodnota. Situaci se sice snaží zlepšovat mechanická stabilizace (mimochodem docela hlučná), ale citlivost se i tak velmi často žene do značných výšin.

Nad objektivem je mechanicky výklopný blesk. Potěší tedy, že se automaticky nevyklápí (byť zde by to díky jeho poloze ani nevadilo), takže vše si krásně řídíte sami. Jeho výkon je spíše jen průměrný, na nejnižších citlivostech a na delších ohniscích nedosvítí kvůli špatné světelnosti téměř nikam, ale pro běžné focení na širších ohniscích není problém.

Nalevo od blesku je posuvné tlačítko pro jeho mechanické vyklopení. Napravo je pak otočné kolečko fotografických režimů. Jeho chod je trochu tužší, dá se ale ovládat dvěma prsty, což chválím. Dále vpravo je tlačítko pro zapnutí přístroje. Jeho chod je celkem zvláštní, v podstatě se ani nedá zmáčknout. Působí spíše dojmem dotykového tlačítka, kde dotyk musí být hodně silný, ale tlačítko samo o sobě se pod tlakem prstu téměř nezmáčkne. Zapínání přístroje tak není moc jisté. U gripu je pak páčka zoomu s příjemně rychlým a přesným nastavením ohniska. Ke spoušti nemám žádné výhrady.

Velký 3,0" LCD displej má vysoké rozlišení 921.600 bodů (640×480 pixelů). Díky tomu má velmi ostrý obraz, pozorovací úhly jsou velmi dobré a při pohledu z velkých úhlů jen velmi mírně klesá kontrast. Displej je dotykový. To je velmi vhodné zejména pro polohování ostřícího bodu. Využít se dá sice i v automatickém režimu pro nastavování některých vlastností nebo prohlížení snímků, ale na to je displej málo citlivý a vyžaduje silnější stisk.

Červené tlačítko spouští natáčení videosekvencí v podstatě okamžitě, spouští je pak možno pořizovat statické snímky, natáčení videa se přitom nepřeruší. Následuje tlačítko pro vstup do režimu prohlížení. Objevuje se zde typický nešvar dnešní doby, příliš agresivní úsporný režim, kdy fotoaparát zatahuje objektiv už po pouhých 15-16 sekundách prohlížení! Naštěstí např. oproti Panasonicu Lumix TZ30 je zde klasické tlačítko a ne posuvné a také po zmáčknutí spouště se objektiv vysune do polohy, ze které byl úsporným režimem stáhnutý. Nemusíte tedy ručně opět zoomovat.

Dále tu máte čtyřsměrný otočný ovladač. Směrem nahoru se upravuje zobrazení displeje, dole je pak mazání snímků v režimu prohlížení. V režimu focení pak spouští quick menu. To je možné spustit i tlačítkem vlevo (začíná na nejhornější položce v menu) i tlačítkem vpravo (začíná na poslední volené položce). Otáčením voliče lze nastavit jednotlivé hodnoty. Prostřední tlačítko OK rovněž spouští toto quick menu, případně slouží jako potvrzovací. Jako poslední je tu tlačítko MENU, které spouští hlavní menu přístroje. To se dělí na několik záložek (dvě pro focení, jedna pro video, jedna pro prohlížení a tři pro technická nastavení).

Závit pro stativ je plastový, na tomto snímku je schovaný za krytkou prostoru pro Li-Ion akumulátor Li-50B a paměťové karty SD, SDHC nebo SDXC.

Na pravé straně displeje jsou ikonky odpovídající velmi příjemnému quick menu. Šipkou vpravo se dá rozkliknout na první položce, šipkou vlevo pak poslední volenou položku (obojí označeno žlutými šipkami). Dole je už jen pár informací jako zbývající místo na kartě nebo stav baterie. Pravý snímek ukazuje režim snímání panoramat.

Tady vidíte rozkliknuté quick menu. Funguje opravdu krásně, jedinou výjimkou je ale už tradičně nastavení vyvážení bílé. Olympus si nedá říci a stejně jako u většiny testovaných kompaktů této značky (namátkou např. VR-320, kde bylo totéž, akorát pro korekci expozice) se zde zobrazují náhledy jednotlivých nastavení. Což o to, je to užitečné, ale velmi pomalé. Menu se zde na nějakou tu sekundu zasekne než zobrazí všechny náhledy a zbytečně to tak zdržuje. Pravý snímek ukazuje výběr scénických režimů.

Zde vidíte magické filtry, kterých je tu už 12. Olympus s každou novou generací fotoaparátu tuto nabídku pomalu rozšiřuje. Pravý snímek ukazuje hlavní menu přístroje.

Snímky lze zobrazovat celoplošně s minimem informací. Můžete použít také menší náhled s histogramem a větším množstvím informací o nastavení fotoaparátu.

Zatím to vypadá na docela zajímavý kompakt, pojďme se tedy v dalších kapitolách podívat na to, jak moc dobře fotí.