DSLR na cestě časem - 14. díl
31.12.2008, Roman Pihan, článek
V řadě minulých dílů jsme začali popisovat druhý úkol automatiky, a sice stanovit kompromisní trojici ISO – clona – čas. Dnes se podíváme na expoziční režimy, které tento úkol za pomoci poučeného fotografa výrazně zpřesňují a umožňují i vznik kreativních snímků.
Úkol automatiky
Při plně automatickém fotografování má automatika za úkol zcela osvobodit fotografa od nastavování expozice, a musí tedy pro každý snímek provést:
- Změřit úroveň osvětlení na scéně (my již známe rozdíl mezi dopadajícím a odraženým světlem a problémy, které z toho pro expoziční automatiku pramení).
- K změřené úrovni osvětlení stanovit expoziční hodnoty ISO – clona - expoziční čas.
Je to však úloha poměrně těžká, protože řadu údajů o scéně a záměr fotografa automatika neví, a tak logicky volí střední a typické hodnoty a vyrábí průměrné a tuctové fotografie. Mnohdy také neodhadne správně situaci a volí nesmyslné hodnoty – např. expoziční čas 1/30 sec na sport, nesmyslné použití blesku při fotografování ohňostroje atd. Nesmíte se ale na ní zlobit – ona spoustu faktů znát totiž nemůže!
Co vše automatika neví | Co to ovlivní |
Účel a budoucí rozměry snímku | ISO |
Pohyb objektu a míru jeho žádaného rozostření | Expoziční čas |
Použití stativu/monopodu, jak a jakého | Expoziční čas |
Požadovanou hloubku ostrosti | Clona |
Náročnost ostření podle scény | Clona |
![](dslr-na-ceste-casem-14-dil/2521/img/body-0.E02.jpg)
Podobné snímky jsou výsledkem promyšlené práce s expozičním časem (rozmazání vody) i clonou (hloubka ostrosti). Nemohou být tedy dílem automatiky.
Expoziční režimy
Proto, aby tato úloha mohla být uspokojivě vyřešena i pro nestandardní situace, mají všechny DSLR a i celá řada jen mírně pokročilých kompaktních fotoaparátů tzv. expoziční režimy – obvykle volitelné kolečkem – voličem expozičních režimů (Mode Dial). Režimy na tomto kolečku (či v menu) lze nejčastěji rozdělit na 4 zóny:
- Plná automatika (AUTO)
Je obvykle označovaná zeleně a v tomto režimu musí automatika obě výše uvedené úlohy vyřešit zcela sama.
- Scénické režimy (sport, krajina, makro, portrét atp.)
Jsou také plnou automatikou, ale fotograf obvykle volbou ikony sděluje automatice, co fotografuje, a tedy sděluje, jaký kompromis potřebuje. Například volba scénického režimu sport jednoznačně preferuje krátké expoziční časy výměnou za vyšší ISO.
- Kreativní (poloautomatické) režimy P, Tv, Av (Canon, Pentax) nebo P, S, A (ostatní fotoaparáty)
Fotograf určuje jednu či dvě hodnoty z trojice ISO – clona – expoziční čas ručně a zbylé hodnoty určuje automatika. Výrazně se tím tedy zpřesňuje (byť ručně) expoziční kompromis, i když se stále jedná o plnou expoziční automatiku.
- Manuální režim M
Fotograf nastavuje všechny tři hodnoty ISO – clona – expoziční čas ručně, a je to tedy plně manuální režim, kdy je automatika vypnuta.
![](dslr-na-ceste-casem-14-dil/2521/img/body-0.622A.jpg)
![](dslr-na-ceste-casem-14-dil/2521/img/body-2.2.gif)
Typické expoziční režimy volené kolečkem (voličem režimů, Mode Dial) na DSLR Nikon (vlevo) a Canon (vpravo).
Podrobný popis expozičních režimů
Jakmile fotograf opustí automatické režimy, získá obrovskou vládu nad svým fotoaparátem. Snímky začnou fotografa „poslouchat“ a výsledky začnou být podle jeho přání. Správná volba režimu a jejich pochopení je proto velmi důležitá, a proto se jim budeme věnovat podrobněji. Je také příznačné, že řada profesionálních fotoaparátů např. scénické režimy vůbec nenabízí, protože profesionální fotografové je nepoužívají.
![](dslr-na-ceste-casem-14-dil/2521/img/body-3.2EE8.jpg)
Profesionální fotoaparáty (zde např. Sony A900) scénické režimy vůbec nenabízejí. Plná automatika však obvykle přítomna je.
Volbou expozičního režimu vlastně fotograf upřesňuje své požadavky na trojici ISO – clona – expoziční čas, a tím částečným či úplným ručním zásahem pomáhá automatice řešit její druhý úkol. Typické chování fotoaparátů shrnuje tabulka níže, v detailech se však mohou fotoaparáty lišit:
Režim | ISO | Clona | Exp. čas | Blesk |
AUTO | Auto | Auto | Auto | Auto |
Scénické režimy | Auto | Auto | Auto | Auto |
P | Ručně | Auto | Auto | Ručně |
Tv (S) | Ručně | Auto | Ručně | Ručně |
Av (A) | Ručně | Ručně | Auto | Ručně |
M | Ručně | Ručně | Ručně | Ručně |
Typické „rozdělení zodpovědnosti“ mezi fotografa a expoziční automatiku v různých expozičních režimech. Z tabulky vyplývá, že režim AUTO a scénické režimy jsou plně automatické; režimy P,Tv,Av (P,S,A) jsou poloautomatické (automatika a fotograf si různě dělí zodpovědnost); režim M je plně manuální. Řada fotoaparátů však nabízí i další režimy, např. Sv (Pentax), A-DEP (Canon) atd. O těch bude řeč později.
