Foto okolo kol

Dnes se s fotografováním světa kol na tomto místě rozloučíme. Zbývá zamyslet se nad tím, k čemu všechna ta snaha byla a připomenout si nepřeberné možnosti představení vaší usilovné práce širší veřejnosti.

V předposlední části našeho seriálu o fotografování kolem kol se zaměříme na dokončovací postupy, kterými můžeme v co možná maximální míře vylepšit dosud surová data a připravit je pro případné zveřejnění.

Minule jsme se bavili o tom, jak a proč zachytit co nejrealističtěji celek či konkrétní části vozidla pro dokumentační nebo informační účely. Věrnost, pravdivost, přehlednost a maximum detailů byly naším cílem. Dnes se pro změnu budeme snažit o pravý opak!

Nebudeme si namlouvat, že všichni fotografové motorů a všemožných vozidel touží po co možná nejumělečtější nebo alespoň výtvarně hodnotné fotografii. Spoustu z nich zajímá právě a jen samotné přibližovadlo nebo některá jeho část.

Pokud jde o aranžovanou fotografii, spojenou s fotografováním vozidel, je firemní nebo klubový kalendář, ale i ten pro pouhé jednotlivé zájemce, vedle firemního katalogu asi nejvíc, máme-li před očima vlastní prestižní, profesní a odborný růst.

Silné stroje na kolech, stejně jako krásné ženy, určitě nejsou doménou jen mužského snění. Zájemci z řad silnějšího pohlaví však přesto výrazně převažují. Není tedy nic divného, pokud se zástupci obou těchto objektů touhy spolu setkávají i na fotografiích.

Postupně jsme se od běžné momentkové fotografie aut a dalších vozidel dostali až k pohotové akční fotografii rychlých dějů. Nyní nastává čas zpomalit a především zpřesnit naši práci, začít více přemýšlet a konstruovat, méně cvakat.

Ne nadarmo se říká, že atmosféru dělají lidé. Představte si to nejkrásnější automobilové muzeum nebo autosalon přeplněný plechovými krasavci hodinu po zavření. Hřbitov, skanzen, přebytečné skladiště součástek.

Příznivci rychlých, starých, značkových nebo i jinak zajímavých kol se rádi scházejí a sdružují, diskutují a poměřují vlastní stroje, síly i peněženky. Jde o ideální příležitost takový mumraj, babylon a výstavu v jednom zaznamenat fotograficky!

Minule jsme fotografovali převážně coby pasažéři. Řídil někdo jiný. Mohli jsme se plně věnovat pohledům skrze objektiv. Jak to ale zařídit, jsme-li nejen ve vozidle, ale i v širém okolí sami, a i přesto chceme nebo potřebujeme nějaké vlastní jízdní záběry?

Fotografování pohybu okolo sebe z relativně stabilní vnější pozice jsme si už užili dostatečně. Je tedy nejvyšší čas uvést do pohybu i samy sebe, potažmo svoje fotoaparáty. I takový pohyb může být ovšem několikerého druhu.

Do jisté míry protipólem k „čistým“ a nablýskaným“ okruhovým a silničním motoristickým podnikům jsou akce, soutěže a závody v terénu nebo obecně v přírodě. Proto i fotografické možnosti a problémy, s nimi související, budou příslušně odlišné.

V následujících několika pokračováních našeho seriálu se zaměříme na zvláštnosti fotografování různých druhů moto- nebo přesněji „kolo-“ sportu. A začneme hned tím vůbec nejrychlejším, tedy okruhovými a silničními závody.

Dnes dokončíme povídání o externích blescích a zaměříme se na jejich dálkové ovládání. K předvídatelnějším výsledkům během fotografování rychle se pohybujících vozidel naproti tomu vedou podrobnější znalosti chování a nastavení automatického ostření.

Dnes ještě zůstaneme u akční fotografie, naučíme se ale novou techniku. Budeme potřebovat přenosný elektronický blesk. Jeho základní a pohotovou verzi má sice prakticky každý fotoaparát zabudovanou přímo v těle, většině našich nároků ale stačit nebude.

Zůstaňme dnes ještě u snahy zachytit na nehybném záběru prchavý pohyb. Půjde nám většinou i o hodně rychlá kola. Budeme tedy pokaždé potřebovat drahé přístroje s extrémně rychlými závěrkami? Jako obvykle – ano i ne!

Až do minulého týdne jsme vozidla fotografovali relativně v klidu, stojící a ladně pózující. V poslední části jsme se dokonce zaměřili jen na lidi okolo nich. Je ale na čase, uvést vše do pohybu, neboť k tomu jedinému byla kola od prvopočátku stvořena.

Minule jsme se prošli s fotoaparátem v rukou po motoristických výstavách a soustředili se na krásu plechů a plastů. Je tedy nejvyšší čas zmínit i maso a kosti všude okolo předváděných strojů.

Výstavní motoristická sezona je v plném proudu. Po nedávném Detroitu je už za týden na řadě velký celoevropský svátek v Ženevě a po něm následuje až do pozdního podzimu dlouhá řada dalších mezinárodních i regionálních výstav nové i klasické techniky a designu.

Na rozdíl od minulého dílu zůstaneme dnes doma nebo se projedeme maximálně „kolem komína“. Zapomeneme pro tentokrát na exotiku a sváteční kulisy, chceme si prostě „jen“ co nejlépe vyfotografovat vlastní vozidlo.

Začněme tím nejspíš nejjednodušším fotografickým subžánrem, v němž se vůbec může nějaký dopravní prostředek vyskytovat. Neklade žádné zvláštní nároky a praktikuje ho doslova každý, často aniž by si to vůbec uvědomoval.

Vítejte u první části nového seriálu, věnovaného další specifické oblasti fotografování. Zatímco až dosud jsme se věnovali nahému tělu a jeho výtvarnému zpodobnění, což možná limitovalo praktickou účast některých z vás, nyní půjde o mnohem dostupnější objekty.