Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Domácí studio – 9.díl

7.3.2007, Roman Pihan, článek
Shrňme získané poznatky v praktickém návodu, jak fotografovat běžné technické produkty - fotoaparáty, součásti počítačů, spotřební elektroniku atd.. Ty bývají nejčastěji matně černé nebo matně stříbrné.

Tmavé matné předměty


Za tmavé předměty je možné např. považovat značnou část fotografické techniky - objektivy, některé fotoaparáty atp. Ty se z řady praktických důvodů dělají často matně černé. Jak je tedy nejlépe vyfotografovat?


Pozadí

Z řady důvodů je vhodné fotografovat tmavé a matné předměty na bílém pozadí. Bílé pozadí nezmění barvu světla a odrazem od něj prosvětlí i spodní části předmětu. Je možné použít i pozadí šedé. Dobře působí i přechod od šedé po bílou – ten se ale nasvětluje v amatérských podmínkách poměrně obtížně.


Profesionální fotografický stůl byl již uveden, v domácích podmínkách jde o to se mu co nejvíce přiblížit.

Jako pozadí je ideální fotografický stůl, v nouzi postačí i čistá a vyžehlená bílá látka prohnutá na obyčejném křesle či list velkého bílého papíru (ideální jsou např. nástěnné kalendáře či list z flip chartu) - taktéž prohnutý například mezi stolem a opěradlem židle.



Ukázka zcela jednoduchého bílého nekonečného pozadí vyrobeného ze zadní stany nástěnného kalendáře na kuchyňském stole.


Světlo

Dostatek kvalitního světla je základem k dobré fotografii. Předmět musí být světlem dostatečně prokreslen, jinak v tmavých pasážích bude velmi silně viditelný šum. Přímý fotografický blesk obvykle neposkytne dobré výsledky – jednak vytvoří ošklivé tvrdé stíny a odlesky a často buď předmět nedostatečně prokreslí nebo naopak přeexponuje.



Přímý fotografický blesk není příliš šťastné řešení. Jednak vytvoří ostré stíny a odlesky ale často též zcela potlačí strukturu předmětu.

Základem je tedy difúzní světlo, které prosvětlí předmět „ze všech stran“ a vysvítí i jeho různé prolákliny a zákoutí. Současně nevytvoří lesky na kovových či skleněných částech. Lze ho vytvořit buď bleskem odraženým od stropu (horní difúzní světlo) nebo stálými lampami (např. halogen), které budou svítit přes difúzní materiál (bílá látka, pauzovací papír, fotografický deštník atp.) či rovněž odrazem o strop.

Je nutné se rozhodnout jaká světla budete používat a kvůli jejich odlišným barvám je nemíchat. Zatímco blesk se dá míchat s běžným denním světlem (mají stejnou barvu), žárovky a halogeny s bleskem míchat nelze. Na zvolenou barvu světla je potom nutné vyvážit bílou. Situaci přehledně shrnuje tabulka:

Ikona Odkaz na databázi
Denní světlo
Blesk
Halogeny
Žárovky
Úsporky
Zářivky
Denní světlo
X
X
Ikona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databázi
[1]
Ikona Odkaz na databázi
Fotografický blesk
X
X
Ikona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databázi
[1]
Ikona Odkaz na databázi
HalogenyIkona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databázi
X
X
Ikona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databázi
Běžné žárovkyIkona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databázi
X
X
Ikona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databázi
Úsporky
[1]
[1]
Ikona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databázi
X
[1]
Klasické zářivkyIkona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databáziIkona Odkaz na databázi
[1]
X
Pozn: [1] Úsporek je na trhu velké množství a liší se barvou světla danou použitým plynem. Některé tak bude možné kombinovat se zářivkami, některé i s denním světlem. Konkrétní situaci je nutné vyzkoušet.

Dobré výsledky poskytuje horní světlo (např. blesk odražený od stropu), máte-li možnost přidejte jedno slabší opět ale difúzní světlo zepředu nebo lehce zboku. Předmět bude plastičtější a živější a částečné slabé lesky mu přidají na atraktivitě.


Obrázek jak byl vyfotografován na výše uvedeném papírovém pozadí s bleskem odraženým o strop a slabým předním světlem. Na objektivu sice zůstal mírný lesk, ale další pečlivou prací by bylo možné ho odstranit.





