Nikon Coolpix P900: paparazzi

Nikon Coolpix P900 vzbudil při svém uvedení velký zájem. Jde totiž o fotoaparát, který nabídne neuvěřitelný 83× optický zoom v rozsahu přepočtených 24 až 2000 milimetrů. Lidé jej navíc tak kupovali, že jej Nikon ani nestihl vyrábět. Prodejně je to tedy trefa do černého. My se proto podíváme, jak si opravdu stojí po fotografické stránce. Nabídne klasický 1/2,3" CMOS BSI snímač s rozlišením 16 megapixelů, bohužel nepodporuje záznam do RAW formátu. Máte tu výklopný displej, elektronický hledáček, GPS i Wi-Fi, nechybí ani možnost manuálního ovládání expozice. Pojďme se na něj tedy podívat o něco blíže.

 

Recenze Nikon Coolpix P900

Videorecenze fotoaparátu Nikon Coolpix P900, ukázky ovládání, Wi-Fi a videoukázky.

 

 

Doby, kdy vlajkové lodi 1/2,3" ultrazoomů vážily okolo 400 gramů, jsou dnes už nenávratně pryč. Nikon Coolpix P900 kvůli velkému optickému zoomu (a ne zas až tak špatné světelnosti vzhledem k zoomu) rozhodně není žádný drobeček. Jeho hmotnost totiž bez jednoho gramu činí 900 gramů. Grip sice vypadá vzhledem k velikosti objektivu docela malý, nicméně jeho velikost je solidní a fotoaparát se překvapivě dobře drží, přestože hlavní tíha je výrazně posunuta směrem vpřed. Pro zajímavost, fotoaparát má na délku téměř 14 centimetrů.

Příď je poměrně jednoduchá, neboť na objektivu nenajdete žádné nápisy (ty jsou na horní straně). Vidíte tak akorát obrovské optické členy. Nad tím je logo Nikonu, směrem doleva z tohoto pohledu infračervený přijímač na gripu a dioda. Ta může přisvětlovat autofokusu, slouží také jako kontrolka samospouště a svítí i při focení s bleskem jako prevence proti efektu červených očí.

Zde je vidět dlouhý tubus objektiv (ještě lépe bude vidět z horního pohledu). Je tu vroubkování, které by na první pohled mohlo připomínat prstenec, ale jde jen o "efekt". Na horní straně uvidíte, že je vše napevno. Objektiv má velký 67mm závit pro filtry a používá stejnou krytku jako objektivy ze zrcadlovek Nikon s tímtéž průměrem. Optický zoom je 83× v rozsahu 24 až 2000 milimetrů. Světelnost F2,8 na nejširší ohniskové vzdálenosti je solidní, F6,5 na maximálním zoomu je nepříjemná hodnota. Nicméně je nutné uznat, že s ohledem na 2000mm přepočtenou ohniskovou vzdálenost (357mm reálnou!) je spíše až zázrak, že se ji podařilo udržet alespoň na F6,5 (vstupní clonový průměr 55 mm).

Díky velmi dlouhému objektivu si fotoaparát mohl dovolit i velmi dlouhé rameno výklopného blesku. Od výklopného mechanismu má na délku okolo 7 centimetrů. Blesk je výklopný mechanicky, tedy i při vypnutém fotoaparátu.

Z horního pohledu krásně vynikne, jak je objektiv Coolpixu P900 neuvěřitelně dlouhý a široký. Je to opravdu obr. Na horní straně vidíte technické informace o objektivu. Směrem níže je výklopné rameno blesku se dvěma mikrofony pro stereo zvuk. Je tu i GPS přijímač. Po stranách je vidět ouška na provlečení popruhu. Sáňky na blesk tu nejsou, tak vysoko fotoaparát nemíří. Směrem doprava tu najdete otočné kolečko fotografických režimů. Jde přiměřeně ztuha, ani těžce, ani lehce. Je ale možné zůstat v mezipoloze.

Ještě více vpravo vidíte otočné kolečko bez označení. To slouží k nastavení expozičního času (v režimech S, M i P díky podpoře programového posunu). Umí pracovat s velikostí náhledu vyfocených snímků, zde je ale jeden nedostatek. Kolečko funguje až poté, co jej zvětšíte páčkou zoomu. Můžete točit jak chcete, nic se neděje. Tak zkusíte zvětšit snímek páčkou a potom už kolečko funguje. Ve většině menu nabídek bohužel kolečko nefunguje, pracuje pouze v malých menu nabídkách (např. těch, které vyvolá čtyřsměrný ovladač). Pokud chcete, můžete mu v menu nastavit to, že bude pracovat se clonou a nikoli s expozičním časem.

Následuje tlačítko pro zapnutí a vypnutí přístroje. Více dopředu je tlačítko Fn, které spouští jakési malé quick menu s možností nastavit mu jednu z 9 funkcí. Měl jsem tu např. ISO citlivost. K tlačítku spouště nemám žádné výhrady, ta má výborný chod k namáčknutí i domáčknutí. Páčka zoomu už je trochu slabší. Je dvourychlostní, takže rychlejší zoomování je dostupné po výrazném naklopení. Trochu se mi nelíbilo to, že i pomalé zoomování vyžadovalo relativně velké naklopení. Pří mírném stisku se tedy nic neděje a musíte páčku více posunout, aby se spustil alespoň pomalý zoom.