![](dslr-na-ceste-casem-14-dil/2521/img/body-5.8C2.jpg)
Expoziční automatika v režimu AUTO hravě zvládne běžné snímky za standardních světelných podmínek a poradí si i s podobnými hrátkami. Bude ale vždy produkovat průměr.
![](dslr-na-ceste-casem-14-dil/2521/img/body-5.8C2.jpg)
Expoziční automatika v režimu AUTO hravě zvládne běžné snímky za standardních světelných podmínek a poradí si i s podobnými hrátkami. Bude ale vždy produkovat průměr.
Režim AUTO
Všechny, a to i zcela profesionální fotoaparáty, nabízejí nějaký režim plné automatiky. Je obvykle značen zeleně a obvykle i výrazně redukuje možnosti fotoaparátu. Jinými slovy – natočení kolečka do režimu AUTO nastaví celou řadu parametrů na standardní či automatické a často je v menu nelze změnit - například:
- Nastaví se automatické vyvážení bílé (AWB)
- Zvolí se všechny zaostřovací body
- Nastaví se maticové měření expozice
- Expoziční kompenzace není možná
- Celá řada dalších možností z menu fotoaparátu zcela zmizí nebo nejde aktivovat
Tím, že ISO – clona – expoziční čas a i blesk jsou ovládány zcela automaticky, a navíc fotoaparát výrazně omezí své možnosti nastavení, se DSLR redukuje na obyčejný „kompaktní“ fotoaparát a fotografování se provádí metodou „Namiř a zmačkni“ (Point-and-shot). Přesto se tento režim někdy hodí, když například nemáte čas na nové nastavení fotoaparátu, fotoaparát je neznámý, v rukou cizí osoby atp. Proto tento režim obvykle jako jediný plně automatický nabízí i profesionální fotoaparáty.
![](dslr-na-ceste-casem-14-dil/2521/img/body-8.46BE.jpg)
Bylo by chybou na automatiku zcela zanevřít. Pro celou řadu amatérských fotografů a pro nenáročné snímky pokročilých fotografů plně postačuje. Na druhou stranu od ní nelze čekat zázraky – např. na tomto snímku ji zmátl reflexní rámeček na značce a snímek podexponovala.
Přemýšlení plné automatiky je vcelku logické a předvídatelné, i když se pochopitelně fotoaparáty mohou od sebe lišit. Stále je třeba mít na paměti, že automatika neví co, jak a proč fotografujete (zda sport či krajinu, zda na malý či velký formát, na čem vám na snímku záleží atd.), a tedy nemůže vhodně volit kompromis expozičních hodnot ISO – clona – expoziční čas. Postupuje tedy podle své nejlepší vůle a možností takto:
- Expoziční senzor změří množství odraženého světla.
- V databázi scén (maticové měření) se pokusí scénu najít, zjistit pravděpodobnou odchylku od střední šedé a provést automatickou expoziční kompenzaci.
- Je-li dostatek světla, automatika volí nízké ISO (100 nebo 200), čas a clonu přizpůsobí světlu. Čas však volí krátký – např. 1/160 sec a clonu zavírá jen má-li dostatečný prostor v expozičním čase (bojí se rozhýbání snímku).
- Pokud dojde k závěru, že na scéně je protisvětlo, tak vysune blesk a pokusí se scénu přiblesknout.
- Je-li na scéně méně světla, otevírá clonu, prodlužuje čas a zvyšuje ISO.
- Čas však neprodlouží nad cca 1/60 až 1/30 sec – obává se rozhýbání snímku z ruky (stativ nepředpokládá).
- ISO však nezvýší nad cca 400 – obává se šumu.
- Je-li na scéně ještě méně světla, expoziční hodnoty se zarazí na zcela otevřené cloně (podle objektivu), času 1/30 až 1/60 sec a ISO kolem 400. Nedostatek světla řeší automatika potom jen bleskem.
![](dslr-na-ceste-casem-14-dil/2521/img/body-10.458E.gif)
Schematické znázornění uvažování expoziční automatiky v režimu AUTO. Z obrázku vyplývá, že je-li dostatek světla, udržuje automatika nízké ISO, a expozici reguluje clonou a časem s tím, že clona má poměrně omezený rozsah hodnot. Ve střední hladině světla otevírá clonu až na doraz, čas neprodlužuje nad cca 1/30 sec a zvyšuje ISO, avšak ne nad 400. Ve slabé hladině světla hodnoty již nemění a používá blesk.
Z uvedeného vyplývá, že v režimu AUTO nelze exponovat delšími časy než asi 1/30 sec. Nelze také nastavit vyšší ISO než asi 400 a clona není podřízena hloubce ostrosti, nýbrž světlu. Blesk se zapne vždy, když je na scéně protisvětlo nebo nedostatečná hladina světla.
Příště se podíváme na scénické režimy a režim P.