S fotoaparátem po Thajsku: I.
27.2.2008, Roman Pihan, článek
Život fotografa je v mnohém komplikovaný. Zatímco běžný turista se spokojí s pěkným hotelem, hezkou pláží a sem tam s nějakým organizovaným výletem, fotograf hledá záběry ze skutečného života běžných lidí. Proto jsme podnikli i fotoexpedici po Thajsku.
Ve dnech 26.1. až 11.2.2008 zorganizoval Institut digitální fotografie v Praze cílenou fotoexpedici do Thajska. Pod vedením dvou zkušených lektorů se 14 fotografů zaměřilo nejen na obvyklé krásy Thajska (těžko můžete odolat kýčům typu „Západ Slunce na pláži“), ale zejména na skutečnou tvář Thajska tak, jak ji běžný „komerční“ turista nikdy neuvidí. Navštívili jsme proto např. ostrovní cikánskou vesnici, rybí farmu, rýžové pole, nefalšovanou džungli, jeskyně, místní trhy ale i chudinské slumy (slum je název pro chudinské čtvrti, kde v domcích z vlnitého plechu či lepenky žije nejchudší obyvatelstvo Thajska). Podnikli jsme i decentní vhled do života buddhistických mnichů v odlehlých klášterech.
Thajsko je rozumná kombinace fungující infrastruktury a exotického prostředí s příjemnými domorodci. Každopádně je to ráj pro fotografy – od makra, přes život v džungli, krajiny a zejména reportáž.
Po vyčerpávajícím 10 hodinovém letu z Evropy do Bangkoku jsme prošli imigrační procedurou (sama o sobě je zážitek - je sice příjemná a bezproblémová ale trvala skoro 2 hodiny) a nastoupili do místního letu Bangkok – Krabi. Na Krabi nás čekaly dva mikrobusy a odvezly nás do příjemného resortu asi 100 metrů od moře v okolí domorodé vesnice Ao Nang. Tam jsme strávili 6 dní a podnikali řadu výletů do širokého okolí. Na rozdíl od expedice do Kalifornie, kde se skupina přesouvá z místa na místo pronajatými auty, je Thajská expedice více pobytová a podnikají se paprskovitě výlety z celkem 3 míst. Důvod je prostý – řídit v Thajsku pronajaté auto může Evropan jen stěží…
Itinerář fotoexpedice obsahoval 2 destinace na jihu Thajska a Bangkok.
Mnoho obyvatel Thajska se živí rybolovem a tak jsou rybářské bárky a zajímavé scény s nimi na denním pořádku.
Druhá destinace byla na ostrově Koh Lanta, asi 100 km jižněji. Na tomto ostrově jsme opět podnikli průzkumné cesty do okolí, a to jak na blízké ostrovy, tak do málo navštěvovaného vnitrozemí ostrova včetně domorodých vesnic.
Život v domorodých vesnicích je sice skromný, ale jejich obyvatelé jsou přátelští a tak není problém fotografovat.
Poslední zastávka na naší fotoexpedici byl Bangkok, kam jsme se přepravili místní leteckou dopravou. Tři dny strávené v Bangkoku jsou tak akorát dost. Neuvěřitelný mumraj a ruch města společně s velkými sociálními rozdíly jsou pro každého psychická zátěž a tak se fotografovalo hodně v režimu sociálního dokumentu
Bangkok je neuvěřitelné cca 10 milionové lidské mraveniště s velkými sociálními rozdíly. Najdete tam jak chudinské slumy, tak i luxusní mrakodrapy a nákupní centra.
Naší více než 14denní pouť jsme ukončili 12 hodinovým letem z Bangkoku zpět do Evropy. Neoficielní statistiky hovoří o tom, že většina pořídila více jak 3000 fotografií, z čehož pečlivá selekce „The Best Of“ čítá obvykle hodně přes 100 snímků. Čísla se samozřejmě u jednotlivých fotografů liší, nicméně večery byly věnovány jednak teorii fotografování ale i hodnocení snímků a tak hrubé počty fotografií souhlasí.
V Thajsku je slon velmi oblíbené zvíře a na jejich náročný chov přispívá i vláda. Sloní farmy si přirozeně přivydělávají tím, že vozí turisty na slonech do džungle. My si vybrali zapadlou a ne příliš frekventovanou farmu, kde jsme měli možnost v klidu nějaký čas strávit se zvířaty i místními lidmi žijícími přímo na farmě v džungli.
