Panasonic Lumix G3: menší a lehčí, je i lepší?

Dnes se podíváme na jeden z nejnovějších CSC fotoaparátů, Panasonic Lumix G3. Tento fotoaparát má oproti předchůdcům o něco menší tělo a Micro Four Thirds systém je konečně znatelně menší než zrcadlovky (bereme-li v úvahu verze s hledáčkem). Fotoaparát dostal nový Micro 4/3" čip s rozlišením 16 megapixelů, podporovány jsou i Full HD videosekvence a 3D snímky.

Proti staršímu modelu Panasonic znatelněji změnil tvar těla. To je o něco kulatější s menším gripem a celkově menšími rozměry. Do testu jsme dostali červenou variantu fotoaparátu a 14-42mm objektiv. Ke zpracování přístroje nelze mít žádné výhrady, tělo je tuhé, nikde nic nevrže, snad jen krytka prostoru pro akumulátor by mohla být trochu pevnější.

Na přídi vidíte vedle objektivu tlačítko pro jeho odjištění a nad ním přisvětlovací diodu. Nad objektivem je nápis Lumix a výklopný blesk. Je zajímavé, že označení modelu se tentokrát obešlo bez číslovky. Menší grip zmenšuje rozměry přístroje, nicméně s těžšími objektivy se fotoaparát nedrží dvakrát dobře (vyzkoušeno na objektivu Lumix 100-300 mm).

Tato recenze se bude věnovat modelu G3 se 14-42mm objektivem, tedy základním setovým sklem s optickou stabilizací. Vlastnosti objektivu podrobněji probereme v jeho vlastní recenzi, kterou si můžete také přečíst, najdete v ní i další ilustrační snímky. Nyní nás bude zajímat hlavně to, že nabízí základní 3× zoom v rozsahu od 28 do 84 milimetrů s typickou světelností F3,5 na nejširším a F5,6 na nejdelším ohnisku.

Závit pro filtry má 52mm průměr a při ostření se neotáčí, za což si Panasonic zaslouží pochvalu. Zoomovací kroužek má docela plynulý chod, ale velmi pomalé zoomování u videa nezvládá úplně nejlépe. Naopak s ostřícím kroužkem se pracuje velmi slušně, jeho elektronická vazba je nastavena opravdu velmi dobře.

Seshora vidíte ouška na provlečení poměrně tenkého popruhu. U výklopného blesku je stereo mikrofon a sáňky na externí blesk. Nalevo je pak mechanické posuvné tlačítko pro vyklopení blesku. Směrem doprava najdete ovládací kolečko fotografických režimů s přiměřeně tvrdým chodem. Dále je zde poměrně tuhá páčka pro zapnutí přístroje. Následuje tlačítko iA, kterým se tento automatický režim zapíná v jakémkoli jiném fotografickém režimu. Ke spoušti nemám žádnou výtku, její chod je tak akorát.

Zadní část je členitá, nicméně proti předchůdci nějaké to tlačítko přeci jen zmizelo. Máme zde plně výklopný LCD displej, nahoře elektronický hledáček a napravo pak ovládací prvky. Tentokrát začnu hledáčkem. Jedná se o starý známý EVF hledáček s rozlišením 1.440.000 bodů (800×600 pixelů) a opravdu velmi krásným a ostrým obrazem. Bohužel oproti předchůdcům přišel o velmi důležitou věc, a to automatické přepínání mezi EVF a LCD. Zda vám to bude vadit, to nevím a to už nechám na vás. Mám-li nyní mluvit subjektivně, pak pro mě by to byl docela pádný argument, proč si fotoaparát nekoupit a vzít předchůdce, GH2 nebo konkurenci.

Osobně si myslím, že tímto dostala jinak vynikající ergonomie "géčkových" Lumixů pořádnou ránu. Šetření na tom nejhorším místě. Ale jak říkám, někomu to vadit nemusí. Na přepínání zde nyní máte tlačítko. Napravo je tlačítko pro vstup do menu prohlížení vyfocených snímků a červené tlačítko pro natáčení videosekvencí. Začátek natáčení je v podstatě okamžitý.

