Úpravy fotografií v PC, 13. díl - ořez, tisk, archivace

Ořez fotografie

Veledůležitou úpravou fotografie je ořez. Staří fotografové vědí, že ořezem lze hodně napravit, ale také zkazit. V dřívějších dobách se ořez prováděl pod zvětšovákem a nebo také obyčejnými nůžkami na již hotové zvětšenině. Ořez může doladit a případně opravit kompoziční chyby fotografie ale díky ořezu můžete také na fotografii objevit zcela nový námět! Kompozici a jejím chybám jsme se již věnovali v seriálu Cesta ke kvalitní fotografii a zejména v díle IV.


Možná vzniká otázka, kdy ořez provést - zda na začátku všech úprav nebo až na konci. Jednoznačná odpověď ale neexistuje. Provedete-li ořez na začátku, soubor se datově zmenší, což je pro manipulaci a všechny následné úpravy velmi příjemné. Současně ale předurčíte jeden formát a jeden možný výřez a budete-li chtít v budoucnu jiný, budete muset všechny úpravy provádět znova.

Rozumnější se tedy jeví provést ořez až na konci. Sice to komplikuje úpravy, zvětšuje pracovní soubory a zpomaluje editaci, ale získáte upravený snímek s možností libovolného budoucího formátu. Má to ale dvě úskalí. Plochy navíc (určené k ořezu) při editaci visuelně ruší a vaše soustředění na to podstatné při úpravách může být rušeno. Navíc automatické funkce (např. Kontrast automaticky) berou při výpočtu v úvahu i plochy snímku, které budou ve skutečnosti oříznuty! Zvažte tedy a vyzkoušejte, co je vám přirozenější.

Ořez má ještě jednu zradu. Sice zmenšuje soubory, což je pro editor velmi příjemné, ale současně likviduje pixely obrazu a tím rozlišení (dpi) pro případný tisk. Současně všechny vady a chyby obrazu (špatné zaostření, rozhýbání, nečistoty na senzoru, vady objektivu atp.) se logicky ořezem silně zdůrazňují. Ořezávejte tedy dle libosti ale vězte, že když vám z původního 8 MPix snímku zbude 640x480 pixelů, není to ideální situace.

Ořez a poměr stran

Další zrada ořezu jsou různé formáty papírů či obrazovek a s tímto problémem jste se již zřejmě potkali v minilabech. Jde o to, že poměry stran různých formátů papírů či obrazovek jsou velmi rozdílné a tak je třeba fotografii na konkrétní papír nějak napasovat. A jste opět v problému, na jaký formát tedy fotografii finálně oříznout. To jsou opět body pro editaci originálního formátu s ořezem až na závěr.

Svislice a horizont

Častým problémem fotografií je padající horizont či kácející se svislice. To je velmi rušivé zejména u snímků moře (vodní hladina drží do kopce jen ve Star Treku) nebo u architektury (šikmé zdi staví jen v Pizze). Tato chyba je způsobena nepozorností při rámování snímku, často ale také zmatením oka, které se rádo omylem „chytí“ na nějakou jinou lákavou linii. V zásadě není problém v editoru horizont či svislice napravit, zbytečně se však přichází o pixely obrazu. Postup v Adobe Photoshopu může být například tento:
1. Zvolte nástroj Měřítko (Measure Tool, I)
2. Natáhněte čáru podle něčeho rovného (může to být svisle i vodorovně)
3. Nyní použijte menu Obraz (Image), Natočit plátno (Rotate canvas), O jiný úhel (Arbitrary)
4. Photoshop již podle natažené čáry připraví správnou hodnotu úhlu i směr do políčka, takže stačí stisknout OK
5. Fotografii ořízněte, abyste odstranili bílá místa vzniklá natočením


Lze použít i jinou metodu ručního natočení podle mřížky:
1. Ujistěte se, že v menu Zobrazení (View) máte zaškrtnutu volbu Zobrazovat netištěné (Extras) a v podmenu Zobrazovat (Show) je aktivní volba Mřížku (Grid)
2. Parametry mřížky se volí v menu Úpravy/Předvolby/Vodítka, mřížka a řezy
3. Nyní stiskněte Ctrl+A, Ctrl+T
4. Umístěte kurzor mimo fotografii a otáčejte s ní a srovnejte svislice či horizont pomocí zobrazené mřížky
5. Stiskněte ENTER
6. Fotografii opět ořízněte

Sbíhání svislic (kácející se linie)

Další častou chybou jsou sbíhající se linie („flaška“). Jsou k nalezení nejčastěji u snímků architektury, lesa či interiérů. Jsou způsobeny snímáním zespoda a silným nakloněním fotoaparátu obvykle vzhůru. Nelze tomu nijak zabránit vyjma použití speciálních objektivů typu tilt-shift, které ale patří jen do výbavy skutečných profesionálů.

Sbíhající se linie nemusí být vždy na závadu – dají snímku dojem velké výšky. Pokud ale vadí, tak jejich odstranění není v PC velký problém a řada editorů nabízí pro tento účel opět jednoduché funkce. V Adobe Photoshopu lze postupovat zcela stejně jako u natočení podle mřížky, jen po stisku Ctrl+A, Ctrl+T pracujte s horními táhly (čtverečky) obrazu. Vyzkoušejte též při tažení účinek stisku kláves Ctrl, Shift a Alt a to i v různých kombinacích! Zejména praktické je současné stisknutí Ctrl+Shift+Alt a tažení krajního bodu do strany.


V Zoner Photo Studiu je oprava kácejících se linií, svislic či horizontu ještě jednodušší, protože Zoner má na to speciální nástroje. Ty umístí v obraze svislé či vodorovné čárkované čáry, které je možné nastavit podle potřeby. Po jejich nastavení a stisku klávesy Použít se obraz opraví a případně i automaticky ořízne.