Místní obyvatelé se ke slonům chovají opravdu hezky. Kéž by se všechna zvířata měla tak, jak se mají sloni na thajských farmách, i když ke svobodě to má přirozeně daleko.
Po „povinné“ a turisticky pojaté projížďce nastal pro fotografy zajímavější čas – krmení slonů, koupání slonů, návštěva místní vesnice a procházka džunglí (již ne na slonovi), kdy nám ochotný domorodec ukazoval různé květiny, zvířata i hmyz.
Koupání slonů je krásný okamžik, kdy si to sloni evidentně užívají. Z každého pohybu je vidět souhra a ochotná spolupráce slona a jeho vůdce.
Boj o co nejlepší stanoviště pro fotografování je náročný, ale co naplat – hodnotí se výsledný snímek a tak pro něj a jeho kompozici je třeba něco udělat.
Po chvíli v džungli a na upozornění domorodce zjistíte, že všude kolem je opravdu živo. Tento několik centimetrů velký pavouk do té doby nerušeně visel mezi stromy na pavučině.
Sloní farma chovala i jedno malé a roztomilé slůně a tak bylo těžké odolat jeho krmení a fotografování. Vedle celků (docela velkých) je však slon i nesmírně fotogenické zvíře z hlediska detailů. Jeden expozičně těžký experiment v protisvětle můžete vidět na snímku.
Nefoťte to, když je to malé, přítulné a roztomilé slůně. Zvlášť když jej přímo před vámi koupou a můžete si na něj i sáhnout.
Expozičně i ostřením těžké, zvlášť v silném protisvětle, ale myslíme, že to vyšlo podle plánu. Někdy detail přenese emoci a celkovou náladu místa lépe než celek.
Na rozdíl od expedice na africké safari není Thajsko zoologickou zahradou. V džungli je sice živo až až, ale nemáte-li zkušenosti a znalosti, velká zvířata se vám vyhýbají. Přesto je zcela běžné, že dojíst zbytky z vašeho obědu konzumovaného na pláži přijde skupina čtyř dvoumetrových varanů.
Každý fotograf ví, že v poledním slunci se sice dobře fotografuje (je dost světla), ale to nejlepší světlo je právě večer a ráno. Proto jsme i my absolvovali několik cílených výletů za západem či východem Slunce. Ráno to znamenalo vstát po 5. (Slunce vycházelo přesně v 6:40) a večer to znamenalo se po náročném dni ještě „vypružit“ na západ a potom absolvovat pěšky či autem cestu domů.
Cesta na východ Slunce byla často dobrodružstvím díky vratkým bárkám vozících nás s celou fototechnikou ve tmě po moři.
Výsledek ale stojí za to a to i díky bárce v popředí, pomocí které jsme se na odlehlé místo ostrova dostali.
Jediný problém byl včas najít kompozici, nastavit stativ, filtry a zvládnout to expozičně i barevně. Ten správný fotografický východ Slunce trvá totiž jen pár minut. Všimněte si, jak je východ Slunce „modrý“ pokud nevyvážíte správně bílou (zde nastavena na „Den“).
Pokud ovšem nebyl v plánu západ Slunce, skupina věnovala večerní čas teorii fotografie (expozice, ostření, vyvážení bílé, ovládání fotoaparátu v terénu, postprocessing atd.) či hodnocení fotografií. V každém případě to bylo intenzivních 14 dní fotografie.
Správná kompozice, správné použití filtrů, správná expozice a ten „správný“ snímek je tu. V každém případě ale pořádná porce fotografie i znalostí k její realizaci.
Součástí fotoexpedice byl i dvoudenní workshop, kdy byly k dispozici 3 thajské modelky a cílem bylo vyrobit zkušebně 3 fotografie na propagaci Thajska nebo 3 fotografie pojaté jako fashion story. Vedle úžasné thajské přírody i atraktivních modelek bylo třeba bojovat s tvrdým světlem denního slunce a tak ke slovu přišly blesky i odrazné desky.
Krásná příroda, krásné dívky i zajímavé světlo – to vše nabídly ostrovy v okolí Krabi. Jen vše zvládnout technicky – hloubku ostrosti, expozici, kompozici, výraz atp.
