Fotíme mobilem: Slunce, přítel i protivník
10.8.2012, Milan Šurkala, návod
Slunce je zdrojem světla. Někdy nám pomůže dosáhnout správné atmosféry, někdy ji naopak kazí. V tomto díle se podíváme zejména na problém dynamického rozsahu nejen v protisvětle. Ukážeme si vliv korekce expozice i lehce nakousneme problematiku HDR.
Bez slunce a jiných zdrojů světla by byla celá fotografie "nahraná". Právě světlo je to, s čím celý tento obor pracuje. Otázkou tedy je, jak toto světlo, které je kolem nás, zachytit na fotografii co nejpěkněji. U fotomobilů to není právě snadné, neboť jejich snímací čipy mají kvůli své konstrukci mnoho omezení, která jsou u kompaktů a zejména zrcadlovek méně patrná. K ukázkovým fotografiím jsme opět použili zejména fotomobil Nokia N8.
testovací fotomobil Nokia N8
Než přistoupíme k nejrůznějším technickým záležitostem, budeme se věnovat i trochu kompozici a souvisejícím problémům. Důležitá totiž není jen technika, vaše schopnosti nastavit správné parametry (což je u fotomobilů více či méně omezeno), ale také samotná scéna. Někdy to prostě dobře vyfotit nejde.
v protisvětle to není nic moc
Když budete mít scénu takto v protisvětle, kdy ještě slunce protivně svítí z jedné strany, nic s tím nenaděláte. Fotografie bude mít pravděpodobně nižší kontrast, jednu polovinu přesvětlenou, prostě to nikdy nebude ono.
se sluncem v zádech je to ihned jiná písnička
Když ale tutéž scénu nebudu fotit ráno (jako tu předchozí), ale někdy odpoledne, slunce už mi bude svítit do zad a krásně rovnoměrně osvětlí celý snímek. Obloha vypadá mnohem lépe a člověk se ani nemusel snažit. Znamená to však, že vždy musím fotit jenom po slunci? Staré fotografické poučky to sice říkají, ale pozor na ně. Není dobré je brát jako dogma.
zde by to bez slunce v záběru asi nebylo ono
Některé scény si totiž o slunce v záběru přímo říkají. Buď tam mohou mít kompoziční význam nebo prostě proto, že vytvoří nějakou zajímavou atmosféru.
po slunci mohou některé snímky vyznít docela obyčejně...
... zatímco totéž v protisvětle může dávat mnohem zajímavější stíny
Protisvětelné snímky mají podstatně vyšší dynamický rozsah (v podstatě kontrast mezi světlými a stinnými částmi), a tak mohou být mnohem dramatičtější než snímky focené po světle. Hodně ale záleží na konkrétní scéně. Na dvou ukázkách výše nelze říci, která fotografie je lepší nebo zajímavější. Ta v protisvětle má větší dynamiku, ta po slunci je naopak o něco klidnější a přitom to bylo foceno takřka ze stejného místa.
v zimě to bez protisvětla skoro nejde
Tento efekt je velmi patrný zejména v zimě. Pokud budete fotit po slunci, uvidíte jen spoustu bílé nudné barvy. Když se otočíte, najednou vyskočí každé zvlnění, krajina bude házet všude trošku jiný stín. Zde je protisvětlo téměř podmínkou než naopak "zákazem". Teď už se ale konečně pojďme podívat na to, jak těm protisvětelným snímkům dopomoci. U fotomobilů obvykle nenajdete mnoho antireflexních vrstev, takže zejména u zdroje světla, ale často i v ploše snímku najdete spoustu nepříjemných odlesků. Ty jsou nejčastěji ve formě načervenalých fleků, v ploše obrázku to jsou pak různé zelené nebo modré tečky. S těmito odlesky se už bohužel musíte naučit žít.
nepřesná expozice v protisvětle, hlavní problém
Prvním velkým problémem v protisvětle je správné nastavení expozice. V tomto mají fotomobily velké problémy a bohužel ani naše Nokia N8 v tomto není výjimkou, byť ve fotomobilech i v tomto ohledu patří k tomu lepšímu. Slunce vytváří obrovský přepal, sem tam nějaký odlesk a výsledek vůbec není pěkný. Ve fotomobilech ale většinou máte možnost korigovat expozici podobně jako u kompaktů a jiných fotoaparátů. Tím mobilu jednoduše řeknete, že to, jak by to on chtěl vyfotit, není dobře, a že vy to chcete trochu tmavší/světlejší. V protisvětle budete chtít většinou tmavší snímky (záleží ale na automatice konkrétního fotomobilu).