V Zoner Photo Studiu jsou 3 jednoduché nástroje. Vybraný střední slouží pomocí žlutě označených táhel na opravu kácejících se linií (kolinearity), ten nad na srovnání horizontu a ten pod na obyčejný ořez. Nástroje dokáží snímek i automaticky oříznout podle přebytečných ploch.

Příprava pro tisk a resampling

Tomuto tématu jsme se již věnovali v článku Megapixely a DPI a Megapixely, DPI a JPEG. Připomeňme jen, že s přepočtem fotografie je to jako s ořezem. Provedete-li jej na začátku editace, příjemně si zmenšíte soubory, ale editace bude platná jen pro toto rozlišení. Je tedy obecně lepší provádět úpravy na původním rozlišení a přepočítat obraz až na konci. Pozor ale! Doostření je třeba provádět až na finálním rozlišení, jinak jste z hlediska náhledu výsledku doostření zcela slepí!

Archivace fotografií

Stará pravda říká, že podle toho jak fotografie archivujete se pozná, jak si jich vážíte. Je celkem pochopitelné, že výcvaky z hospůdky není třeba trojnásobně archivovat, snímky z cest po Spojených státech ale asi ano. Pevný disk vašeho počítače je velmi zranitelné zařízení a tak pouhé kopírování fotografií na něj je velmi riskantní. Fotografii je vhodné archivovat ještě na jiném nezávislém médiu.

Použít lze fyzicky jiný pevný disk ve stejném počítači, či externí pevní disk. Pozor - pouhé rozdělení jednoho pevného disku na více sekcí nijak nepomůže! Porucha disku totiž znamená poruchu všech sekcí! Externí pevné disky jsou obvykle připojovány přes USB nebo Firewire a představují velmi efektivní a spolehlivou zálohu Jejich kapacita řádu stovek GB je více než dostatečná a je to i poměrně levné a přitom přenosné řešení (cena na 1 MB je kolem 1,25 haléřů, což je možná překvapivě srovnatelné c CD).


Logickou a často i využívanou možností je archivovat data na CD/DVD. Kapacita CD je ale jen kolem 700 MB a na výběr jsou jednorázově vypálitelné varianty CD-R nebo mazatelné a opakovatelně vypálitelné varianty CD-RW. Kapacita DVD je kolem 4,7 GB a na výběr jsou dva konkurenční typy DVD+R či DVD-R. Od obou existují mazatelné a opakovatelně vypálitelné varianty DVD+RW či DVD-RW. Pokud vaše vypalovačka dokáže vypálit i vícevrstvé DVD, tak vypalováním na typ DVD Double Layer lze dosáhnout kapacity DVD až 8,5 GB. Zcela nová technologie je tzv. Blu-ray Disc. Vypadá stejně jako CD/DVD, ale jeho kapacita je kolem 25 GB, u dvojvrstvé varianty dokonce 50 GB. Musíte ale pochopitelně mít Blu-ray vypalovačku/čtečku.


Zálohování na CD/DVD bude asi v praxi nejrozšířenější. Pokud si současně necháte fotografie na svém pevném disku v PC, je to zcela v pořádku. Současná porucha hard disku a současně CD/DVD je velmi nepravděpodobná a tak je to velmi bezpečná strategie. Pokud ovšem máte fotografie jen na CD/DVD, je to trochu riskantní. CD/DVD je bohužel poměrně zranitelné médium a tak nelze vyloučit nečitelnost disku. CD a zejména DVD jsou také vzhledem ke své rychlosti (spíše pomalosti) dost nevhodné na hledání nějakého snímku v archivu, navíc či časté manipulaci s nimi pravděpodobnost poškození stoupá. V tomto smyslu lze spíše doporučit externí pevný disk, který je navíc přenosný kamkoliv.

Závěr

Správná editace fotografií není žádné šamanství. Stačí pochopit zákonitosti RGB representace dat a osvojit si několik nástrojů ve vašem oblíbeném editoru. I když digitální fotografie má úpravy v PC jako svojí neoddělitelnou součást, nezapomeňte, že vše začíná již na scéně. Špatnou kompozicí nenávratně přicházíte o pixely, špatnou expozicí byť následně opravenou v PC nenávratně přicházíte o kvalitu a kresebnost obrazu, špatným zaostřením přicházíte o detaily, které již nikdy žádné doostření nedožene. U běžných fotografií z toho není třeba dělat drama, pokud vám ale na snímcích záleží, tak je třeba to řešit, o velkoformátových zvětšeninách nemluvě. Navíc presentace tonálně, barevně o ostrostí vyvážených fotografií působí dramaticky lépe, než fotografické „seno“. Proto vám na závěr přejeme obligátní dobré světlo, čas, rozvahu a pečlivost na scéně a lehkou ruku na myši!

Rozcestník seriálu o úpravách fotografií

1. díl – první selekce, roztřídění, pojmenování a otáčení fotografií
2. díl – tonální úprava (zesvětlování a ztmavování)
3. díl – kontrast fotografie a funkce Kontrast automaticky
4. díl – gamma korekce - klíč k zesvětlování a ztmavování fotografií
5. díl – tonální úpravy pomocí vrstev a masek
6. díl - simulace filtrů, efekty pomocí vrstev
7. díl – oprava barev a vyvážení bílé
8. díl – barvy podrobněji a přesněji
9. díl – základní retuš a retuš kůže
10. díl – likvidace šumu v Adobe Photoshopu
11. díl – likvidace šumu v Neat Image a Zoneru, přidávání šumu
12. díl – vše o doostřování