Dole je ukázka vlivu přidaného předního (čelního) světla. Předmět bude z pozorované strany lépe prokreslen a lépe vyniknou jeho detaily. Hrozí ale větší vznik odlesků.


Ohnisko a ostření

Čím delším ohniskem (zoomem) budete snímat a tím logicky z větší vzdálenosti, tím více bude perspektiva předmětu potlačena, což je většinou žádoucí. U DSLR tím ale významně klesá hloubka ostrosti (kompakty jsou na tento fakt mnohem méně náročné) a je třeba přesněji ostřit a vybrat vhodné místo na předmětu k ostření. Současně je nutné více přiclonit (f/8 až f/16), aby hloubka ostrosti stoupla. U kompaktů obvykle postačí clona f/4 nebo f/5.6. Až na speciální účely se ale vyvarujte snímání z krátké vzdálenosti.


Expozice

Správná expozice je jako vždy klíčová. Vysoký kontrast tmavého přístroje a světlého pozadí mate automatiku a automaticky určená expozice tak silně závisí na vzájemném poměru tmavých a světlých ploch. Čím více plochy tvoří na snímku bílé pozadí, tím více hrozí podexpozice. Předmět je potom tmavý a při jeho zesvětlení dramaticky roste šum. Proto je nutné podobný snímek spíše lehce přeexponovat a to tak, aby tmavé části předmětu byly v histogramu kousek vpravo od černé. Případná lehká přeexpozice bílého pozadí přitom nijak nevadí.


Stříbrné matné předměty


Zaměřujeme-li se na technické produkty, tak jejich další oblíbenou barvou je matně stříbrná. Používá se jak ve fototechnice, tak ve spotřební elektronice i kolem počítačů. Na rozdíl od matného černého provedení bude stříbrný byť matný povrch mnohem náchylnější na odlesky. Ty naštěstí v menší míře tolik nevadí – jsou-li rozumné, dají předmětu alespoň jiskru.


Světlo

Opět je potřeba volit dostatečně difúzní světlo, které odleskům zabraňuje. Opět poslouží dobře horní světlo (odraz od stropu), které navíc tvoří odlesky na horních hranách, kde nejsou tolik vidět. Na rozdíl od tmavých předmětů je ale třeba být mnohem opatrnější při použití dodatečného předního či bočního světla.

Ukázka nasvícení předním a horním světlem. Je vidět, že přední světlo vytváří lehké odlesky zejména na hranách, které ale nemusí být na závadu.


Pozadí

I zde převládá použití pozadí bílého, je možné opět experimentovat i s pozadím šedým či šedým přechodovým. Barevná pozadí (např. modrá) jsou také velmi dekorativní, není ale možné předmět na barevném pozadí fotografovat a nasvítit. Pozadí totiž odráží barevné světlo a celý předmět je potom obarven. Případné barevné pozadí je tak třeba za předmět umístit až dodatečně v PC.


Expozice

Automatika má často tendenci podobné snímky podexponovat – zejména pokud je nějaký odlesk součástí záběru. Snímky jsou potom tmavé, bez života, předměty špinavé a neatraktivní. Pokus o jejich zesvětlení často posune barvy a začne se objevovat nepěkný šum. Je třeba tedy expozici věnovat zvýšenou pozornost. Ideálním nástrojem je opět histogram, kde je možné exponovat tak, aby nejsvětlejší části snímku (zejména pozadí) byly akorát na hranici bílé. Případná přeexpozice odlesků je normální a nelze jí nijak rozumně zabránit.


Ukázka nasvícení přímým předním světlem s expozicí stanovenou automatikou. Převaha světlých částí snímků společně s odlesky mate automatiku, která má tak silnou tendenci snímek podexponovat. Jeho záchrana je potom velmi problematická.


Při stanovování expozice podobných snímků je stále třeba mít na paměti, že automatika stanovuje expozici nejčastěji průměrem celého snímku. Tento snímek jí logicky vyjde průměrně moc světlý a proto světlo ubere – snímek tedy podexponuje.

Příště se podíváme na praktické rady, jak fotografovat lesklé stříbrné předměty, sklo, ploché předměty atd.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.