expozice stáhnutá o 1 EV
Korekci expozice můžete většinou nastavit od -2 EV do +2 EV. Jedno EV znamená poloviční čas snímání nebo poloviční citlivost (resp. dvojnásobnou, pokud je to do plusu). Na druhém snímku jsem už zvolil korekci do minusu (-1 EV, nicméně mobily toto mají většinou nastaveno dost nepřesně) a snímku to očividně pomohlo. Slunce sice stále není zrovna překrásné, ale přeci jen už má alespoň šišatý tvar. Paprsky od něj mohou být efektní, ale pozor! Pokud na snímku uvidíte nějaký velmi výrazný paprsek, který tam na první pohled nemá co dělat, jde většinou a nějakou špínu na objektivu, otisk prstu a podobně. Rada je jednoduchá, vyčistit.
v jinou denní dobu úplně jiná fotka
Na snímku výše znovu vidíte, jak jen jiná doba stačí ke značně jinému vyznění snímku. Velkou paseku mohou nasekat i mraky, a to když částečně brání slunci. Fotografie níže ukazuje jednu z takových situací. Mrak brání slunci svítit na krajinu, ta je tedy ve stínu. Samotná obloha a mraky v pozadí však tímto mrakem nejsou ovlivněny a snímek je zde světlý. Vzniká nepříjemná situace tmavé krajiny a světlé oblohy, a to dokonce ne v protisvětle, ale ve směru od slunce!
na krajinu slunce nesvítí, na oblohu a mraky ano
Dá se to vůbec vyřešit? I kdybyste nakrásně měli RAW (jakože u mobilů s výjimkou Nokie N9 a aplikací CameraPro nemáte), po vytažení stínů a stažení jasů by i tak snímek mohl působit pravděpodobně nereálně. Můžete zkusit vytvořit HDR, ale ani zde nepočítejte s "reálným" obrazem. Jak se vůbec takové HDR dělá? Vyfotíte několik snímků s různou expozicí (tmavé, střední, světlé, případně i něco mezi tím) a ty necháte poskládat do sebe. Ze světlejších snímků se vezme krajina, z tmavších pak obloha.
S pomocí aplikace CameraPro N8 jsem vyfotil expozičním bracketingem pět snímků s různou expozicí. Bracketing tu funguje dost divně, takže středně světlá expozice je tu dvakrát a v podstatě zbytečně. V aplikaci Luminance HDR, která je zdarma, jsem pak tyto expozice nechal poskládat dohromady.
HDR lze udělat i mobilním telefonem, jen je to trochu práce
Správné nastavení parametrů dá člověku dost zabrat, ale nakonec se mi podařilo z toho vytřískat něco, nač se dá aspoň trochu koukat. Pokud použijete menší rozdíly expozic, můžete skládáním HDR vytvářet méně "umělecké" a více reálné snímky, kde se opravdu bude jen rozšiřovat dynamický rozsah. Pozor na pohyblivé objekty (i mraky!!!), které dokážou při skládání nadělat velkou paseku. Každopádně ať tak či onak, nejprve byste vždy měli vyzkoušet pohrát si s běžnou korekcí expozice, zda náhodou nebude stačit.
Dalším problémem, který může nastat v protisvětle, jsou světelné závoje. Ty vznikají zejména v těch případech, kde se slunce sice přímo nevyskytuje ve snímku, ale svítí do objektivu, protože je někde lehce za hranou snímku. Výsledkem je, že jeho světlo se různě láme v objektivu a způsobí výrazné snížení kontrastu.
clona je spásné řešení
Řešení je ale v podstatě velmi jednoduché. Musíte zabránit tomu, aby slunce svítilo do objektivu (když už tedy není na snímku, tak ať nám to nekazí, že). To se dá zvládnout velmi snadno. Sice nemáme k dispozici sluneční clony jako majitelé zrcadlovek, ale docela dobře k tomuto účelu poslouží vaše ruka. Musíte si sice dávat pozor na to, aby se nedostala do záběru, ale účinek má skutečně výborný. Ostatně to lze vidět i na předchozích dvou snímcích. Každopádně snímací čipy fotomobilů nepřekypují dynamickým rozsahem prakticky u žádného modelu (i ty nejlepší jsou tak na úrovni horších kompaktů), takže pokud slunce nemusí být v záběru, nechť tam raději není. Pro fotografii je to přítel, ale většinou jen tehdy, když na ní není přímo vidět.