Opravdu vhod přijde výklopný displej s 3,0" úhlopříčkou a solidním rozlišením 921.000 bodů (640×480 RGB pixelů). Obraz je krásně detailní, pozorovací úhly jsou dobré, ze stran ale trochu klesá kontrast (přijde mi, že klesá trochu více, než je dnes běžné, ale pořád je to hodně dobré). Nad displejem je elektronický hledáček (EVF) automatickým přepínáním mezi EVF a LCD.

Hledáček má 0,2" úhlopříčku a rozlišení 921.000 bodů. Rozlišení tedy určitě není úplně špatné, ale velikost je problém. Protože jsem P900 přebíral na test po Panasonicu FZ300, který má rovněž 1/2,3" senzor a stojí dokonce ještě méně, bylo krásně vidět, jak neskutečný rozdíl mezi hledáčky vlastně je. Nedá se to ani porovnat, hledáček je u P900 proti dnešnímu standardu opravdu velmi maličký. Navíc tu nemáte výraznější očnici, takže fotíte-li se silným sluncem před vámi, bude vám svítit do očí a v hledáčku neuvidíte skoro nic. Je tak paradoxní, že právě v protisvětle se mi ve většině případů lépe fotilo přes displej než přes hledáček. Ještě zajímavější je to, že jsem podobný problém nepozoroval třeba se Sony RX100 III nebo Panasonicem TZ70, které mají kolem hledáčku ještě méně místa, které by oku stínilo. Hledáček nabídne dioptrickou korekci.

Nad displejem je tlačítko pro přepínání EVF a LCD, nicméně většinou si vystačíte s automatikou, která funguje výborně. Tlačítko DISP upravuje zobrazení displeje (může ukázat výřez, který se bude natáčet u videa). Červené tlačítko spouští nahrávání videa, které začne zhruba 0,7 sekundy po zmáčknutí tlačítka. Když zmáčknete ukončení nahrávání, nenahrají se asi poslední tři desetiny sekundy videa před zmáčknutím tlačítka. Směrem níže tu máte tlačítko pro spuštění Wi-Fi, které mě občas docela štvalo. Ve tmě, kdy přesně nevidíte tlačítka a šmátráte po známých pozicích, nebyl problém zmáčknout jej místo tlačítka pro vstup do režimu prohlížení. Holt to chce zvyk a více si pamatovat rozložení jednotlivých prvků (ideální by bylo, kdyby se Wi-Fi zapínala tlačítkem umístěným někde, kam se často nešahá). Níže je tedy již zmíněné tlačítko pro vstup do režimu prohlížení.

Následuje čtyřsměrný otočný ovladač. Směrem nahoru se nastavuje blesk, vpravo je korekce expozice, dole makro, případně jiné ostřící režimy včetně manuálního ostření, vlevo je pak samospoušť. Jak už je u Nikonů zvykem, samospoušť se po každém vyfoceném snímku ruší, takže je na to nutné pamatovat. Otáčením voliče nastavujete clonu (lze to ale v menu přehodit a dát sem expoziční čas). Na rozdíl od horního otočného voliče ale funguje ve všech menu nabídkách a ne jen některých. Uprostřed je potvrzovací tlačítko OK, které se dá velmi dobře použít i k zapnutí režimu polohování AF bodu. Nakonec je tu ještě tlačítko MENU (to vás dostane do hlavního menu fotoaparátu) a tlačítko s ikonkou odpadkového koše, které maže snímky.

Při maximálním zoomu čekejte, že už tak dlouhý fotoaparát bude ještě delším (22 centimetrů). Grip takto vypadá, že je dost malý, ale nebojte, kupodivu docela postačuje. Dole je malá krytka pro kabel externího napájení.

Po odklopení gumové krytky narazíte na microUSB port, přes který lze fotoaparát nabíjet. Pod ním je ještě HDMI port.

Levá strana ukazuje mechanické tlačítko pro vyklopení interního blesku. Na objektivu je vidět páčka zoomu. I tu je nutno naklopit trochu více, aby se začalo vůbec něco dít. Pokud chcete, můžete ji v menu místo toho přiřadit funkci manuálního ostření. Je to rychlejší řešení než totéž řešit pomocí otočného voliče vzadu, zejména potřebujete-li rychle přeostřit. Otočné okruží vzadu je lepší spíše pro jemné doladění. Dále je tu ještě jedno tlačítko, které při velkém zazoomování o něco odzoomuje, abyste mohli najít objekt vašeho zájmu a pak zase zpět přizoomuje. Zde mám tradiční výtku ohledně toho, že toto tlačítko spouští celou funkci a nedá se přerušit. Pokud jej tedy zmáčknete a objekt najdete, pak i když tlačítko pustíte, objektiv odzoomovává dál na předem stanovenou hodnotu. A až se tam dostane, tak se podívá, zda jde pořád zmáčknuté. Pokud není, zpět zazoomuje. Bohužel odzoomování není možné přerušit ihned v momentě puštění tlačítka.

Závit pro stativ je kovový, ale umístěn je na zvláštní místě výrazně mimo osu. V ose objektivu by možná samotnému objektivu blokoval, nevím. Na stativu tak působí poněkud zvláštně, na druhou stranu na mnoha stativech bude možné vyměnit baterii nebo kartu, aniž byste museli sundat fotoaparát.

Pod krytkou najdete Li-Ion akumulátor EN-EL23 s napětím 3,8 V a kapacitou 1850 mAh. Podporovanými paměťovými kartami je tradiční typ SD/SDHC/SDXC.

V balení najedete k fotoaparátu také popruh, krytku objektivu, baterii a AC adaptér. Měl by zde být i manuál, ten v našem případě chyběl.

První dojmy máme za sebou, nyní se pojďme podívat na praktické testy.