www.digimanie.cz
>
>
>

Fotografický blesk na cestě časem – 2. díl

Fotografický blesk na cestě časem – 2. díl
, , článek
V minulém díle jsme se zabývali dávnou historií blesků, kdy blesky nebyly nijak regulovány a bleskly tak vždy svým plným výkonem. Dnes se podíváme na úsvit moderních časů, kdy se objevily první elektronické blesky s regulací výkonu a začala tak pracovat automatická regulace. Cesta k dnešním moderním TTL měřením však byla trnitá.



reklama
Praktické zvládnutí výroby fotografické bleskové výbojky osvobodilo fotografy od různých pyrotechnických řešení na bázi magnesia nebo zirkonia a předznamenalo dobu snadno opakovaných záblesků, a to na rozdíl od bleskových žárovek na jedno použití, zdarma. Skutečně revoluční kvality ale dosáhly elektrické blesky až s vynálezem polovodičového tranzistoru a od něj odvozeného tyristoru. Ten umožnil regulovat výkon blesku (blesk již nemusel blesknout vždy plným výkonem), a tím osvobodil fotografy od těžkopádných a zdržujících výpočtů.


Zárodky bleskové automatiky



Vynořil se ale nový problém - jak výkon blesku regulovat, aby snímky byly za rozličných světelných podmínek a situací bleskem správně exponovány? Tuto úlohu navíc komplikuje fakt, že podle zákona převrácených čtverců (Inverse square law) klesá světlo blesku s druhou mocninou vzdálenosti (tedy rychle do dálky) a díky tomu není možné přímým bleskem exponovat na jednom záběru dobře dva různě vzdálené předměty. Automatika blesku tak stála nově před problémem najít ve scéně „to důležité“ a podle tohoto objektu exponovat – nastavit sílu záblesku. Je-li scéna plochá (například obraz na zdi) nepředstavuje to velký problém, je-li však scéna vzdálenostně rozbitá (například lidé v místnosti) je to téměř neřešitelný úkol.




Zákon převrácených čtverců (Inverse Square Law) má vcelku přirozené vysvětlení. Ve dvojnásobné vzdálenosti se světlo ředí na čtyřnásobnou plochu, a proto je 4x slabší. Proto přímým bleskem nelze exponovat dobře na jednom snímku dva různě vzdálené předměty.




Na tomto snímku je dobře vidět, jak blesk rychle klesá do dálky. Proto nelze přímým bleskem exponovat na jednom snímku dva různě vzdálené objekty a oba dobře.


První automatické (programové) blesky



Myšlenka byla prostá - během expozice filmu a během hoření blesku se bude nějaké čidlo dívat a monitorovat jas (luminanci) předmětů na scéně. Bude tedy měřit odražené světlo blesku od předmětů. V okamžiku, kdy jas předmětů ve scéně – tedy množství odraženého světla blesku, které se dostane do senzoru – dosáhne správné úrovně, blesk bude zhasnut. Tak se v teorii dosáhne vždy ideální intenzity bleskového světla a snímky budou bez ohledu na vzdálenost předmětů na scéně vždy správně exponovány.




Blesk v automatickém režimu si vystačí zcela sám díky měření odraženého světla čidlem přímo na blesku. Fotoaparát blesk pouze spouští tzv. X kontaktem, na blesku je ale třeba ručně nastavit na fotoaparátu použité ISO a clonu.




Například Nikon Speedlight SB80DX umí automatickou expozici bez fotoaparátu, a proto musí mít na svém těle čidlo odraženého světla (označeno žlutě). Na první pohled byste za něj mohli považovat velký kruh ve středu, což ale není čidlo, nýbrž žárovka na redukci červených očí.


Věta uvedená výše působí dobře a opravdu funguje, akorát je třeba si položit několik otázek:
  1. Jaké ISO má film ve fotoaparátu?
  2. Jaká je nastavená clona na fotoaparátu?
  3. Kam přesně se má čidlo dívat?
  4. Co to znamená správná expozice a kdy je tedy vhodné blesk zhasnout?

Blesk potřebuje znát ISO a clonu nastavenou na fotoaparátu, aby byl schopen správně spočítat potřebný výkon záblesku. Protože tyto údaje ale z těla fotoaparátu nedokáže zjistit, musí je nastavit na blesku ručně fotograf. Programové blesky tedy mají typicky na zadní straně možnost oba tyto údaje zadat.




Blesk Nikon Speedlight SB-20 dokáže pracovat v režimu automatického blesku (Nikon jej značí "non TTL auto (A)", a proto je na jeho těle třeba zadat na fotoaparátu použité ISO (1) a clonu (2). Ovladač (2) slouží i pro manuální nastavení výkonu blesku, je-li tento režim zapnut. Tento blesk však umí i pokročilejší TTL měření, nepracuje však s moderními digitálními přístroji.


