Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Test paměťových karet SDHC a SDXC

28.8.2018, Milan Šurkala, recenze
Dnes se mrkneme na srovnávací test paměťových karet SDHC, SDXC a microSDHC, které jsou používány v mobilních telefonech, fotoaparátech a jiných zařízeních. Jak jsou na tom s rychlostí? Doplněno o karty Samsung EVO+ a Kingston React.
Od Transcendu jsme do testu dostali i bezdrátovou Wi-Fi kartu s kapacitou 32 GB. Ta je navíc dodávána s USB2.0 čtečkou karet, která si poradí s formáty SD a microSD (až do SDXC). V balení najdete také malý manuál, abyste věděli, jak zprovoznit Wi-Fi. Výrobce slibuje rychlostní standard Class 10. Test bezdrátového připojení najdete po rychlostních testech ke konci této kapitoly. Při testu bylo zajímavé, že se karta opravdu nadměrně zahřívá. Po dokončení testů byla vyloženě horká (k vlažnému to mělo hodně daleko).




Test 1 - CrystalDiskMark




Kingston MobileLite G3




Kingston USB 3.0 Media Reader




Transcend RDF8




dodávaná USB 2.0 čtečka



Rychlost čtení se pohybuje okolo 20 MB/s, s dodávanou čtečkou lehce pod (19 MB/s). Čtečka Transcend zvládla dosáhnout rychlosti 21 MB/s. Zápis dosahuje necelých 17 MB/s (dodávaná čtečka lehce přes 16 MB/s), nicméně se čtečkou Transcendu se údajně podařilo dosáhnout 32,5 MB/s (měřeno několikrát). Všimněte si výrazně lepších výsledků i v testu 4K a 4K QD32 se čtečkou Transcend.


Test 2 - ATTO Disk Benchmark




Kingston MobileLite G3




Kingston USB 3.0 Media Reader




Transcend RDF8




dodávaná USB 2.0 čtečka



Zde už výsledky vypadají více reálně. USB 3.0 čtečky nabídnou čtení 21 až 21,5 MB/s (USB 2.0 pak 19 MB/s), rychlost zápisu je pak mezi 16,5 až 17 MB/s, čtečka Transcend zvládá vyšších 18 MB/s. Dodávaná USB 2.0 čtečka je opět nejpomalejší, ale ne o mnoho, zvládá 16 MB/s.


Test 3 - HD Tune Pro




Kingston MobileLite G3




Kingston USB 3.0 Media Reader




Transcend RDF8




dodávaná USB 2.0 čtečka



V poslední aplikaci jsme naměřili rychlost 19,5 až 22 MB/s (nejrychlejší opět čtečka Transcend), dodaná USB 2.0 čtečka zvládla s touto 32GB kartou slabších 18 MB/s.


Wi-Fi připojení


Nyní se vrhneme na test bezdrátového Wi-Fi připojení. Podle návodu strčíte SD kartu do fotoaparátu a ten zapnete. Pak na smartphonu najdete bezdrátovou síť WIFISD a k té se s heslem připojíte. Pokud máte nějakou starší verzi firmwaru (v našem případě to byla verze 1.7), okamžitě upgradujte na novější verzi. Verze 1.7 je bez přehánění hotové peklo. Dlouho mi zabralo, než jsem přišel na to, v jakém pořadí provést jaké kroky, aby bylo připojení úspěšné (a ne, podle postupu v manuálu to skutečně nebylo).

Po upgradu na verzi 1.9 jde všechno naprosto jako po másle. Zapnete fotoaparát, vytvoří se Wi-Fi síť, během pár sekund je dostupná i pro smartphone, ten se na ní bez problémů připojí (už není nutno vymazat původní síť, restartovat Wi-Fi a podobně...) a v aplikaci Wi-Fi SD si už můžete bezstarostně užívat bezdrátového připojení. Screenshoty jsou pořízené s verzí 1.7.


Najede základní obrazovka, která vám dovolí procházet snímky na kartě, viz obrázky nahoře. Je schopna zobrazit i RAWy (testovaným fotoaparátem zde byl Fujifilm FinePix HS20EXR, který je i dle stránek Transcendu podporován).


U snímků si lze zobrazit i nějaké informace. Natažení zhruba 3,5MB snímků s 8MPx rozlišením trvalo v průměru 5-6 sekund na snímek, u 16MPx snímku s cca 7 MB to bylo okolo 10 sekund. To je ale jen pro zobrazení a pokud chcete snímky uložit do smartphonu, musíte jej stáhnout znovu s tím, že tentokrát se už opravdu uloží.


Zajímavá je i funkce Shoot&View. Tehdy vyfotíte fotoaparátem snímek a ten se automaticky zobrazí na smartphonu. Zde je prodleva o něco delší, zhruba okolo 5 sekund na snímek, než se začne nahrávat, pak už jsou doby nahrávání totožné. Tedy 5+6 sekund u 8MPx snímku a 5+10 sekund u 16MPx fotografie. Upozorňuji, že snímky se neukládají a jen zobrazují. Pokud je chcete uložit, musíte si o to vždy říct.


To se týkalo prvního režimu přímého připojení, tzv. Direct Share. Další možností je Internet Mode, který toto spojení obou zařízení neprovede přímo, ale přes Wi-Fi router. Viditelnost je přiměřená a neřekl bych, že byla horší než u smartphonu (ten měl se signálem potíže dříve). Konfigurace tohoto internetového módu v manuálu vypadá snadno, ale je to docela "zábava" a rozhodně doporučuji to udělat přímo u routeru s co nejlepším signálem, aby bylo jasno, že případné chyby nejdou na vrub kvalitě připojení, ale toho, že něco děláte opravdu špatně. Zprovoznil jsem to, funguje dobře.


Stačí si vybrat snímky a můžete je uploadovat na mnoho sociálních sítí. Počítejte ale s tím, že bez instalované aplikace pro danou síť (minimálně tedy Facebook na Androidu) si neškrtnete. Pokud ji máte, Wi-Fi SD si danou aplikaci sama zavolá, připojí se a snímek se bez potíží nahraje.





Najdete tu možnost i připojení přes webový browser, a to jak z mobilu, tak dokonce i z PC nebo notebooku. Musíte se ale připojit k bezdrátové síti vysílané SD kartou (WIFISD). Toto je jediný způsob jak natáhnout snímky bezdrátově do počítače, ale musíte tak činit s každým snímkem zvlášť. Což je docela otrava.


Hodnocení

 
Tato karta se už neprodává
 
Původní hodnocení
Cena karty není právě nízká, přes 1400 Kč za 32GB kartu rozhodně není málo. Oproti jiným kartám vám nabídne bezdrátové Wi-Fi připojení, které vám umožní zobrazovat snímky na smartphonu, případně je uploadovat na sociální sítě. Negativem je velké zahřívání karty při práci, nepočítejte s nadprůměrnou rychlostí záznamu. Jde o Class 10 kartu, ale bez UHS-I rozhraní. Na běžnou práci to ale bohatě postačí, snad jen sekvenční snímání do RAWu ji může pěkně zatopit. Výhodou je nicméně to, že je dodávána i s USB 2.0 čtečkou karet. Propad výkonu proti USB 3.0 čtečkám je jen malý.