Času ale bylo dost a tak bylo možné vše v klidu probrat, vysvětlit i vyzkoušet. A navíc – kdo již byl unaven fotografováním, mohl skočit do teplých vln andamanského moře a do sytosti se vymáchat. Na rozdíl od některých jiných expedic (např. do USA) je totiž v Thajsku v lednu a únoru kolem 33°C a tak po hodině fotografování na slunci je moře více než žádoucí.
Místní se ukázali opravdu všímaví a tak po chvíli pozorování našeho snažení nám přímo na odlehlou pláž přistavili i terénní auto. Bylo tak možné pořídit řadu zajímavých obrázků.
Pokračování příště …
Thajsko je rozumná kombinace fungující infrastruktury a exotického prostředí s příjemnými domorodci. Každopádně je to ráj pro fotografy – od makra, přes život v džungli, krajiny a zejména reportáž.
Itinerář cesty
Po vyčerpávajícím 10 hodinovém letu z Evropy do Bangkoku jsme prošli imigrační procedurou (sama o sobě je zážitek - je sice příjemná a bezproblémová ale trvala skoro 2 hodiny) a nastoupili do místního letu Bangkok – Krabi. Na Krabi nás čekaly dva mikrobusy a odvezly nás do příjemného resortu asi 100 metrů od moře v okolí domorodé vesnice Ao Nang. Tam jsme strávili 6 dní a podnikali řadu výletů do širokého okolí. Na rozdíl od expedice do Kalifornie, kde se skupina přesouvá z místa na místo pronajatými auty, je Thajská expedice více pobytová a podnikají se paprskovitě výlety z celkem 3 míst. Důvod je prostý – řídit v Thajsku pronajaté auto může Evropan jen stěží…
Itinerář fotoexpedice obsahoval 2 destinace na jihu Thajska a Bangkok.
Mnoho obyvatel Thajska se živí rybolovem a tak jsou rybářské bárky a zajímavé scény s nimi na denním pořádku.
Druhá destinace byla na ostrově Koh Lanta, asi 100 km jižněji. Na tomto ostrově jsme opět podnikli průzkumné cesty do okolí, a to jak na blízké ostrovy, tak do málo navštěvovaného vnitrozemí ostrova včetně domorodých vesnic.
Život v domorodých vesnicích je sice skromný, ale jejich obyvatelé jsou přátelští a tak není problém fotografovat.
Poslední zastávka na naší fotoexpedici byl Bangkok, kam jsme se přepravili místní leteckou dopravou. Tři dny strávené v Bangkoku jsou tak akorát dost. Neuvěřitelný mumraj a ruch města společně s velkými sociálními rozdíly jsou pro každého psychická zátěž a tak se fotografovalo hodně v režimu sociálního dokumentu
Bangkok je neuvěřitelné cca 10 milionové lidské mraveniště s velkými sociálními rozdíly. Najdete tam jak chudinské slumy, tak i luxusní mrakodrapy a nákupní centra.
Naší více než 14denní pouť jsme ukončili 12 hodinovým letem z Bangkoku zpět do Evropy. Neoficielní statistiky hovoří o tom, že většina pořídila více jak 3000 fotografií, z čehož pečlivá selekce „The Best Of“ čítá obvykle hodně přes 100 snímků. Čísla se samozřejmě u jednotlivých fotografů liší, nicméně večery byly věnovány jednak teorii fotografování ale i hodnocení snímků a tak hrubé počty fotografií souhlasí.
Sloni a sloní farmy
V Thajsku je slon velmi oblíbené zvíře a na jejich náročný chov přispívá i vláda. Sloní farmy si přirozeně přivydělávají tím, že vozí turisty na slonech do džungle. My si vybrali zapadlou a ne příliš frekventovanou farmu, kde jsme měli možnost v klidu nějaký čas strávit se zvířaty i místními lidmi žijícími přímo na farmě v džungli.
Místní obyvatelé se ke slonům chovají opravdu hezky. Kéž by se všechna zvířata měla tak, jak se mají sloni na thajských farmách, i když ke svobodě to má přirozeně daleko.
Po „povinné“ a turisticky pojaté projížďce nastal pro fotografy zajímavější čas – krmení slonů, koupání slonů, návštěva místní vesnice a procházka džunglí (již ne na slonovi), kdy nám ochotný domorodec ukazoval různé květiny, zvířata i hmyz.