Automatické (někdy programové) blesky znamenaly velkou revoluci, protože oprostily fotografa od nepříjemných výpočtů a pracovaly v podstatě samy. Expozice bleskem byla ale velmi nepřesná mimo jiné proto, že jednoduché čidlo na přední straně blesku sledovalo jinou scénu než objektiv (fotoaparát). Čidlo nedokázalo například zohlednit použité ohnisko (zoom) ani odlišit popředí od pozadí, prostě sledovalo zprůměrované světlo, které se od „něčeho“ odrazilo.


TTL blesky



Další výrazné zpřesnění expozice bleskem provedly tzv. TTL blesky, kde došlo k přesunu měřícího čidla z těla blesku do těla fotoaparátu a za objektiv. Využíval se k tomu fakt, že film je lesklý, a tak se v průběhu „ostré“ expozice měřilo množství světla blesku odraženého od scény čidlem nasměrovaným proti filmu, a tedy odrazem o film. Byla to odvážná myšlenka, nicméně ukázalo se, že zpřesnění expozice dané tím, že se do odraženého světla počítá jen a pouze opravdu to, co prošlo objektivem (TTL = Through The Lens, skrze objektiv), je větší než problémy s odrazem o film.




TTL blesky měří světlo blesku odražené od scény až za objektivem (odtud název TTL = Through The Lens, skrze objektiv). Využívají k tomu trik, že čidlo se nasměruje proti filmu, od kterého se měřené světlo blesku odráží.




Na tomto řezu filmové zrcadlovky Canon EOS-1N je vidět, jak se k měření bleskové expozice používá odraz světla od filmu (oranžově) a světlo tak dopadne na čidlo (modře). Čidlu říká Canon TTL flash metering sensor a u této SLR mělo tři měřící zóny (žlutě).


TTL blesky jsou již přijatelně přesné, avšak tím, že čidlo je ve fotoaparátu, musí blesk intenzivně elektronicky komunikovat s fotoaparátem. Každý výrobce si navíc vyrobil svoji patici na blesk s potřebnými kontakty (Hot Shoe), čímž velmi utrpěla vzájemná kompatibilita blesků. Naopak velkou výhodou je fakt, že není na blesku třeba nic nastavovat, díky komunikaci tělo-blesk se předají všechny důležité informace.




Mechanické rozměry patice na blesk (tzv. Hot Shoe patice) jsou sice stejné, a mimo Sony/Minoltu je stejný i středový spouštěcí X kontakt, tím ale podobnost končí. Ostatní kontakty jsou již zcela jiné jak mechanicky, tak elektricky, a proto blesky ztratily svoji „značkovou nezávislost“.


TTL měření bleskové expozice se používá dodnes na filmových fotoaparátech, ani ono ale není prosto celé řady potíží:
  1. Odrazivost různých druhů filmů je různá, a tak blesk exponuje různě podle založeného filmu. Tato chyba se ale dá ručně dohnat expoziční kompenzací blesku.
  2. Odraz světla od filmu nevytvoří na čidle ostrý obraz, a tak čidlo nedokáže obraz nijak obsahově analyzovat a exponuje na průměr celého odrazu, a tedy na střední šedou. To může v řadě scén (například v situaci, kdy se do záběru připlete ostrý odlesk či jiný zdroj světla) expozici bleskem silně zmást.


Příště se podíváme na nejmodernější měření bleskové expozice, a sice TTL měření s předbleskem, které je typické pro moderní digitální fotoaparáty a zejména DSLR.


Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Panasonic uvedl firmware pro Lumix GH5 i GX800 Panasonic uvedl firmware pro Lumix GH5 i GX800
Společnost Panasonic uvolnil nový firmware pro CSC fotoaparát Lumix GH5, který přináší podporu 4:2:2 10bitového záznamu včetně anamorfického módu. Updatu se dočkala i fotoaparát Lumix GX800 a 45-175mm objektiv.
Dnes,  aktualita, Milan Šurkala
Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS
Spolu s novým full frame fotoaparátem Sony A9 byl představen i nový objektiv typu telezoom FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS (SEL100400GM). Chlubit se má rychlým autofokusem i excelentní ostrostí.
Včera,  aktualita, Milan Šurkala,  1 komentář
Canon EOS 80D: příjemná inovace Canon EOS 80D: příjemná inovace
Zamíříme do třídy vyššího mainstreamu APS-C zrcadlovek a otestujeme Canon EOS 80D s novým 18-135mm IS USM objektivem. Fotoaparát má úplně nový 24MPx senzor, vylepšený ostřící modul a rozhodně se nechce nechat zahanbit.
Včera,  recenze, Milan Šurkala,  2 komentáře
Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM
Není to dávno, co Canon inovoval svůj 18-135mm objektiv a přinesl STM verzi s krokovým motorkem. Dnes se podíváme na nástupce, který přináší USM motorek, kombinovaný s technologiemi z předchozího modelu pro lepší natáčení videa i fázové ostření.
Včera,  recenze, Milan Šurkala
Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0 Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0
Druhým z připravovaných F2,8-4,0 objektivů značky Leica pro Micro 4/3 je velmi širokoúhlý zoomovací objektiv Leica DG Vario-Elmarit 8-18mm / F2.8-4.0 ASPH. Má být velmi dobře optimalizovaný i pro natáčení videa.
23.4.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  5 komentářů