LCD displej má poměr stan 3:2 a rozlišení 460.000 bodů (320×480 pixelů), je dotykový (dotykem lze ostřit, fotit, vyvolat quick menu,...). Jeho obraz je tedy také velmi ostrý, pozorovací úhly jsou výborné a potěší i jeho plná polohovatelnost. Stejně jako u jiných Panasoniců, i zde mám velkou výtku na styl zobrazování vyfocených snímků na LCD displeji. Zatímco při live view náhledu je ostrost perfektní, barvičky nádherné, vyfocený snímek se (zejména u interiérových fotografií) zobrazí expozičně úplně jinak a totéž platí i o barvách. K tomu přidejte horší ostrost a opravdu velké množství šumu. Upozorňuji, že jde jen o zobrazování vyfocených snímků, samotný snímek je relativně v pořádku.

Na displeji prostě snímek vypadá jak by byl vyfocen fotomobilem, zejména barevný šum je hodně zvýrazněn (přiznám se, že při focení nočních fotek mě málem porazilo, když jsem viděl vyfocený snímek na displeji). Podobné problémy pozoruji u Panasoniců již nějakou dobu, ultrazoom TZ20 tím trpěl také.

K tomu se přidává problém s ostrostí. Panasonic opět použil nelogický (patrně bikubický nebo podobný) algoritmus zvětšování náhledů vyfocených snímků. Představte si, že vyfotíte pixel širokou černou a bílou čáru vedle sebe. Když to 4x zvětším, předpokládám, že se mi zobrazí černá čára 4 pixely široká a totéž platí o bílé, prostě uvidím, že ta čára je ostrá. Jenže díky nevhodně zvolenému algoritmu se zobrazí plynulý přechod z černé přes šedou do bílé. U počítačových her je to fajn, ale u fotoaparátu? Jaký má tohle smysl, když se nemůžu podívat na ostrost fotek? Než si na to zvyknete, budete si o každém objektivu myslet, že je vadný a neostří. Poté rezignujete, vykašlete se na to a budete holt doufat, že snímek je ve skutečnosti ostrý, když už to na displeji moc dobře nepoznáte.

Nahoře je černá ploška pro palec a nejdete zde i otočný volič, jímž můžete nastavovat clonu, čas a lze se jím i pohybovat v menu. Pokud toto tlačítko zmáčknete, přepne se do režimu korekce expozice (v režimu M jeho zmáčknutí slouží k přepínání mezi časem a clonou). Následuje tlačítko DISP/Fn1. To může upravovat zobrazení displeje, případě mu můžete v menu přiřadit téměř libovolnou funkci. možností je opravdu mnoho (přesně 17 funkcí na výběr), osobně bych doporučil buď náhled hloubky ostrosti nebo styl ostření (přepínání mezi AF a MF). Výběr je ale samozřejmě na vás. Totéž můžete učinit s druhým tlačítkem Q.MENU/Fn2. Buď může sloužit jako quick menu (doporučuji) nebo mu můžete opět přiřadit jednu ze 17 funkcí.

Máte zde čtyřsměrný ovladač. Směrem nahoru je výběr ISO citlivosti, vpravo vyvážení bílé, dole sekvenční snímání a samospoušť (zůstává aktivní i po vyfocení snímku, což chválím, na druhou stranu zůstává aktivovaná dokonce i po vypnutí přístroje, což může být matoucí). Jako poslední je tu tlačítko vlevo s výběrem režimu ostření včetně možnosti polohování ostřícího bodu. Uprostřed je tlačítko MENU/SET, které vás dostane do hlavního menu, případně slouží k potvrzení vybraných voleb. Celkově mám ale výtku k velikosti této zadní části. LCD displej je moc velký, tlačítka malá a je docela snadné některé z nich omylem zmáčknout nebo naopak nezmáčknout to, které potřebujete.

Na pravé straně si můžete všimnout gumové krytky, pod kterou je zdířka pro dálkové ovládání, HDMI port a AV/USB kabel.

Na levé straně nevidíte nic důležitého, snad kromě kloubu LCD displeje.

Vespod je kovový závit pro stativ v ose objektivu. Nalevo pak najdete krytku prostoru pro baterii a paměťovou kartu s pojistkou.

Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor s napětím 7,2 V a kapacitou 1010 mAh. Podporovány jsou SD, SDHC a SDXC karty.

Až na pár ergonomických prohřešků vypadá nový Lumix G3 velmi slibně, pojďme se tedy podívat na jeho fotografické výkony.