Koupání slonů je krásný okamžik, kdy si to sloni evidentně užívají. Z každého pohybu je vidět souhra a ochotná spolupráce slona a jeho vůdce.
Boj o co nejlepší stanoviště pro fotografování je náročný, ale co naplat – hodnotí se výsledný snímek a tak pro něj a jeho kompozici je třeba něco udělat.
Po chvíli v džungli a na upozornění domorodce zjistíte, že všude kolem je opravdu živo. Tento několik centimetrů velký pavouk do té doby nerušeně visel mezi stromy na pavučině.
Sloní farma chovala i jedno malé a roztomilé slůně a tak bylo těžké odolat jeho krmení a fotografování. Vedle celků (docela velkých) je však slon i nesmírně fotogenické zvíře z hlediska detailů. Jeden expozičně těžký experiment v protisvětle můžete vidět na snímku.
Nefoťte to, když je to malé, přítulné a roztomilé slůně. Zvlášť když jej přímo před vámi koupou a můžete si na něj i sáhnout.
Expozičně i ostřením těžké, zvlášť v silném protisvětle, ale myslíme, že to vyšlo podle plánu. Někdy detail přenese emoci a celkovou náladu místa lépe než celek.
Na rozdíl od expedice na africké safari není Thajsko zoologickou zahradou. V džungli je sice živo až až, ale nemáte-li zkušenosti a znalosti, velká zvířata se vám vyhýbají. Přesto je zcela běžné, že dojíst zbytky z vašeho obědu konzumovaného na pláži přijde skupina čtyř dvoumetrových varanů.
Večer a ráno
Každý fotograf ví, že v poledním slunci se sice dobře fotografuje (je dost světla), ale to nejlepší světlo je právě večer a ráno. Proto jsme i my absolvovali několik cílených výletů za západem či východem Slunce. Ráno to znamenalo vstát po 5. (Slunce vycházelo přesně v 6:40) a večer to znamenalo se po náročném dni ještě „vypružit“ na západ a potom absolvovat pěšky či autem cestu domů.
Cesta na východ Slunce byla často dobrodružstvím díky vratkým bárkám vozících nás s celou fototechnikou ve tmě po moři.
Výsledek ale stojí za to a to i díky bárce v popředí, pomocí které jsme se na odlehlé místo ostrova dostali.
Jediný problém byl včas najít kompozici, nastavit stativ, filtry a zvládnout to expozičně i barevně. Ten správný fotografický východ Slunce trvá totiž jen pár minut. Všimněte si, jak je východ Slunce „modrý“ pokud nevyvážíte správně bílou (zde nastavena na „Den“).
Pokud ovšem nebyl v plánu západ Slunce, skupina věnovala večerní čas teorii fotografie (expozice, ostření, vyvážení bílé, ovládání fotoaparátu v terénu, postprocessing atd.) či hodnocení fotografií. V každém případě to bylo intenzivních 14 dní fotografie.
Správná kompozice, správné použití filtrů, správná expozice a ten „správný“ snímek je tu. V každém případě ale pořádná porce fotografie i znalostí k její realizaci.
Fotografování modelek
Součástí fotoexpedice byl i dvoudenní workshop, kdy byly k dispozici 3 thajské modelky a cílem bylo vyrobit zkušebně 3 fotografie na propagaci Thajska nebo 3 fotografie pojaté jako fashion story. Vedle úžasné thajské přírody i atraktivních modelek bylo třeba bojovat s tvrdým světlem denního slunce a tak ke slovu přišly blesky i odrazné desky.
Krásná příroda, krásné dívky i zajímavé světlo – to vše nabídly ostrovy v okolí Krabi. Jen vše zvládnout technicky – hloubku ostrosti, expozici, kompozici, výraz atp.
Času ale bylo dost a tak bylo možné vše v klidu probrat, vysvětlit i vyzkoušet. A navíc – kdo již byl unaven fotografováním, mohl skočit do teplých vln andamanského moře a do sytosti se vymáchat. Na rozdíl od některých jiných expedic (např. do USA) je totiž v Thajsku v lednu a únoru kolem 33°C a tak po hodině fotografování na slunci je moře více než žádoucí.
Místní se ukázali opravdu všímaví a tak po chvíli pozorování našeho snažení nám přímo na odlehlou pláž přistavili i terénní auto. Bylo tak možné pořídit řadu zajímavých obrázků.
Pokračování příště …
